Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

14.8.2011

Barny oslavil už své  4. narozeniny!
 

Neskutečně to letí a náš milovaný zrzeček oslavil už své 4. narozeniny. Barnabášku, přejeme Ti hlavně zdravíčko, neustále tak skvělou náladu, Tvou milovanou paničku stále nablízku a spoustu spoustu dobrot každý den, tak jak to máš rád;)


18.03.2011

Panička je vostudáááá!  Takhle mi to tady zanedbat. Ještě to teď mohlo vypadat, že jsem se snad zklidnil a že není snad o čem z mého života psát? Což samo není pravda, sice prej podle nějakých divných měření (prej čas se tomu říká) bych se měl už zklidnit, ale víte, kde mě může nějaký takový měření bejt A tak si řádím vesele dál!

Takže jak se máme? No co Vám budu povídat, mám se prostě báječně. Poslušnost, ač to dalo dost práce, jsem dotáhl do absolutní dokonalosti a opravdu se vyplatilo být důsledný. V současné době tak opravdu můžu říci, že páníci poslouchají na slovo. Co na slovo, stačí pohled a už to fičí Jsem šikovňák, no:) Nejlepší v tomto ohledu je panička mamka, ta je panečku učenlivá Ale ani páník nijak zvlášť v poslušnosti nezaostává. A to je Vám taková pohoda, tu mrknu na ledničku a už ke mně letí kostička, tu mrknu na misku a už je v ní nějaká dobrůtka. U stolu už ani postávat nemusím, protože je konečně samozřejmé, že nejdřív jí přeci pes a pak pán Pomalu začínám přemýšlet, že bych založil psí školu, kde bych své bohaté zkušenosti s výcvikem dvounožců předával dál

Jediný, kdo ještě nepochopil, kdo že je u nás hlava rodiny, je ta malá zrzavá střela – Darlenka. Ale té budiž odpuštěno, dyť je to moje láska a zároveň nejlepší kamarádka v jednom. Panička byla kdysi tak naivní a bála se, že na ni budu žárlit. A jak to dopadlo?! Žárlí panička, přátelé! Páč proč se při příjezdu nějak zvlášť vítat s ní, když s Darčou je mnohem větší švanda:) Ale nebojte, občas blíznu i paničku, aby se mi z toho nesesypala Báječné na tom, že máme teď i Darču je také to, že je to pěkný třeštiprdlo a když už se tedy něco děje, jsem vždycky já ten hodný Hm, to se Vám ták dobře poslouchá Hold Darlenka si ještě paničku dostatečně nevychovala a věřte tomu nebo ne, Darlenka musí třeba i občas poslouchat a dodržovat nějaký pravidla, což se snaží, někdy velmi úspěšně, bojkotovat:)

No a co jinak. Jsme zdraví, veselí, rozděšení, neunavitelní, prostě klasika, přátelé, prostě je nám dobře!  Důkazem toho jsou i fotky na rajčeti, mrkněte;) Jen na ochutnávku, viz níže;)

  

Rok 2010

24.12.2010

  

14.8.2010
Barny dnes slaví už 3. narozeniny!!!

Zrezečku náš nejmilovanější, přejeme Ti hlavně zdravíčko a ať jsi pořád takové zlatíčko, moc doufáme, že vše ostatní už máš, alespoň se o to všichni snažíme. Máme Tě moc rádi !

 

Darlenka
má své vlastní stránky, koukněte :
Darlen Z Mešinské hájovny

1.8.2010
Tak panička totálně nestíhá, dáváme ji s Darlenkou pěkně zabrat:) Teda samozřejmě Darlenka ji dává zabrat víc, já jsem už velkej a šikovnej kluk, za to to třeštidlo:) I když občas panička pronáší hlášky typu, že jsem se vrátil s mozkovnou o 2,5 roku zpět, a proto si s Darlenkou tak rozumíme, neví už chudák asi co mluví, jako by nevěděla, že za 14 dní mi už budou 3 roky a jsem už tedy rozumný dospělý pes:)  Ale jako panička si nestěžuje,hlavně je ráda, že my jsme rádi a že se máme rádi:))) A to my se jako rádi fakt máme. Nejvíc si to ovykle musíme  dokazovat
o víkendech zhruba kolem 5 hodiny raní,a aby to nebylo paničce líto, vždycky jdem blíznout i ji:) To je pak radosti.
Jak jsem už psal o té dospělosti, co mě nejspíš už dostihla, jsem taky velkým ochráncem a hrdinou. Chráním si totiž Darlenku před vším možným i nemožným nebezpečím. Tuhle jsem třeba zahnal rozzuřenýho ovčáka, kterýho se obvykle nepřekonatelně bojím, ale jakmile před ním Darlenka začala hystericky ječet, ukázal jsem mu, kdo že si ji hlídá a komu že patří! Na mě si nepřijde, ale přeci jen,ještě že tam byla panička, nesnáším totiž pohled na krev;) Dneska jsem zas třeba musel odhánět dotěrný štěně, který si pořád s Darlenkou hrálo. No vemte si, přijede za mnou na víkend a nějaký blaznivý štěně ji bude čerpat její energii, kterou si šetří celý týden pro mě...Nevídané. panička měla ale roupy, že prej nesmím bejt takovej sobec, chjo. Jí se to řekne, ona má Darlenku celý týden, ale já si ji musím vždycky o víkendu pořádně užít a copak to jde, když se do našich her motaj cizí drzí čtyřnožci! Je to hrozný, jak jsou ty dnešní psiska nevychovaný.
A jinak co se u nás děje, nic neobvyklého, překvapivě je teploučko jak v létě, a tak se chodíme často koupat, Darlenka se taky vody nebojí, takže se rochníme spolu a občas přiberem i paničku,aby ji to nebylo líto;) Chodíme po polích a po lesích a já ukazuju Darlence, co je venku zajímavých věcí, jak se nosí klacík, jak se loví motýlci, jak se skáče do bahna, jak se v něm pořádně vyrochnit a pak jít ještě krapet natřít paničku, což je samozřejmě povinnost. Taky ji učím, jak poslouchat. Panička totiž začala brát na vycházky zase odměny a to já bych se pak přetrhl, abych byl rychle u ní a něco dobrého dostal a Daruška, jelikož je stejně, vlastně ještě mnohem více, materiálně (rozuměj žravě) založená než já, může se přetrhnout, aby byla u paničky dřív než já a dostala dobrůtek víc. Ještě že je panička spravedlivá a dává mě větší kousky, jsem přeci větší, ne?;)
A takhle to máte, prostě se máme dobře a strašně nám ten společný čas utíká, ani nějak nemůžu uvěřit, že to zrzavý střevo je s námi už 2,5 měsíce:)

 


29. 5. 2010

Dlouho jsem se neozval a za tu dobu se toho u nás moooc událo, teda, zas tolik ne, jen jedna věc, ale zato zásadní. Panička si totiž takhle před 14 dny přifrčela domů, já ji běžel přívítat rychlostí blesku jako obvykle a najednou koukám, z auta vylézá moje zmenšenina... Myslel jsem, že mě šálí zrak, tak jsem do toho šťouchnul čumákem a pak jsem rychle utekl, ono to bylo fakt živé! Naštěstí to panička rychle odvezla, ale sama se pak už taky nevrátila, tak jsem z toho byl teda dost smutný.
To jsem ještě netušil, že další týden se tohle bude opakovat, až na to, že tu mojí zmenšeninu panička tentokrát už neodvezla, ale zůstala tady s námi celý víkend. Vypadalo to teda všelijak, ale nakonec se musím přiznat, byla celkem bžunda, je to takový malý, poděšený (jako bych to už někde viděl). A tak jsem do toho šťouchal a ono to na mě skákalo, pak mě to teda začalo i kousat, což už nebyla taková sranda, ale pro paničku jsem teda vydržel a pak se se mnou panička pořádně poňuchňala a chválila mě, jak jsem strašlivě šikovnej a hodnej a jak mě má nejradši...:) No tak neobměkčilo by Vás to;) Tak já teda tu zrzavou piraňu vezmu namilost;) Celý víkend jsme si pěkně hráli, i když teda v neděli to už bylo s vypětím všech sil. Byl jsem rád, když pak panička zrzku odvezla a já mohl v klidu spinkat a to dva dny, prosím;)
A tento víkend přijela malá piraňa s paničkou zase. Prej se jmenuje Dara, ale je to prostě piraňa. Čím je větší, tím je víc odrzlá. Hlavně večer mívá šílené amoky a kouše strašlivou silou. No, chvilku jsem takhle jeden z těch jejích amoků vydržel, ale po té, co mě pokousala do krve ouška a i do krku mě ňafla tak jsem zavrčel a odkázal ji di patřičných mezí a šel spát. Ráno ale bylo už zase všechno fajn, hned po probuzení jsem na ni vlítnul a naše dikové hry mohly pokračovat ve vizslím stylu. Mám ji jako celkem rád, teda jen do doby, kdy se rozhodne zatnou do mě plnou silou ty svý jehly. Dneska jsem ji večer musel taky trošku srovnat, je to ďáblík, fakt;) Sad si brzy uvědomí, že to její kousání není moc příjemný a začne provozovat obvyklejší vizslí hry, třeba honěnou o klacek;)

Panička udělal pár našich společných fotek, takže kdo chce, může mrknout do fotogalerie;)
 


16. 4. 2010
Tak jaro je už nějakou dobu tady a my jsme si ho začali užívat plnými doušky. Panička říkala, že už budu nejspíš fakt dospělej, páč už nejsem takovej divoch. Teda, když jsme na vycházce u nás. Jak se ale dostanu někam mezi ostatní pejsky, padá prý mé IQ k bodu mrazu a panička mě nepoznává. Což teda nevím, co tím panička chtěla říct, asi jako že mám velkou radost, že vidím ostatní čtyřnožce. Minulý víkend mi panička udělala obvzlášť velkou radost. Domluvila mi vycházky hned se třemi fénečkami, takže paráda. V sobotu jsme vyrazili s naší labradoří kámoškou Miou a její paničkou Peťou do temných mraků. Nakonec se ale vycházka vydařila a sněžit a pršet začalo až když jsme byli z vycházky doma. Doma mi pak najednou tak strašně stěžkly nohy a skoro jsem neměl ani sílu slézt z gauče a nadlábnout se. No, nakonec jsem se teda obětoval:))) A to jsem ještě nevěděl, co mě čeká v neděli. Konečně se totiž paničky domluvily a my jsme se mohli vidět s holkama brněnskejma (=rozuměj Aimee a Rosie). Holky byly úžasný, jako vždycky a pěkně jsme se proběhli. Páníček Hoňa se nám během procházky snažil najít ještě nějaký další čtyřnohý kamarády a pěkně nás prováděl houštím místního lesa, ale bohužel jsme na žádné čtyřnožce, selátka jsme myslím hledali, nenarazili. Hm, tak třeba příště, no:) Jinak to ale bylo moooc fajn a doufám, že když teď už bude lepší počasí, budeme se s našimi brňáky zase vídat častěji, minimálně od příštího měsíce, to nás prej čeká nějaký překvápko, tak jsem zvědavej, co zas panička vymyslí, určitě dám vědět;))

Máme ale teda taky jednu špatnou zprávu, bohužel se nám tento týden ztratil náš kamarád, německý ovčák Rico. Uviděl srnu, vycukl se paničce z ruky a i se stopovačkou utekl. Bohužel je to už 2 dny, co je pryč. O víkendu se tak asi s paničkou vydáme ho hledat, snad budeme mít štěstí. Takže, kdybyste kdokoliv viděl v okolí Hlinska v Čechách krásného mladého urostlého ovčáka s tetováním v uchu, bez páníčka, prosím dejte nám vědět!!!


20.01.2010


Tak se Vám hlásíme poprvé v novém roce a tímto bych Vám tedy všem za celou naší smečku rád popřál jen to nejlepší v novém roce, ať se Vám všem daří a plní co si přejete, ale nezapomínejte, že ze všeho nejdůležitější je zdravíčko! A abyste se udržovali ve formě, tak na to je samozřejmě nejlepší každodenní dlooouhá vychajda s Vašim milým čtyřnožcem, či čtyřnožci;) Uděláte něco pro sebe a hlavně pak uděláte spokojené i nás, Vaše nejlepší a nejvěrnější kamarády!;)

No a co je u nás po novém roce nového? Ani nic moc, tedy až na mou stále sílící potřebu mít štěňátka s každou fenečkou co potkám:) Ale za to já přece nemůžu, to jsou pudy;) No a páníci si aspoň při procházkách trošku zaposilují, však jsem psal nahoře něco o té kondici, ne;) Jinak se ale máme dobře, jsem zdravý, což musím zaklepat. I když tedy, před a během Vánoc jsem trpěl lehkým nechutenstvím a bylo to na mě i chvilkama vidět, na chvilku ze mě byla jemná vizsla:) Ale nebojte, netrvalo to dlouho, panička mamka pochopila co se od ní žádá a začala mě pěkně podstrojovat a už je ze mě zase kusanec jak má být;) Není nad ochočené páníky;)

Před Silvestrem jsem se viděl s krásnou vizslí slečnou Airinkou z Pardubic a jejím kámošem Rexem. Rexík si na mě jako dost vyskakoval, jenže já jsem pochopil, že ze štěňátka Airinky vyrostla už krásná psí slečna a tak mi byli nějaké výzvy k rvačce od Rexíka dost jedno a soustředil jsem se pouze a jen na objekt mé lásky:))) Jen jsem nechápal, proč se přede mnou Airiknka časem snažila schovávat kam se jen dalo;)

No a v novém roce teď skoro každý den vycházkujeme s kámošem Ricem. I když teda, Rico poslední dobou je nějakej jinej než dřív a pořád na mě tak vrčí a už to nevypadá ani jako hra:( Taky mě na vycházkách nechce pustit k paničce když mě zavolá a to se mi teda pak vůbec nelíbí a odmítám si s ním pak hrát, potože tohle se nedělá! Kdyby nebyl tak obrovskej, asi bych mu to musel vysvětlit, ale takhle teda nevim co s tím, no. Snad to panička nějak vyřeší za mě;)

No a poslední novinka je, že jsem se spřátelil s krásnou mladou labradoří slečnou, která ke všemu nedávno dohárala. Takže naše hra vypadalal asi tak, že slečna Andy přede mnou zdrhala a já jsem za ní běhal neskutečnou rychlostí a u toho vydával zvuky podobné štěkotu, jen ve velmi vysoké tonině. Jsem se chtěl předvést jako taková čtyřnohá Superstar, no moc to nezabralo a štěňátka z toho zas nebudou:( Začínám přemýšlet, jestli už teda nedělám něco špatně, že se mi s těma fenkama pořád tak nedaří...:) No nic, jdu o tom přemýšlet na gauč, tak se mějte, kamarádi a kdybyste se chtěli mrknout jak že mi to sluší v lednovém sněhu, mrkněte na nové fotky tady.

                             

Rok 2009

28. 12. 2009

Tak a Vánoce jsou fuč! Teda, stromeček pořád ještě máme, ale paňucha mi prej už zítra zas musí odfrčet do Jihlavy, tzn. pro mě Vánoce končí, páč budu mít doma zas jen jednu ze svých paniček-paničku mamku, a já je přeci nutně potřebuju obě! Jak kdybych to Ježíškoj neříkal!:( Naštěstí mám nového kámoše Rica a ten mi každodenní dvouhodinovou společnou vycházkou nepřítomnost jedné z paniček vynahrazuje.:) Řádíme spolu jak černá ruka a ví o nás každý široko daleko, páč při hře na sebe pěkně ječíme a vrčíme (a já jsem v tom samozřejmě lepší-to víte, léta dřiny a odříkání, ale Rico se to určo časem taky naučí:)

No a jaké byly vlastně naše Vánoce? Tak nakonec na blátě, ale to nám nemohlo zabránit ve vycházkování a návštěvách příbuzných a jejich psíků. Ježíšek na mě ani letos nezapomněl a dostal jsem spoustu dárečku, přičemž mě samozřejmě nejdřív zajímaly ty mňamkovní a pak až jsem přešel na hračky a tak:)

Ale největší vánoční dáreček jsem dostal až dnes. Trošku podezřívám paničku, že v tom měla prsty, ale ona tvrdí, že to zařídil Ježíšek:) No co Vám budu povídat, co by pro mě asi tak mohlo být tím největším a nejlepším překvapením! No samozřejmě, viděl jsem se dnes s Aimee, mou láskou největší, a její sestřičkou Rosienkou a jejich prima páníky. Zastavíme takhle s páníkama v Krčmě, já myslel, že jako bude nějaká žranica, když se to tam tak jmenovalo. A ono ne, ono něco lepšejšího, vedle nás totiž v zápětí zastavilo autíčko naší brněnské rodinky a já měl jasno-přijela Aimee! Měl jsem takovou radost, vítal jsem je, aby jako věděli, že je rád vidím, co na tom, že jsem poskakoval kolem auta tak, že nemohli zaparkovat:))) A pak už vyskočily i holky čtyřnohý brněnský a od té chvilky jsme se vlastně nezastavili. Špacírovali jsme si to pěkně po červené směr zas nějaká zřícenina, to že jsme tam nakonec nedošli snad už nemůže být pro nikoho překvapením:) Zažili jsem si i nějaký to dobrodrůžo, když jsme si to štrádovali po strmých březích řeky Bobrůvky po "kamzičích" stezkách. Páníci byli celí rozklepaní, prej to bylo moc strmé a moc vysoko a cestička uzoučká, ale my jsme si i tady zvládali v "klidu" hrát, hlavně já jsem se tu předvedl jako neohrožený psík a lítal jsem si to po stezce rychlostí blesku a snažil se nenápadně strčit do někoho na 20 cm stezce, ať je nějaká sranda, ne:) Po několika hodinách špacíru jsme se pak zastavili na baštu (teda jak kdo) v hospůdce v Habří a po naplnění pánikovských bříšek jsme si to šinuli, už skoro potmě, do vedlejší vesničky k autíčkům. Cestou jsme si ještě trošku zablbli a potkali jsme i páreček srnek a pak už jsem se ani nenadál a seděl jsem si to po 5 a půl hodinách opět v autě. Páníci se rozloučili a všichni jsme spokojení vyráželi k našim domovům, každý na opačnou stranu:(

Moc děkujeme naší brněnské smečce, že jsme je mohli zase vidět, páč je máme rádi a vždycky je to s nima prima strávený čas:) Tak zase brzy na viděnou, budeme se těšiti!:)

Fotky z dnešní vycházky bohužel nemáme, páč panička nevzala foťák, ale přidali jsme fotky z prosince, mrkněte, jsem na nich fešák!:)



 

23.12.2009

 

26.11.2009 

Dnes panička přidala sekci "Barny v našich očích", prý aby všichni věděli, jak že mě páníci viděli a vidí;)

23. 11. 2009

Tak koukám na datum poslední aktualizace a ani se mi tomu nechce věřit, že jsme to až tak zameškali. Bohužel, není v poslední době opravdu čas na to tu tady datlovati. Teda, já bych snad i čas měl, ale panička si ho ne a ne ušetřit.
Ale jako máme se dobře, nemyslete si. Není to teda už tak živé jako v létě, páč už se nedá koupat a není už tak pěkně, ale i tak si vycházky užíváme. Jen jich bylo teď v poslední době trošku méně než jsem zvyklý. Panička mamča byla totiž nemocná, dokonce mi na několik dní zmizela a ani mi neřekla proč. Teda asi mi to říkala, co si o nějaké věci jako nemocnice, či tak, ale jak jsem ji měl rozumět, když nevím co to je, že. A tak jsem pak doma běhal od okna k oknu a paničku mamku hledal a hledal. Dokonce jsem jednou i utekl paničce Janče z vycházky domů, když se mi snažila vysvětlit, že panička mamka brzy přijede a já myslel, že brzy znamená tak 1-2 minutky a běžel jsem a šupajdil rychlostí blesku ji domu vítat. A ona nikde. Naštěstí teda panička mamka opravdu za 4 dny přijela, ale nemyslete si, dal jsem ji to taky pěkně sežrat, jsem s ní dokonce chvilku nemluvil, a jak z toho byla vykulená! Jj, není nad to mít pěkně páníčky omotané kolem prstu a trénovat se to musí pořád! Každopádně se mnou panička ještě asi 10 dní nemohla chodit na vycházky. Ale zas se mnou chodil páníček taťka takže nebojte, nudou jsem neumřel, jen teda páníček je krapet víc na to poslouchání, takže jsem občas musel být i příkladným pejskem. I tak jsem měl ale té své energie na víkendy na paničku našetřeno trošku více než obvykle a panička pak nestačila valit očka, jakej že jsem lotr! Prej druhá puberta a pořádná! Ale prosím Vás, jaká puberta, jsem už přece velkej a dospělej, ne? Jen bych v poslední době nejraději měl se všema fenečkama štěňátka a oni ne a ne! A to se Vám potom v té snaze je přesvědčit tak zatmí, uši vám zalehnou, oči se odmítají odpoutat od fenečky a nožky neposlouchají mozeček a ne a ne se hnout směrem k paničce, to byste nevěřili, jaký je to rozpolcení! No a panička je pak teda trošku rozčílená, no. Svádí to na to, že prej neposlouchám, ale je mi jasný, co jí hnulo žlučí, je naštvaná, že nemám oči jen pro ni, žárlivka jedna Taky mi asi nějak chybí kontakt s pořádným množstvím lidí a tak když někoho potkám na vycházce, hned se běžím vítat jako za svých štěňátkovských let, panička je z toho celá naštvaná, ale dyť já chci ty lidi přece jen potěšit! A jak se na mě třeba nasmíval, pán v zeleném s flintou přes rameno, když jsem za ním paničce zdrhnul! A panička se tvářila, že bude vraždit, asi toho pána nemusí, nebo nevím, proč by byla jinak tak naštvaná, že!  
Jediné, co mi teda v poslední době hodně chybí, je moje smečka brněnská! Už jsem holky tak dlouho neviděl, navíc byly holčičky moje prý nemocné a já jim nemohl pofoukat bolístky! Tak doufám, že to panička brzy napraví a nějaké to setkání zase domluví, páč jinak ji asi zdrhnu příště na vychajdě směr Brno;))
Panička udělal na vycházkách i několik podzimních fotek, ale vloží je sem později, snad dneska, nebo zítra nebo…uvidíme, jak bude čas;)
Tak se mějte všichni fajnově, užívejte krásného podzimního počasí a těšíme se, že se snad brzy alespoň s některými z Vás uvidíme na nějaké vychajdě! Hlavně s FENEČKAMI!!!!!!!!
 

  

26.-27. 9. 2009
Není to sice nijak dlouho, co jsme tu psali s paňuchou naposled a i tak Vám toho máme co říct:)  Panička s páníkem byli totiž pozvaní od naší nejmilejší brněnské smečky k nim na chatičku do Cotkytlí. Podmínkou samozřejmě bylo, že musím jet i já, když už tam měla být i moje žena Aimeenka:o) Nechat mě doma, už bych s paňuchou asi nikdy nepromluvil. Naštěstí to ona moc dobře ví:) A tak jsme v sobotu vyrazili, panička mi říkala, že jedeme za Aimuškou a Rosienkou, takže jsem celou cestu poskakoval po kufru a vyhlížel, kde že ta Aimee je. Navíc na mě prý mělo čekat nějaké další překvapení!?! A dočkal jsem se! Aimuška mi hned po příjezdu běžela naproti v plné své kráse a hned na uvítanou jsem dostal pusu blízavou, to já rád:) Chvilku jsme si tak běhali po zahradě a dokazovali jeden druhému, jak se máme rádi, a vtom přijelo další autíčko a z něj vyskákaly další dvě zrzule! A pak to přišlo, panička povídá: "Barníku, tohle je Mailinka, Tvá sestra!" Byla nádherná, co Vám budu povídat, na fotkách ji to taky moc sluší, ale vidět její krásu live je prostě teprve ten opravdový zážitek Panička se trošku bála, abych se jako do ségry nezamiloval přece jen trošku více než je zdrávo, ale vážení, ani náhodou! Ne že by se mi nelíbila, o tom žádná, ale ona ta moje ségra není žádná třasořitka (narozdíl ode mě:), stačilo trochu a hrozilo, že budu bez ucha:) To víte, starší ségra, musí přece vychovávat!) S Mailinkou ale přijela ještě i Airinka s páníky a tak jsme vyrazili na hromadnou vychajdu, během které jsme sežrali kila jablíček, Airinka pořádně prohnala kozu a nás pak zas na oplátku pěkně všechny prohnala obr koňa! Bylo krásné počásko takže jsme často zastavovali a my mohli nerušeně myšičkovat a taky si s Aimuškou dokazovat naši lásku až za hrob:) S malou Airinkou jsem se zas vrátil do svých dětských let a pěkně jsme se povalchovali:) A já se samozřejmě nezapomněl osvěžit v mém oblíbeném bahýnku:) Prostě paráda, jen škoda, že to tak uteklo a navečer nám Šumperská smečka odfrčela domů. Z čehož byli asi pánící natolik smutní, že to prostě museli zapít...nejdřív jen tak decentně u grilovaného masíčka, pak už méně decentně ovšem ve spojení s velmi zajímavou odbornou debatou o mulách a ET, o hašení ohně pivem se zde raději zmiňovat nebudu:D
Druhý den ráno, po vykopání z postýlky, jsme vyrazili na houby s vidinou houbových řízků k obědu. Bohužel, možná i díky z části ještě přetrvávající "únavě" z předchozího dne jsme jaksi zahlédli hub jen velmi maličko, a tak jsme se raději cestou z vycházky stavili na mňamkovních klobáskách z udírny! Pak jsme se vyvalili před hospůdkou na louce s nádherným výhledem a odpočívali jsme. Uteklo to jako voda a my jsme se po návratu do chtičky museli sbalit, rozloučit a frčet směr nááádherná Vysočina:) Každopádně víkend to byl skvělý, já jsem byl nespokojenější, páč jsem mohl celý večer trávit na gauči vedle Aimee a páníci byli spokojení, za tak milou společnost Jaňuli a Honzíka. Tímto ještě jednou děkujeme za pozvání!

Naše fotky z Cotkytlí jsou tady, na další mrkněte k Janči nebo Tezz;)

Barny a Aimee                                                     Maila a Barny

 

Mailinka                                                         Miláček Rosie

  


21. 9. 2009 

I když jsem to tu už dlouho nezmínil, věřte, mám se pořád stejně dobře. Počasí nám přeje a tak si s páníkama užíváme vycházkování co to dá. Panička mamka se mnou v týdnu chodí vycházkovat nejmíň 3 hodiny denně a taky mě vozí k rybníkům, abych se jako mohl proplavat, kdybych měl náladu…to je servis, co;) Bych mohl pomalu pořádat kurzy „Jak si omotat páníky kolem prstu“:) No a víkendy taky stojí za to, panička je ráda, že vypadne z města a snažíme se trávit hodně času venku. Minulý víkend jsme vycházkovali s Bertíkem a Benem, odpoledne pak se Cindynkou, proběhnul jsem se i s mým největším kámošem bultíkem Irzim a v neděli jsme to dovršili, když jsme na vycházce potkali úžasnou fousandu (jen nevím jméno). Nejdřív jsme se spolu pořádně proběhli a protože s ní páník cvičil na zkoušky, ukázala nám potom fouska i jaká že je to šikovná holka! A že fakt byla, představte si, že tam na nás někdo střílel a ona se vůbec nebála!!! To já jsem teda první výstřel ještě tak nějak přestál se ctí, ovšem při druhém jsem to už nedal a snažil jsem se paničce urvat ruku a klepal jsem se jak kdyby ze mě měly padat dukátky:)

No a co jsme dělali tento víkend? No začátek nic moc, panička se sebrala a byla skoro celý den pryč, občas teda přijela a přivezla nám mňamkovní papáníčko (ano, i já jsem byl vzat na milost a ochutnal jsem grilovaného čuníka:)) a pak zas odjela. Byl jsem naštvanej, ale teda, když to vezmu zpětně, budiž jí odpuštěno, páč v něděli mi tu svou sobotní nepřítomnost vynahradila plnými doušky! V neděli se totiž konalo opět ohaří vycházkovaní v Daňkovicích a že tam bylo zase zrzavo, ale nejen to. Byla tam s námi i krásná šedivka Emička a kříženeček Rex. Osazenstvo zájezdu jsem si zjistil během první minuty po vylodění z auta, pak už ale přišlo, jak panička říká, zatmění:) Uviděl a hlavně ucítil jsem totiž Angie, a bylo vymalováno:) Smysly rozostřeny, tzn. nulová reakce na píšťalku, na přivolání, ba i na řev paničky:), svaly napnuty, hlasivky naladěny a zapnuty na nejvyšší volume, prostě hotovson, bylo to silnější než já!:)A tak probíhalo celé naše setkání s přáteli, panička mě povětšinu procházky neviděl, ovšem slyšela, to je jasný. Taky jsem se snažil tvářit, že jsem vlastně Honzíkův pes, aby si mě odvezl domů spolu s Angie, to mi ale zákeřná panička nakonec překazila zavřením do kufru auta! Počkej příště, se chytit už nenechám!:) Panička říkala, že to bylo moc fajn, tyhle prima lidičky zase vidět a některé prima lidičky zas poznat! A nejvíc vyplesklá byla asi z krásné Emičky, je fakt, že mně se taky moooc líbila;)

Po příjezdu domů jsem pomalu odpadnul, byl jsem totiž psychicky totálně vyčerpán z té velké bouře hormonů, kterou ve mně nejspíš Angie rozpoutala. Nakonec jsem se teda přece jen ještě překonal a vyrazili jsme ještě za Cindynkou, pořádně jsme se proběhli a protože bylo teplíčko, panička nás šla trošku zchladit do rybníka! A pozor, další zlom v mém životě, jak říká panička! Normálně nikdy nelezu do vody, pokud už je v ní jiný pes. Tentokrát nám ale panička házela do vody klacky a já se snažil ze všech sil být u něj první a nevadilo mi v podstatě ani to, že mi Cindynka občas skočila na hřbet, hlavně, že jsem ji předplaval a klacek byl můj! Po víc jak půl hodině (tak dlouho jsem ještě ve vodě nikdy nebyl) jsme celí uhnaní byli donuceni opustit rybník a vydat se k domovu. Tam jsem už jen slupnul granule a ač jsem se snažil neusnout, aby mi panička nefrnkla bez rozloučení, usínal jsem i v sedě:)

Fotky z Daňkovic jsou tady, mrkněte;)

 


 

14. 8. 2009

Barny má dnes 2. narozeniny!!!

 

Zrzečku náš, přejeme Ti všechno jen to nejlepší, hlavně zdravíčko, protože to je nejdůležitější, i nadále stálý úsměv na pyscích, spoustu veselých nápadů a hlavně buď pořád takový zlatý!!! Lépe jsme si nového člena rodiny ani vybrat nemohli a dnes si už život bez tebe nedokážeme představit. Máme Tě moc rádi!!!

      

 

10. 8. 2009

Tak jo, pěkně to tu zanedbáváme, no. Ale když ono je venku tááák krásně. A že si to počasíčko s paničkou užíváme. Každý víkend se chodíme koupat, ano, čtete správně, chodíME oba. Zjistil jsem totiž, že panička mě svým žabím stylem plavání nemůže nikdy dohnat a tak mě případně utopit a tak se s ní v rybníku už nebojím. Občas se u vody vyskytne i nějaká čupr fénečka na hraní a tak jsem prostě ve svém živlu!
Tento víkend se ovšem vydařil obzvláště! Panička v sobotu dopoledne zase zavelela k nástupu do auta, načež jsem se na ni jako obvykle hodil ty moje psí očka a byl jsem do auta vysazen Po pár kilometrech jsme už parkovali a hned co jsem vylezl z auta bylo jasné, že bude legracé! Cítil jsem totiž na parkovišti stopy nějakých psích slečinek a tak jsem neváhal ani vteřinu a šinul jsem si to po stopě a panička za mnou vlála, ohlávka neohlávka
No a za chvilek jsem je už i viděl, když se k nám řítilo duo Sindynka a Airinka No co Vám budu povídat, holky byly obě úžasný, ale přece jen, Airinka na mě byla ještě trošku moc mladá a tak jsem si stanovil jasný cíl-Sindynka. Cíl bal jasný nejen mně, mého záměru si totiž nešlo nevšimnout a hlavně přeslechnout Mnozí kdo mě znají už vědí:)
Bylo celkem pěkně, a tak jsme se rozhodli strávit príma odpoledne u rybníku na Milovech. A protože je tam zákaz koupání zvířátek (i když pak teda nechápu, že lidi se tam koupat můžou, jsou snad něco víc, či co?), museli jsme jít na druhou stranu rybníka, kde nikdo nebyl, ale zase se tam teda koupat moc nedalo (i když Airinka měla jiný názor). Jak jsem říkal, na naší straně rybníka nikdo nebyl, usoudil jsem tedy, že páníkům musí chybět nějaká ta kultura a tak jsem se rozhodl k jejich „velké spokojenosti“ předvést jim pořádné divadélko, jehož zvukové efekty mohli vnímat i lidé rochnící se a opalující se na druhém břehu rybníka Bohužel, ani má největší snaha nepřesvědčila Sindynku k tomu, založit si se mnou rodinu Což tedy naprosto nechápu a musíte uznat, že je to proti všem zákonům přírody aby mě někdo odmítl
Po nějaké době jsme se kvůli koupání přesunuli na druhou stranu mezi lidi a panička se pořád těšila, že ji budu dělat ostudu. Bohužel jsem už ale neměl ve svém repertoáru nazkoušené žádné jiné vhodné číslo, než které jsem už dvě hodiny předváděl, a tak jsem tedy zaskočen Sindynky nezájmem upadl v ticho a pravděpodobně i v zapomnění. Ještě že Airinka miláček si na mě občas vzpomněla a ač uvázaní u stromu, dělali jsme blbinky a předváděli se okolí, jen ať všichni vědí, co že jsou ti maďaři zač.
Po vyráchání páníků jsme se pak už vrátili k chatce a tam na mě čekalo velmi milé překvapení. Přišla se na nás podívat nějaká místní labradorka. No, byla teda trochu přitěle, ale co, hlavně, že o mě jevila zájem. A tak jsem byl nakonec přece jen spokojen, Sindynku jsem sice nepřesvědčil, ale labradore jsem se líbil! A tak měla dušička pokoj a my jsme se pak mohli s paničkou spokojeně vydat na cestu domů.
Kamarádi, bylo to prima odpoledne, bylo nám s Vámi moc dobře a už se moc těšíme na nějakou další vycházečku, teda pokud Vás neodradil Barnyho poněkud hlasitější koment k čemukoliv
Máme pár fotek ze sobotního setkání, přidali jsme i pár řekla bych povedených fotek z minulého týdne a pak i pár slunečních a hlavně bahenních z této neděle;) To abyste měli co dělat, hlavně ti co musí tvrdnout v práci:o)

       

   

17. 7. 2009

Tak jsem konečně donutil paňuchu, lemrouška leňouška, aby mi sem zas něco písla. Takovej skvělej čas jsem měl poslední dobou a ona o tom neinformuje svět, no chápete to?
Takže, jak jsem už naznačil, bylo to poslední dobou fakt fajnové Konečně se udělalo jakš takš počasíčko a i když občas sprchlo a občas byla nějaká ta bouřka, stejně jsem trávil většinu dní venku. Nejlepší ale bylo to, že paňucha se konečně aspoň na jeden týden vykašlala na Jihlavu, kam pořád jezdí, a byla se mnou doma! To Vám bylo blaho. No musel jsem si ji teda ale pořádně hlídat, aby mi zas neujela, radši jsem se bez ní nechodil ani vyčůrat, to známe, kouknu na minutku na jinou stranu a bude v čudu.
No a jak jsme si ten společný čas užili? Jezdili jsme na výlety a to hlavně do lesů. Paňucha teda byla dycky v lese hrozně zmatená, chodila strašně pomalu a sem tam a pořád koukala jen na zem, občas teda i něco sebrala, prej hříbky, no nevim Každopádně pro mě to znamenalo, že si ji musím pořád hlídat, co kdyby se mi v té své zmatenosti někde ztratila Na druhou stranu bylo v lese toliko vůní a pachů…Málem se proto ze mě stala rozpolcená osobnost, musel jsem běhat neuvěřitelnou rychlostí po stopách a pak zas rychle k paňuše a po stopách a k paňuše……… Bych ji chtěl vidět, jak ona by takhle dvě hodiny běhala:) Tenhle výlet jsme si zopákli ještě 2* v týdnu. Taky jsme se jezdili koupat, teda já, paňucha dycky machrovala, ale nakonac donutila jít do vody akorát tak mě.:) Taky jsme jezdili za Cindynkou, fousandou moji a já ji musel dokazovat, že mám oči jen pro ni:) Uklízeli jsme náš les a já jsem řádně pomáhal nosit větvě. Panička je snášela na hromadu no a aby měla co dělat, tak já je kradl z hromady a nosil jí je zpátky do lesa, to bylo radosti Jeden den mi panička dokonce domluvila vychajdování se zrzavcem Denzlíkem, který se s páníkem přestěhoval do nedaleké vesnice. Vychajda byla super, jen teda Denzlík nějak nechápal mé výzvy ke hře plné štěkání a vrčení a pořád kolem mě tak opatrně obcházel. Si snad myslel, že budeme pořádat zápasy v bahně, ale to né, to já nerad
No a co mi teda paňucha přichystala na víkend, to byste koukali!!! Rande s Aimee!!! Ale i s Rosie a Natynkou! Holky za námi přijeli strašnou kopou železa, já bych do toho teda nevlezl za nic, takže jsem jim pak musel dát pořádnej blízanec, že tohle pro mě udělaly No a co Vám budu povídat, byl jsem šťasten, vyrazili jsme nejdřív směr zřícenina. Jen co jsme vlezli do lesa, začaly paničky pomateně pobíhat po lese a sbírat ty svý hříbky. No nevim, kdyby to aspoň k něčemu bylo. Ale tak co, aspoň jsme měli s psíma holkama čas na sebe:) Když jsme pak zas dorazili do civilizace, daly si paničky papání a my mezitím „vystrašili“ paní servírku. Prej se strašně bojí psů. No a já bych se s ní tak rád pomazlil. Nevim, měla asi jiný názor a u našeho stolu ani v našem dohledu se už neobjevila:) Po obídku jsme se s řádně nadláblnutými a fuňícími paňuchami vydali dál, ale bylo jasné, že ke zřícenině to už dneska nestihnem. A tak jsme šli zpět. Snad ani řádný naiva si nemůže myslet, že by paňuchy se svými orientačními schopnostmi nezařídily nějaký to dobrodrůžo. A tak jsme se lehce ztratili:) To se ale paničky dověděli až tehdy, když jim pán ve vesnici oznámil, že toto teda není Ořechov, ale jsme prý těsně vedle:) A tak jsme si to mašírovali ještě další tři kilometry, kdy jsme taky zmokli a paňuchy si trošku umyly boty a kalhoty v bahně. No co, bylo by to přece divný vrátit se z výletu trapně čistí. Já se během hledání našeho cíle ještě víc zamiloval do Aimee - byla úžasná a asi se ji vážně líbím. Dokonce se kvůli mně navoněla a to dokonce dvěma super parfémy-rybím a hnojím-no prostě zrzka k sežrání! Pak už jsme ale stáli před nádražím, paňucha ještě trošku zvedla všem adrenalin, když nemohla najít klíčky od auta a představa, že je půjdem hledat se nám už opravdu nelíbila. Vždyť paňuchy by přeci cestu, kterou jsme šli, už nikdy nenašli:) Klíče se ale nakonec našly a tak jsme se mohli všichni spokojeně rozjet domů. Já jsem spal za jízdy ve stoje a nechal jsme si zdát o mé zrzce jediné.
Co na závěr? Bylo to supér a už se těšíme, až zas s Vámi, holky, zažijeme nějaký to žůžo dobrodrůžo!!!
  
  

9. 7. 2009

Mám skvělou zprávu! Stal jsem se otcem! Zatím ne teda úplně pokrevním, ale i tak, mám prostě dvě krásné, mourovaté dětičky a musím na ně neustále dávat pozor a čistit je a tak, však to znáte

Bylo ale rozhodnuto, že prcci s námi do budoucna nemůžou zůstat, páč bychom těch kočiček měli už trošku moc, takže panička vyhlašuje výběrové řízení na páníčky dvou úžasných, mnou odchovaných, koťátek. Takže, má-li někdo zájem, určitě se ozvěte na telefon 606 773 142 nebo na mail: jana-vojtova@seznam.cz

Koťátka budou k odběru za dva až tři týdny.

    

Další fotky KOŤÁTEK i s Barnym TADY!


27. 6. 2009

Víkend byl deštivý, ale i tak jsme si s paničkou užili společné vycházkování. Vyrazili jsme ještě v pátek, když panička dojela z Jihla vy a protože jsem poslední dny s paničkou mamkou chodili jen na kratší vychajdy, lítal jsem v pátek jak potrefenej, hledal jsem a čmuchal a dokonce se mi podařilo objevit i srneču ve vysoké trávě. Tak jsem se rozhodl, že bychom se spolu mohli trošku proběhnout:) Panička je slepoň, takže než si všimla, že se trávou neženu sám tak jsme si opravdu se srnečkou pár metrů zaběhli, ale hned jak panička zahysterčila, otočil jsem to a frčel za ní. Nebudu přeci riskovat, že ji ze srnky klepne, kdo by pak se mnou jezdil na výlety;)

V sobotu jsem dopoledne prochrněl, páč pršelo a já deštíček neraaaddd Odpoledne jsme potom vyrazili, potkali jsme páreček zajochů, proběhli jsme se, prohledal jsem pole s obilím (a nic nenašel) za to paňucha našla pod stromem houbu, vlastně jsem ji našel já, páč jsem na ni málem šlápnul (přece nebudou vařit z hub, když já tak rád masooo:) V průběhu vychajdy nám bohužel začalo rachotit nebe a tak se panička lekla a museli jsme to otočit směr domov, srábotka.

No a v neděli jsem už tradičně vyrazili do Herálce, za Cindynkou!!!:) To byla paráda, pěkně jsme se vylítali a páníci nám byli putna. Navečer pak za mnou přišel ještě bulteriéří kámoš Irzi, takže jsem si ani nevšiml, že paňucha mi už zmizela a odjela do té pitomé Jihlavy, prej musí pracovat,abych měl co papat, jako bych toho zrovna já, drobeček, snědl toliko

V neděli se mi ale přihodila i jedna neveselá, řekl bych až drastická příhoda. Představte si, něco mi málem ukouslo nohu!!! Panička říkala, že to byla včela, no já nevim, ale muselo to mít fakt veliký zuby, noha mi snad chvíli visela jen na vlásku! Nakonec naštěstí zase srostla...Panička se mi nejdřív smála, ovšem když se můj ksichtík po chvilce začal nekontrolovaně zvětšovat, pysky, nos i koutky očí mi natekly, přestala se smát...Asi si myslela, že toho teď s větší držtičkou i víc sním:) Naštěstí otok začal do hodiny ustupovat a tak si oddychla panička, ale i já, bych se asi s takovým čumákem slečinkám moc nelíbil

       

   

 17.6.2009

Takže, vážení, panička Vám vzkazuje, že povídání z Medlova snad někdy bude, ale fotečky už jsou! Takže mrkněte tady:)

        

24.5.2009

Víkend byl báječně sluníčkový a plný motýlků. Taky jsme byli za Cindynkou, Bertíkem a Benem a dnes mě přišel navštívit Irzi:) Prostě parádička, jen jsem tak strááášně zmožen, že Vám to tu ani nestihnu poreferovat:) Takže dneska za mě budou mluvit fotky, tady;)

   

   

19.5.2009 
To jsme si zas ale dali pauzičku v aktualitách, ale nebojte, máme se dobře, jen nějak nestíháme, když je tak hezky, ťukat na písmenka. Panička ani moc foťákem necvaká, prej by to bylo pořád to samé. No jenže když mě ty motýlky vážně tááák baví prohánět. Nechápu, na co si lenošná paňucha stěžuje, stačí když mě vyvede na louku a já tam pak klidně hodinu pořádám coursingové běhy za bělásky a pak jsem ale totálně hotovej:) A paňucha se jen chychotá a pláca něco o magůrcích...nechápu, komu to říká, asi trpí samomluvou...:) Ovšem, v okamžiku, kdy si dám oblíbenou lázeň, už si jen nebrblá pod vousy ale ječí jak Viktorka, to bych Vám nepřál vidět:) Jako by nevěděla, že taková bahení lázeň je nóbl záležitost:)))

 

Jinak, všechny zdravotní neduhy jsou snad už nažehnány, jen na pacinu si prej ještě musím dávat bacha...ale to bude taky určitě dobrý, panička to moc prožívá;)

 

 


3. 5. 2009

No když se daří tak se daří:( Nejdřív (už minulý týden) jsem musel k vetce kvůli nějaký vyrášce, či co a pak mě panička drbala na nohách kartáčkem a nějakým sajrajtem. Navíc jsem neodolal, sajrajt jsem ochutnal, následně jsem všem okolo dvakrát ukázal obsah mého žaludku a za odměnu jsem už celý den nesměl nic sníst:( Potom mě zas zatáhla panička mamka k paní vetce, kde jsem to teda přežil jen proto, že jsem tam potkal Miu, takže jsme tam udělali pěkné rošambo!:) Jenže, pak paní vete usoudila, že teda drbaní jen některých míst mého těla nestačilo, dostal jsem bodanec a pak jsem ještě doma musel přetrpět koupel v tom hnusnym blé, no aspoň jsem tím opatlal i paničku, tudíž, jestli měla nějaké cizopasníky pod kůží, tak teď už může být v klidu:)

Jenže, to ještě není vše, ač mi pani vete kontrolovala ouška a mám je fakt čistý, začali mě v sobotu dost bolet, a jako to nejsem žádná choulostivka. A aby toho nebylo málo, v sobotu večer mě začala ještě bolet zase ta má nešťastná pacinka:( Chjo chjo, panička začíná být z té mé nožky krapeto nervózní! Tak snad to brzy přejde, aby si nemusela dělat vrásky!

Ale jinak jsme si víkend užili moooc pěkně! Byli jsme často venku, paničce se na dnešní vychajdě taaak moc líbilo, že dokonce odhodila i krabičku co do ni občas mluví a dělá, že se s někým baví. No moc dlouho to odpoutání od civilizace paničce nevydrželo, přišla domů, začala plašit a tak jsme museli vyrazit znovu ven a krabičku hledat:) No, a pak po kom že jsem to já takovej popleta:)

Máme i pár foteček, na kterých jsem fakt frajer! Tak mrkněte tady;)

  

   

27. 4. 2009

Víkend mi panička opět připravila krásňoučký a já byl za to rád!:) Panička přijela v pátek navečer a jelikož panička mamka byla celé odpoledne pryč, vyrazili jsme s paňuchou ještě na dvouhodinovou vychajdu. Bylo to moc prima, potkali jsme pár zajíčků a i nějaká srnečka tam byla, ale jelikož jsem pejsek inteligentní, dělal jsem, že zvířátka nevidím. Ještě by se paňucha naštvala a nechtěla by se mnou chodit po výletech...

V sobotu dopoledne jsem měl nejspíš předplacenou jakousi dětskou terapii, přijeli totiž paničky příbuzní s dětma, kteří o mě fakt moc stáli (čemu se také divit, že:) a ač já neměl zrovna náladu, nějak to nebrali navědomí a pořád mě ňuchňali a tak mi nezbylo, než se nechat:) Prima bylo, že děti s sebou měli i malého lvíčka Šíšu, se kterým jsme si snad 2 hodiny hráli a já byl pak zcela KO. Ale nebojte, probudil jsem se hned jak panička řekla "jedeme na výlet za Aimee" To jsem hned stál u auta a čekal až se otevře kufr, abychom už mohli jet. No tedy, trvalo to, páč řídila panička, ale nakonec jsme za našimi milými brňáky přece jen trefili a já měl oči navrch hlavy z radosti, že zas vidím svou lásku zrzavou:) A nejen ji, byla tam samo i Rosie, Natka a malý Sidík, ze kterého mám už od minula trauma;) Aby ne, když mě minule tak zákeřně napadl;)))) Sobotu jsme si tak užili opravdu skvěle po boku kamarádů a čtyřnožců. I když teda, na chvilek nás bylo o jednoho, toho nejmenšího čtyřnožce míň, záchranná akce ovšem proběhla úspěšně a pitbulátko bylo zas za chvíli po zásahu paniček na světě! Stejně by mě zajímalo, kdo tam tu díru na mamuta veliksti pitbulátka vykopal...:)

Ani jsme se nenadáli a sobota byla fuč a jelo se domů, kde jsem se nadlábl a padl za vlast;) V neděli dopolende jsem ale nabral energii, páč jsem pomáhal paničce vařit;) A tak jsme hned po obědě vyrazili na vychajdu a to jsem vážně valil vočka když jsem v dáli uviděl naši labradoří Miunku! Panička měla hold smůlu, pejsek je pejsek a poslouchat na slovo se prostěš pořád nedá, no ne?  S Miunkou jsme se krásně vyběhali, já se ji snažil  naznačovat můj překypující zájem o ni a ona mě zato vždycky pěkně sprdla, no ženská, no!;)))

Po této vychajdě jsme se ještě vydali za Cindynkou, to už jsem toho ale moc nenaběhal, páč jsem byl unaven a tak mě osobní řidič naložil a dovezl domů k papání;)))

Víked byl moooc prima a ještě jesnou děkujeme, že jsme Vás naše nejmilejší brněnská smečko, mohli zase vidět! Jak říká páníček, jste prostě príma lidičky!!!

Fotečky z víkendu jsou tady nebo u Janči.

23.4.2009

Panička se ve středu dopoledne objevila před bránou a já měl tááákovou radost!:))) Sice pořád smrkala a cpala do sebe jakési tabletky, ale hlavně že byla doma. A jasně že jsme si tu naši v týdnu vzácnou společnou chvilku (celý den:) užili báječně. Panička se jen převlékla, sezobla pár tabletek a už jsme si to mašírovali ke třem rybníčkům. Dlouho jsme tam nebyli a tak jsme pěkně všechno musel prozkoumat a očuchat a naběhal jsem přitom nejmíň pět kilometrů navíc:) Na osvěžení jsem pak hupsnul do mého jediného oblíbeného rybníčku, trošku jsem si i zaplaval, zacákal, i paničku a foťák jsem osvěžil a mohlo se jít domů. Zajeli jsme pro paničku mamku do práce, odvezli jsme ji domů, pak jsme vyrazili na Milovy k rybníku, panička s nadějí, že budu plavat i tady, když mi to v sobotu před Ali tak šlo. Jenže před Ali je to něco jiného, takže panička utřela:) Hned z Milov jsme se vydali do Herálce za Cindynkou a běhali jsme zas jak šílení(teda my čtyřnožci, panička se ani nehla:), i když teda musím si postěžovat, Cindynka je v poslední době nějaká leňoučká proti mně:) A navečer po návratu domů jsme ještě vyrazili na vychjdu u nás za barák. Došli jsme do takového nízkého porostu stromků a já pořád vystavoval jak o život, panička si nejdřív myslela, že jako nic, pak začala věřit, že tam asi bude nějakej zajíček a nakonec byla překvapená, když z křovíčka vyběhla krásná srna no a ještě víc byla překvapená když na mě zavolala a já jsem bez meškání nabral okamžitě směr k ní, srnečka nesrnečka. A to jsem byl od paničky při objevu srny vzdálen nejméně 100metrů...To jsem ale šikula, co?:)

Fotečky z tohoto super dne máme tady!

   

 

19.4. 2009

Víkend jsme si užili báječně teda hlavně sobotu, páč v neděli se panička probudila s bacilem na vestě a tak to na nijak dlouhý vycházkování bohužel nebylo. Ale to neva, byl jsem totiž unaven ze soboty.;) Na rozcvičku jsem si totiž hned v sobotu ráno dal se Cindynkou hodinovou běhačku a hned po obědě jsme si to už frčeli do blízké vesničky Křižánky, kde už nás čekaly holky Míša s Ali! Byl jsem v sedmém nebi, další fénečka kámoška! A ještě taková krásná a kultivovaná dáma! Občas si teda paniča připadala, že má doma pěkný prase, prej, když mě viděla, po boku Eileen, tedy abych to upřesnil, když mě viděla celého od bahna po boku bahnem nedotčené Ali...:) Ale tak protiklady se přitahují, ne? Vycházku jsme si užili náramně, chodili jsme po lesích, loukách, ani jendou jsme se neztratili, Míša je na tom očividně s orientací "trošku" lépe než panička, takže prostě pohoda. Ali nejdřív dělala netykavku a nechtěla si se mnou moc hrát (asi že jsem nebyl zrovna moc čistej...) A tak jsem se na Milovech namočil do rybníka, trošku jsem se proplaval a hele, ono to fakt zabralo, hned jsem se Ali líbil více a dokonce na mě i při hře vycenila zubiska, prostě paráda:))) odpoledne uteklo jak nic a my jsme si to večer frčeli domů příjemně unaveni a spokojeni! Já že mám novou kámošku a panička hlavně díky Marlence v bříšku:) Ještě jednou děkujeme Míšo za prima den a snad to brzy zopakujeme.)

Neděle už bohužel nebyla tak aktivní, páč paňucha je nějak nemocná, ale tak zajeli jsme do Herálce, kde se vždycky vyblbnu a ani nemusím moc nikam chodit...:) Nejdřív jsem se vyběhal se Cindynkou, pak s Kessinkou a nakonec jsme přece jen vyrazili aspoň na hodku ven s Bertíkem a Beníkem, abych prej občas měl kontakt taky s psíma klukama a byl kluk pořádně socialiovanej:) Sice nevím, co to znamená, ale bylo to prima, tak proč ne?:)

Fotečky ze soboty strávené s Ali a Míšou jsou tady:)

14.4. 2009

Tento víkend byl skvělý hlavně díky tomu, že byl nějak delší a mohli jsme se tak s paničkou o to víc užít! Ke všemu bylo krásně, teda na mě až moooc, stačilo by mi o pět stupňů míň, ale tak lepší než nic, ne?;)

Původně mi panička slibovala, že se uvidím s Aimuškou a Rosiekem, ale nakonec to nedopadlo, páč holky slavily s páníkem narozky. A tak jsme si užívali s paničkou vycházkování sami. V sobotu i v neděli jsme si dali dopoledne u nás a odpoledne zamířili do Herálce. Paničku chytl zase rapl a snažila se zas přesvědčit se, že jsem opravdu lovecký psík (což jsem ji nakonec pořádně ukázal především v pondělí! Nahnala mě do pěkného roštíčka a v tom mě vám něco taak praštilo do nosu, že jsem se najednou nemohl ani hnout. Panička pronesla něco ve smyslu, že vystavím každou mouchu, ale pak vyběhl z křoví zajíc, to koukala panečku, jak jsem šikovnej a hlavně taky že jsem se nechal od zajíčka celkem i odvolat:) No foťák jsme neměli, bohužel:( Odpoledne jsme se pak vydali na vychajdu do Herálce, za Cindynkou. Jenže bylo tak strašné teplo, že jsme ani ty naše megaběhy moc dlouho nevydržely. Pak jsem ještě teda "vydržel";) muchlovačku s Kessinkou a večer se jelo domů, kde jsme se v sobotu ještě přes hoďku prošli s mou milovanou tetou a skoropaničkou Moničkou, v neděli jsem ovšem po příjezdu z Herálce rovnou padl za vlast!

V pondělí jsme opět po obědě vyrazili do Herálce. Tam jsme se u babičky a dědečka sešli se smečkou našich psisek, s yorkem Dinem, bišonkem Nikolasem a Míšou, pak za mnou přiběhla ještě Kessinka od sousedů. Bylo to prima, jen teda se mi zase všichni smáli, že utíkám před pidi psíkama, prej že se jich bojim...No chtěl bych vidět paničky, jestli by se nebály, kdyby se jim pověsili zuřiví prckové za pysk a nechtěli pustit! Oni na to Ti malí psíci nevypadaj, ale jsou hrozně nebezpeční, fáákt:) Za chvíli jsem se ještě šel podívat vedle za Cindynkou, se kterou jsme se vyběhali na louce, já jsem běhal jak šílenec teplo neteplo, páč tam ve vzduchu poletovala taková divná zvířátka (různých barev-nejvíc jich bylo žlutých a bílých a taky nějaký ten hnědý tam byl) no Cindynka a páníci na mě koukali jak na blázna, ale když ta zvířátka byla táák neodolatelná!!! A aby těch psíků nebylo málo, přiřítil se za chvilku za námi ještě lvíček Šíša a na silnici jsme ještě potkali krásného bretaňského ohaře! To už mi teda očka přecházela, páč to už bylo na mě trošku moooc toliko psíků, jsem musel být pořád ve střehu a dávat si bacha na pusu a na uši!

Ale tím báječný pondělní den ještě nekončil, podařilo se mi ukojit nejen mou hravou vášeň, ale i tu žravou! Vážně se mi zadařilo, nejen, že jsem vyblízl Míšoj v Herálci misku plnou masíčka z konzervy a panička to zjistila až když jsem polikal poslední kousek. Vyhrožovala mi, že už nedostanu večeři a tak jsem se rozhodl, jako správný lovecký pes si ulovit něco sám a úlovek to byl vskutku královský! Když se nikdy nedíval nacpal jsem si do bříška asi 8 chebíčků, co jsem ulovil v obýváku na stole, to jsem ale šikula, co

Fotečky budou, jen co je paňucha stáhne na rajče, tady.

       


4. 4. 2009

V sobotu jsme si užívali nádherného počasí, prošli jsme se, vyfotili jsme nějaké ty jarní fotky, odpolede jsme byli na chvilek i v Herálci, bohužel páník Luky je nemocný, takže jsme se tento víkend neprošli s Bertem a Benem, ale to napravíme příští týden. V Herálci se Barny proběhl s RR Kessinkou a byl spokojen:) Navečer jsme dali ještě jednu vychajdu u nás a Barny si tu teď spokojeně odpočívá:)

  

 

28.3. 2009

Chápu, že někomu to snad může znít už jako fráze, ale já jsem se měl i tento víkend opravdu báječně! Panička opět v pátek večer oznámila, že se v sobotu jede na výlet a mně už bylo jasno, uvidím zase Aimee a možná i někoho dalšího! V tu chvíli jsem si ani nedokázal představit, kolik že zrzounů bude na mě a jen na mě druhý den v Selském dvoře čekat!

Do SD jsme vyrazili po osmé ráno a hned co jsem vyskočil z auta, vběhla mi do cesty krásná malá Airinka, která běhala jak ďábel a to bylo něco na mě! Za chvilku vyběhla další zrzka a další a další! Doufal jsem, že to snad nikdy nepřestane a z té hospody nakonec vyběhne aspoň sto zrzeček! No a skoro se mi to splňilo. Pak mi ale panička nasadila na čenich takovou tu hnusnou umělou věc proti kousání a vedla mě naproti dalším zrzavcům. No byl jsem z toho krapeto nervózní, páč jsem věděl, že v košíku mi to teda zrovna moc nesekne a takhe se teda ukazovat na veřejnosti, nic pro mě. A panička se ještě divila, že jsem byl rozčílenej a naježenej, páč si myslela, že je to kvůli těm psiskům. Houbeles, stačilo sundat koš a bylo po rozčilování a s klukama jsme byli kámoši! Žádnej problém, nejsme snad děti, aby sme se prali, ne? Pak už vyběhla i Aimee a Rosie a taky placatěnka Easy, no ta Vám byla pěkná, byl jsem z ní totálně paf a nejen já. Vyrazli jsme na vychajdu, musel jsem neustále dělat společnost Easynce, páč ji kluci pořád otravovali, asi byli líní chodit a neustále se od ní chtěli nechávat nosit na zádech! A tak jsem jim musel pořád hlasitě vysvětlovat, že Easy je  přeci dáma a že je rozhodně na zádech nosit nebude, no moc to nepomáhalo:)

Během vychjady jsme se taky blíže seznámili se zrzavcem Charliem a rozhodli jsme se, že budeme pokrevními bratry...No znáte Vinetůa, ne! Pokrevní je snad od slova krev, ne? Jenže moje ani Charliekova panička to nejspíš neneznaj, páč byly z našeho úmyslu značně rozladěny a náš skvělý plán nám překazily v půlce, než jsme stačili s Charliekem spojit naši krev! A že já ji měl přichystáno požehnaně! No tak snad příště se nám to už podaří, Charlieku! 

Co ale následovalo, to snad ani nebudu popisovat. Panička se rozhodla totálně mě znemožnit! Nejen, že jsem byl nucen pokračovat na vodítku a to dokonce po boku pana fotografa, což znamenalo jít skutečně u nohy Rozhodla se mě i zničit totálně společensky! Uvázala  mi na hlavu jakousy punčohu a navrch hlavy mi udělal mašli!!! Mašli, na maďara!!! Tak já si nechám dobrovolně od Charlieho zkrátit ucho, abych jako vypadal před zrzkama mužně a ona mi provede tohle! To už je skoro na léčení, ta moje nechápavá paňucha, fakt. Nakonec jsem to už opravdu psychicky nevydržel a po třetí hodině odpoledne jsme se raději se zrzavci a jejich dvounožci rozloučili. Musím ale říct, že i přes to zkatkovité paniččino chování byl výlet skvělej skvělej a prostě skvělej!!! Snad mi panička zas brzy nějaké takové překvápko přichystá, už se moc těším!!! Foteček máme strašně malinko, máč panička prej měla plný ruce:) Ale spoustu krásných fotek najdete u ostatních účastníků zájezdu, třeba u Janči, u Airinkovců, u Charliekovců a u placatěnky Easy a zítra snad i od tety Áji a a rodinky Atosdarpových:) Tak se kochejte, bylo fakt zrzavo:)

   

 

21.3. 2009

Měl jsem se o víkendu tak báječně, že to snad ani popsat nejde! I když teda  pozor, málem jsem taky přišel k dost vážnému úrázu Naštěstí vše dopadlo dobře a pro příště už vím, jak zákeřně útočí takový pitbul(átko:)

No co Vám budu povídat, panička mě už v pátek prozradila, že pofrčíme na výletík a tak jsem už ani v sobotu dospat nemohl. Vyráželi jsme po obídku s paničkou oba natěšení, dobrovolně přiznávám, že já se těšil víc, v magoření po dobrodrůžu mě totiž nikdo nepřekoná, ani panička. I když teda, povim Vám, že když jsem viděl, že za volant sedá panička, říkal jsem si, že až takový adrenalin prožít zas nepotřebuju a měl jsem trochu nutkání stánout ocas a zdrhnout, ale vydržel jsem a vyplatilo se! Za hodinku jsme už parkovali na jakémsi "náměstíčku", kde mě hned běžel přivítat nejdřív kokřík a pak ještě jorkšírek, místní uvítací delegace Za chviličku už ale dorazili ti praví, naši čtyřnožci a jejich služebnictvo a tak jsme mohli vyrazit na pořádnou lítačku, a že to stálo za to! Byly na mě tentokrát hned čtyři krásné fénečky-má láska největší Aimee, Rosiek, Natynka a má nová kámoška Airuška, kterou jsem viděl poprvé a  moooc se mi líbila:) Ale havně, tentokrát jsem nebyl jediný chlap smečky, přijel i Sidík! Panička říkala, že je prej to nějaká strašně nebezpečná rasa čtyřnožce a tak jsem si na něj teda dával pěknýho majzla a snažil jsem se ho mít pořád v dohledu. I přez moji neutuchající ostražitost se ale zákeřnému pitbulátku podařilo mě chvatem hodným mistra málem připravit o to nejcennější, co mám (a nemyslím tím paničku...) Naštěstí jsem ale zkončil nepředělán na fénečku, ovšem následky zanechané na mém egu jsou nevyslovitené Nakonec jsme se ale se Sidíkem smířili, já mu odpustil ( ono mi taky nic moc jenýho nezbývalo, rozházej si takové "zvíře":) a dokonce jsem od něj dostal i nějakou tu pusinku Vycházka jinak probíhala v obvyklém duchu, my zrzavci jsme běhali, co nám jen packy stačily, já jsem pěkně všechno komentoval, aby z té naší zábavy mělo něco i naše daaaleké okolí a nakonec jsem padnul vyčerpaný do kufru a po třech hodinkách jsme si to frčeli s paničkou opět k domovu, příjemně naladěni a šťastní, že jsme mohli zase vidět naše milé kamarády!

Fotky k náhlednutí tady

 

  

 

8.3. 2009
Víkend byl báááječný, plný psích setkání! Už v pátek večer mi panička říkala, že prý pojedeme v sobotu na výlet, já jsem se ták těšil, že jsem ani dospat nemohl! Jenže pak jsme se prbudili do ošlkivého sobotního rána a panička se začala vymlouvat, že v takovém počasí výlet nemá cenu a tak... Panička je choulostivka, fákt! No chvilku jsem byl naštvaný, ale nakonec se panička přece jen rozhoupala a vyrazili jsme do Herálce, kde jsme si dali srazík s páníkem Lukym a "našimi adoptivními" psisky Bertíkem a Beníkem a tak jsem se výletíku a venčení s psisky přece jen dočkal!

Jenže, to nebylo vše a hlavní překvápko mě čekalo až v neděli, panička mě posadila do auta, vyzvedli jsme páníka v Herálci a už jsme si to frčeli se sluníčkem po boku Panička mi pořád říkala, že se mám těšit, že budu mít určitě velkou radost z překvápka a tak jsem se těšil, až jsem si občas po kufru tančil:) Po půl desáté jsme dorazili do nějaké vesničky na náměstí, tam jsem byl vypuštěn, ale teda nic kvůli čemu bych měl být tak šťasten, jak panička slibovala, jsem neviděl... Jenže panička to měla dokonale vymylšený a chtěla mě jen napínat, během pár minut vedle našeho autí zaparkovalo další a to už jsem vevnitř viděl své čtyřnohé lásky Aimee a Rosie a dvounohé Janču a Hoňu! Byl jsem táák rád, že jsem chtěl hned k holkám nastoupit do kufru a odfrčet už napořád:) Nakonec jsem byl ale od kufru brněnských kamarádů odtažen:) a frčelo se pěkně k lesu, aby jsme se mohli s holkama pořádně proběhnout! Honzík vybral krásné místo-okolí vesničky Dobrá voda, a tak jsme chodili a povídali a my čtyřnožci blbnuli a lítali a blnuli a zase lítali:) Až jsme se najednou probudili a nevěděli kam dál...Teda vlastně, páníci vděli, jen každej ukazoval jako směr návratu jinou ze světových stran...no povím Vám, ještě že jsou ty světový strany jen 4:) Nakonec se páníci muži pochlapili, ve skrytu se určitě smáli ženskému orientačnímu smyslu a všemi tak vytouženou vesničku našli Sice to nebyla úplně ta, kterou jsme hledali, ale hlavně že ty chlapy máme:)

Díky zdejšímu pánovi jsme přece jen našli ten správný směr a za chvilku jsme už viděli "naši" vesničku a hlavně naše autíčka:) No, povim Vám, Aimee je střela a po několika hodinách strávených s ní jsem byl vyřízen a dokonce jsem si i v kufru lehnul, což teda ale vůbec není můj styl:) Doma jsem pak zaplul na gauč a spal až do večeře a pak až do rána a hádejte o kom se mi zdálo

Fotečky samozřejmě máme-tady, prej abych se mohl kochat, než zas Aimee uvidím a další můžete okouknout u Aimušky a Rosie:) 

    

 

23.2. 2009    
Ahoj fénečky, páníci, fénečky, pejsci a abych nezapomněl, hlavně zdravím fénečky!!! Tak koukám, že jsme Vám sem už dlouho nepsali žádné novinky, tak to teď teda asi budu muset napravit, teda, jestli si ještě na všechno vzpomenu...
Nezapomenutelný zážitek číslo jedna byl uričtě podraz paničky! Prej se jede na výlet a já hlupák (ač obvykle jsem prudce inteligentní) ji věřil! Vysadili mě
na veterině u doktorky a ke všemu u nějaký úplně cizí! No, jsem chlap, říkat bych to neměl, ale normálně se mi rozklepaly kolena, když mě tam nechali napospas té cizí paní! Ovšem, přátelé, nakonec se ukázalo, že jsem byl na pořádnym omylu, že teda tahle paní doktorka je úplně prima a že mě vlastně pozvala na mejdan. Jen jsem to teda trošku přehnal a ani na nohou jsem se po mejdanu neudržel, museli mě odnášet Vostuda, ještě že to neviděla žádná čupr fénečka:) Nejhorší je, že ta doktorka měla na mejdanu nějaký speciální foťák a tak teď existují jakési kompromitující materiály (snímky RTG) a pravděpodobně po mě bude vymáháno výkupné... No panička už ty fotečky viděla a vážně asi nebudou příliš lichotivé, páč se na ně teda paňucha i doktorka tvářily nevesele. Doktorka při pohledu na fotečky dokonce pronášela divná slova kterejm jsem ale vůbec nerozuměl, jako třeba dysplazie, panostitida...asi se budu muset začít učit cizím řečem. Každpádně čemu jsem rozuměl bylo rčení "klidový režim" a hned jsem si říkal, že toto slovní spojení není možné spojovat s mou osobností, no bylo vidět, že ta cizí paní doktorka mě teda ale vůbec, vůbec nezná:) Panička se chvíli snažila vysvětit doktorce, že klidový režim zkátka není možný. Pak se zas doma páníci snažili vysvětlit mně, že něco takového skutečně existuje. No a jak to asi dopadlo? Nakonec jsem prostě všem vysvětlil já, že klidový režim je utopie a nesmyslná ideologie. Naštěstí to páníci po neuvěřitelném týdnu snažení vzdali a teď si už zas můžu létat jako pták, teda skoro:) Ovšem páníci říkali, že tento týden byl skutečkě nezapomenutelný a že už nikdy ani v podvědomí nevysloví myšlenku o tom, že ohaři přeci nejsou zas až tak hyperaktivní pejsci. No, já zkrátka když chci, umím být opravdu velice přesvědčivý
Další novinkou je, že jsem se seznámil se dvěma novými psisky, no možná bych měl spíš říct s pejsánky:) Jeden den mě přijel navštívit yorkšírek Dino a ten byl fakt vtipnej, jak na mě štěkal a cenil zoubky. Panička se mi smála, že prej jsem se ho bál Ale to já jen tak hrál:) Každopádně, byl jsem celkem rád, že Dino s sebou nevzal na návštěvu bráchu Pejsiho, páč s tím jsem si moc nepadli do očka a je malinko větší než Dino, prej je to nějakej bandog, nebo jak:)
No a tuhle neděli jsme ještě s páníkama jeli navštívit malého Filípka-štěndo kokršpaněla. Jenže ten bohužel nepochopil moje vítací rituály a jak mě zahlédl s ukrutným křikem utekl a to jsem na něj ani nestihnul štěknout:) No, snad z tohoto setkání nebude mít Filípek trauma
Celou dobu taky chodíme s páníkama na vychajdy. Je u nás fákt moc vody, skoro půl metru. Ovšem, kdo si myslí, že si teda u nás na Vysočině denně plaveme, tak je na omylu, tahle voda u nás je totiž pevného skupenství!!! (kdo by nerozuměl, ať napíše, jsem ochoten podat vysvětlení tohoto velice zvláštního přírodního úkazu!) Takže panička místo plavání nazouvá dřívka na nohy a příště mě prej už vezme na výlet na dřívkách s sebou, když už nemám ten "klidový režim"( = v mém podání snížení letové rychlosti z 1050 km/h na 1045km/h:)
Máme i nějaké fotky, mrkněte tady;) 


    

25.01.2009
Takže, víkend opět jak jinak než vycházkový. Páč mám krapet problém spackou tak už druhý týden venčíme bez psích kámošů, což je teda trošku škoda, ale jak se budete moci přesvědčit na fotkách, vystačíme si v pohodě i s paničkou. Jinak nožka ještě pořád trošku zlobí, ale jen když delší dobu ležím, tak pak trochu kulhám než to rozchodím a pak je to už zase hned dobrý. A jelikož je to o dost lepšejší než minulý týden, tak zatím rentgen odkládáme a uvidíme.
Panička konečně dovezla foťák a jelikož to je asi po 14 dnech co jsem se fotil, tak jsem se fakt snažil, panička říká, že na některých fotkách se snad ani vizsle nepodobám! No však to znáte, mé originální modely - fotky tady!

 

  
 

11.1.2009

Takže víkend byl zase krásný a v neděli dokonce i nádherně sluníčkový! Bohužel, panička, sklerotička, zapomněla foťák v Jihlavě, takže budete ochuzeni o vývoj mé krásy k datu 11.1. 2009, no snad se do příštího týdne moc nezměnim, no a pokud ano, tak nejspíš v ještě krásnějšího pejska, tak snad to pro Vás zas až taková ujma nebude

A co jsme vlastně dělali? No včera to bylo nejbáječnější, páč jsme hned za domem potkali Miunku, moji labradoří lásku, tak jsme se k holkám přidali a šli jsme na dlooouhou vychajdu! Bylo to super, i když teda, Miunka už mě jaksi značně převyšuje mohutností, takže už to nebyla taková zábava jak kdysi, když jsem do ni "jemně" strčil a ona válela sudy Ale i tak to bylo prima, hlavně, Miunka je hrozně šikovná a dycky najde i nějakou tu mňamku, minule jakýsi volavčí pařát, tentokrát celou nohu ze srny, no žůžo! Akorát panička pak z toho našeho společného řádění už nebyla tak moc nadšená, když jsem totiž slezl večer z gauče, abych se šel nadlábnout, zjistil jsem, že mě teda pěkně bolí nožka a nemůžu chodit. Když jsem viděl paničky pohled, ještě jsem to malinko přihrál v naději, že dostanu na poslilněnou větší véču, ale to by nesměla být panička skrbloun No ale tak v neděli ráno už byla zase nožka celkem v poho, takže jsme mohli zase vyrazit vycházkovat. Bylo nádherně a já pořád vyhlížel, kdy už se k nám přiřítí Mia s paničkou a ono nic, vždycky jsem se s nadějí rozběhl ke každé lyžaři, kterého jsme potkali, kdyby mi náhodou schovával Miu někde v batohu, ale bohužel A tak se teda panička rozhodla zabavit mě jinak, házela mi sněhové koule a myslela si, že jsem snad nějakej hlupák a budu je chatat! No tak snad mám nějaký IQ taky, ne? Nějaký koule mě nemůžou rozhodit, ale povim Vám, takový ty šedivý světýlka, co  lítají za každou koulí když svítí sluníčko, tak ty mě tedy přiváděly k šílenství a musel jsem je všechny pochytat! Panička, když mě viděla jak jsem šikovnej, tak taky říkala že mám hrozně vysokou inteligenci, prej jak IQ tykve! To je, co!

Tak nakonec jsem ještě podnikli jednu vycházku a to se Cindynkou. Je už celkem zdravá, i když ještě musí chodit jen na vodítku, ale hlavně, že jsem ji alespoň tu necelou hodinku mohl vidět. No my bychom to stejně ani dýl nevydrželi, páč byla strašná kosa, ale fakt strašná...už aby mi dorazil ten obleček. Panička si vypůjčila foťák od páníků rodičů, takže přece jen nějaká ta fotka je tady, i když jsou dost tmavé, panička nějak ten foťák rodičů neovládá...ach ta technika...:)

   

       

3.1.2009

Tak užíváme s paničkou krásné slunečné počasí a vycházkujeme, panička neustále cvaká foťákem jak o život a já zas pózuju jak ďas, páč jak jste si už všichni jistě všimli, nejvíc mi to dycky sluší na sluníčkových fotkách ,takže je potřeba toho slunka pořádně využít:) Akorát teda ta zima příšerná se mnou občas pěkně zacloumá. Dneska panička dokonce koukla na teploměr a pronesla cosi o šestnácti stupních pod nulou a povidala, že asi dostanu dodatečný dáreček k Vánocům-teplý obleček, páč šestnást je prej už hodně i na rozděšenýho maďara. Tak ze mě asi bude ještě větší frajer, akorát mám trochu strach, že to už se teda fénečky vůbec nebudou moct udržet, až mě uviděj oháknutýho

Níže jen malá ukázka fotek:) Zbytek foteček najdete tady!

   

 

 



Rok 2008

27.12. 2008

Tak a Vánoce jsou za námi, ale povim Vám, je to moc prima, mít tady všechny takhle pěkně pohromadě! No a když se k tomu ještě přičte to báječné papání a dárečky pod stromečkem, musí každý pochopit, že já, materialisticky založený čtyřnožec, jsem šťasten

Ale zpět k těm dárečkům:) Panička vyhrožovala, že jsem prej zlobivec a pod stromečkem nic mít nebudu, ale já jsem stejně věděl, že kecá Hned první dáreček, ke kterému jsem čmuchnul náramě voněl a bylo jasný, že skrývá báječnou ňamku! Nakonec jsem měl pod stromečkem hned dvě tašky plné mňamek a byla tam i nějaká ta hračka a nový obojek! Měl jsem z toho takovou radost! A musel jsem ji dát samozřejmě najevo, pořád jsem strkal hlavu do těch tašek, běhal jsem po domečku s novým mega uzlíkem, ukazoval jsem všem páníkům, cože mi to Ježíšek přinesl za báječné kostičky, piškotky a spousty dalších dobrůtek a když mi panička vyndala dárečky z tašky, tak jsem mezi nimi válel sudy a to vše v doprovodu štěkavo-kňučících koled v mém originálním podání! No prostě, kdo neviděl, nepochopí!

   

Jinak si Vánoce s páníčkama užíváme co to dá, máme tu celkem obstojné počasí, takže vycházkujeme, vycházkujeme a vycházkujeme:) Panička udělala i několik Vánočních a sluníčkových fotek, tak mrkněte do fotogalerie.
Akorát teda panička mi slíbila, že budeme přes Vánoce častěj jezdit za Cindynkou, jenže ta nám chudinka onemocněla, takže se musí léčit...:(  A to já zase to řádení oželím, hlavně aby byla Cindinka zdravá, kámoška moje největší!

   

 

 


 

13.12. 2008

Panička totálně nestíhá, ale tak to jste si už asi všichni všimli, že Ale copak o to, že nestíhá psát sem na stránky, to by se snad ještě dalo přežít, ale představte si, že dneska z ní dokonce vypadlo, že pro mě nemá ještě nic k Vánocům!!!No a to už je teda na pováženou! No uznejte, jsem si objednal toliko dárků, že to za týden ani nestihne nanosit pod stromek a ona to ještě ani 11 dní před Vánoci nemá nakoupené! To aby si teď objednala stěhováky...  Jen doufám, že to nakonec stihne

Aspoň, že mi teď panička věnuje vždycky celý víkend,  když se teď přes týden nevidíme. O to víc si společné víkendy užíváme, vycházkujeme, blbneme, honíme se a přetahujeme se a i nějaký to rande s psíkem mi paňucha dycky domluví...Například minulý víkend jsme hned za domem potkali kámošku Miu, půlroční labradorku! No prostě třeštidlo, i když po nějaké té hodince strávené blbnutím se mnou už se chodila schovávat za paničkou s pohledem "odveď mě od toho pomatence domů":) Musím si ji ještě trochu vychovat, nooo:) Panička se pokoušela i fotit, ale bylo tak škaredě, že téměř nic nevyšlo. Jen jedna fotka na ukázku, přetahujeme se tam s Miunkou o jeden báječnej smradlavej pařátek, kterej našla Miunka a paničkám trubkám trvalo snad 5 minut, než si všimly, že si tak báječně nehrajeme s obyčejným klacíkem:)


Tento víkend trávíme opět s paničkou spolu, napadlo nám zase trošku sněhu, takže parádička, panička mi hází koule a já je dycky všechny sežeru! No ne, přece to tam nenechám, na tom poli, věčná škoda, ne Dneska se paničce i nějaká ta fotka díky sluníčku povedla, tak mrkněte tady. Zítra máme naplánovanou vychajdu se Cindynkou, už jsem ji skoro měsíc neviděl, páč bych ji prý moc rozřádil před honama. Ale teď už má po honech, takže se na ni už moc těšííím Když bude hezky, panička zítra třeba přihodí ještě nějaký ty obrázky, uvidíme:)

 

 

   


28.-30.11. 2008

 

Tento víkend jsme si s paničkou užili, troufnu si bafnout, dokonale! Teda já určitě, jak si užívala paňucha jsem si vlastně ani během těch dvou dnů nestihl všimnout! Ale vzhledem k tomu, že měla v tašce sbalený asi tři litry alkoholu, předpokládám,že se asi měla taky dobře...

No ještě abych si neužíval, byl jsem totiž celé dva dny v obležení několika zrzavých poťouchlic a jedné černé krásné feňulky!

Paňucha přijela v pátek už za tmy a já byl na větvi blahem, že ji zase po týdnu vidím! No a to jsem ještě nevěděl, co mě čeká dál! Paňucha mi před nosem čmajzla misky, sbalila granulky a nějaký ty hadříky a zavelela k odchodu. To my jako každý pátek ještě chodíme na vychajdy, když se vrátí paňucha z Jihlavy, ale teda krosnu si paňucha na tuhle vychajdu vzala prvně. Už jsem ji podezříval, že mě vede do lesa a nechá mě tam, jak občas vyhrožuje...Ale na to je moc měkká, to zas já ji moc dobře znám

No nebudu to prodlužovat, vyrazili jsme autem směr Daňkovice a hned jak jsem vystoupil z auta mi bylo jasný, že tam se mi teda bude líbit, čekalo tam na mě totiž hned 6 féneček a většina z nich zrzavých! Pomalu jsem si začínal myslet, že mi panička dala nějakou droogu, že vidím všude tak zrzavo! Celý večer jsem se potom musel ujišťovat, že se mi to jen nezdá a jak se kdyžtak probudit lépe, než že budu štěkat a štěkat! No, asi v jednu v noci jsem teda zjistil, že se mi to nezdá a částečně jsem svůj pětihodinový štěkací maraton zkrouhnul na pouhé dvě štěknutí do minuty, dobrý co?! Myslím, že jsem tím určitě všechny zaujal, aspoň podle neustálých ohlasů, pořád mě totiž někdo volal a chválil můj štějací výkon hlasitým zvoláním "tiiiichooo"! Asi něco jako viva caesar, si teda myslim:) První noc byla báječná, strávil jsem ji v jednom pokoji se svou velkou láskou Aimee a její paničkou. A jelikož jsem byl jediný psí chlap v chalupě, nedal jsem se zahanbit a celou noc jsem ty holky moje poctivě hlídal. Hlavně teda Aimee, jak jsem uviděl, že ji někde kouká pacinka či ouško z podpeřiny, šel jsem ji dát hned pusinku, aby se přikryla a nenastydla mi...A aby to Janči nebylo líto, zhruba každou půlhodinu až hodinu jsem šel obšťastnit několika oblíznutími obličeje i ji, no musí vám říct, asi se ji to moc líbilo, páč vrčela ze spaní A tak to šlo celou noc až do rána...V sedm jsem potom k velké radosti všech spolubydlících usoudil že spaní už teda stačilo. No ještě že mě měli, jinak by snad spali třeba až do osmi, chápete to!?! A po skvělé snídani, (mimochodem, Evy, moc děkujeme za ty hody!) jsme konečně vyrazili na vychajdu! Páníci ušli jen asi 12 km, srabíci! To my čtyřnožci jsme se teda snažili o poznání více a naběhali jsme tak pět krát tolik, no minimálně!:) Nikitka dokonce musela lenošné páníky táhnout a jelikož lenošní páníci jsou vlastně všichni, tak se nechávali táhnout postupně. Jenže na Nikitku si jen tak někdo nepřijde, zvládla to bravurně a nakonec byli stejně všichni páníci unavení víc než ona!  Odpoledne jme se potom vrátili do chaty a neuvěříte, co nás tam čekalo za překvápko! No jasný, dojeli další psiska, vlastně další feňulky, vážně jsem si chvíli myslela, že jsem v ráji. Bohužel, asi po dvou minutách v chatě jsem zjistil, že jsem to asi s tím obíhání féneček venku nějak přehnal a nezbylo mi než hodit bok na postel po boku Aimee. Dokonce jsem ani v hospodě později netahal za sebou po kuchyni stoly a nekradl hostům z talířů vepřové panenky či jiné dobroty, jak panička původně avizovala. Musím říct, že tohle mě teda krapeto mrzí, ale vážně jsem už neměl sílu...tak snad příště, no, aby panička nebyla zklamaná

Co dělala panička večer už nevím, nějak jsem na vteřinku zavřel očka a ona se otevřela až druhý den ráno. Ale jelikož do rána zmizely všechny zásoby alkoholu, jsem rád, že jsem paničku neviděl, to zas muselo být! V neděli jsme potom šli už jen na krátkou dopolední vychajdu, po návratu panička sbalila věci a já se bavil s holkama mýma po svém A pak už pro nás přijel páníček a jelo se domů. Škoda, že ten víkend utekl tak rychle, třeba by si o mě časem začali někteří i myslet, že jsem v celku normální! No nic, přesvědčím je o tom zas příště, snad to bude brzy!!!

My moc fotek nemáme, časem možná paňucha nějaký přebere, ale nevim nevim. Každopádně, fotografů bylo dost, takže pokud máte chuť, mrkněte třeba na fotky od Janči, na fotky od Petra a Evči nebo později i ma fotky od tety Áji a možná i další:)

 

     


22.11. 2008

Tak jsme si konečně u nás na Vysočině začali užívat zimních radovánek!!! A nejvíc jsem z toho samozřejme nadšenej já:)

 

 


15.-17.11. 2008

Tak víkend jsme si užili s paničkou co jen to šlo a ani vošklivý a nebojím se říct až hnusný počasí nás nemohlo odradit od každodenních dlouhých vycházek po okolních lesích a polích! Prostě paráda, akorát teda v pondělí jsem paničku mírně (no možná trošku víc než mírně) rozdurdil
Byli jsme na vychajdě a já jsem v dáli uviděl cosi podezřelého, bleskurychle jsem usoudil, nutno podotknou, že velmi správně, jak se později ukázalo, že malá chlupatá koule v dáááli je nejspíš nějakej čuprovej čtyřnožec na hraní. Kdo má doma vizslu snad už ani nemusí číst dál! Překvapivě jsem se vydal rychlostí světla k tíženému a jedinému cíli! Co natom, že jsem během mého super běžeckého výkonu překonal i silnici, že! Dyť já si ji vlastně ani nestihl všimnout! No to bylo řevu, co Vá budu povídat! Nakonec jsem byl dostižen, i když teda po pěkný době, panička je totiž lemra a doběhla - no jestli se tedy tomu jejímu rádobypohybu dá tak vůbec říkat, s pořádnou časovou prodlevou. No a bylo rošambo! Ale víte co, mně to bylo teda zcela putna, hlavně, že jsem si pohrál s čupr špicí fénečkou, ne?

Jinak o víkendu jsem si stihnul zařádit ještě s ridgebečandou Kessi a s bulíkem Irzim, to byla parádička!

Máme i nějaké fotky ze sobotní vychajdy, ale jen pár, panička je totiž nejen lemra, ale i choulostivka a zábly ji ruce, či co...

                                                                Barny loví myšičku:)

  


9.-10.11. 2008

Tak víkend jsme si s páníkama užili báječně vycházkově, i když panička se občas netvářila úplně nadšeně kvůli vodě co nám pořád padala na hlavu, choulostivka jedna...ale to mě teda nemohlo rozhodit, aspoň bylo víc louží, které jsem mohl prolítnout a více vodičky, ktetrou jsem mohl ochutnat:) Nejlepší byl hlavně výlet, který jsme si udělali v neděli. Vzali jsme s sebou i Bertíka  a vydali jsm se na Devět skal! Celou dobu jsme šli lesem, no těch vůní, co Vám budu povídat! Jen panička se tvářila, jako by snad nic necítila a koukala pořád jen pozemi a pořád říkala "hledej houbičky"! Teda, nevim co to ty houbičky jsou, ale asi to bude něco fakt dobrýho k jídlu, když se panička tak snažila:) Jenže Bertíkoj byly nějaký houbičky zcela ukradený  a aby to dal jako páníků dostatečně najevo, neustále se zamotával se stopovačkou mezi stromy a páník díky neustálémů vymotávání Berta  nachodil kilometry navíc;) To já jsem si běhal pěkně navolno! Ale teda musim si postěžovat, s Bertem je teda pěkná nuda! Nechápu to, ale ač jsem se vážně snažil, a kdo má doma zrzka, ví co myslím, prostě se mi nepodařilo vyprovokovat Berta ke hře! Nechápu jak mohl odolat mně, nejlepšímu vyzyvateli ke hře pod sluncem! Dokonce jsem zkoušel i vrčení a štěkání a nic! Panička mě okřikovala, ať jsem zticha, že jsme v lese. Ale to, že někdo v lese pořádal ohňostroj (byl to asi nějaký speciální, panička říkala, že se ten ohňostroj jmenuje HON), no prostě strašnej rachot, to už jako paničce nevadilo!  Fotky z výletu nemáme, páč paňucha je sklerotik největší a zapmněla vzít foťák! Ale hodil jsem pár póziček na podvečerní vychajdě, tak mrkněte tady, jestli máte chuť

 

2.11. 2008

Víkend byl procházkový, jako vždy. Fotky z prvních listopadových dní naleznete tady!

   


Říjen


27.10.2008

Víkend byl prostě báječný. Za prvé, přišly granule, sem se už bál, že budu hlady, či co Takže, to byla událost číslo jedna-jídlo

V sobotu se panička rozhodla, že mě unaví vychajdou se Cindy v Herálci! To bylo moc prima a ke všemu se mi podařilo zvednout si tam lehce Ego:) Šel s náma totiž ještě jeden ohař, měl takovou divnou barvu, celej šedivej byl, jak stoletej dědeček. Přestavte si, byl tak o 10 cm vyšší než já, ale já hned poznal, že se mě bojí! A tak se mi konečně, poprvé v mém životě, podařilo na někom si posílit sebevědomí. Jsem zavrčel a lehce jsem se po tom šedivákoj ohnal a on utíkal co mu nohy stačily! Když to viděla Cinda, šla si taky hned posílit seběvědomí a hnali jsme toho obřího šediváka až do vesnice! Akorát panička to nějak nepochopila a pěkně mě pak před tím šedivce ztrapnila, nejdřív jsem normálně regulerně dostal, a pak jsem ještě ke všemu musel před šedivcem zadaunovat a nechat se od něj očmuchat, což tedy bylo nadmíru ponižující. No, nakonec jsem byl tedy pokořen a trošku jsem si s tim přerostlým štěnětem i pohrál...

A teď to přijde! Neděle! Panička vstala brzy, připravila vodítko, vytiskla mapu a já už čekal u auta, bylo to jasný, jede se na výlet. No a když jsem zaslech, že panička mluví o Aimee, překousl jsem i tu strašnou skutečnost, že panička bude řídit  a nastoupil jsem do auta No bylo to báječné-teda ne ta jízda! Má láska Aimee je snad pořád hezčí a hezčí a je tak krásně čiloučká, prostě holka přesně pro mě!  Na vycházce s námi byla samozřejmě taky Rosie a poznal jsem ještě další fenečku, krásnou Natinku! Natinka je strašně odvážná a nebojí se vlka nic a  klidně ho pořádně prožene po lese! Teda podle mě musela honit nejmíň vlka, podle toho křiku:)

Bohužel, vychajda byla jen kraťoučká, museli jsme brzy domů! Ale to neva, hlavně že jsme se sešli a snad se nám zase někdy brzy venčení s brněnskou smečkou podaří, už se těším!

Fotek je poskromnu a ke všemu měla panička nějak divně nastavenej foťák, takže kvalita otřesná! No ale jen tak pro pochopení atmosféry zrzavého venčení, mrkněte tady:)

   


22.10.2008

Tak panička se překonala a konečně nahrála podzimní fotky z neděle, na kterých jsem, jak jsem již předem avizoval, opět krásnej! Jen prej se nemáte divit, co že mi to vyrostlo pod hrudníkem. Panička mamka se v posledních dnech opravdu snaží a já se nebráním, takže bříško vesele roste. No já se mám, co!

21.10.2008

Takže v sobotu se panička vydala na NVP do Brna a to prosím BEZE MĚ!!! To je síla, co si dovoluje, co! A ještě pak přijede voňavá od všech pejsků, se kterými se mazlila! A ze všeho nejhorší je, že jsem z paňuchy cítil aj Aimee! A to mi zatajila, že bude na výstavě i Aimee! I když, mohlo mě to napadnout, když je to nejkrásnější zrzka, tak se asi na výstavu jet ukázat musí, aby ostatní věděli:) No nic, panička mi musela slíbit, že hned jak to půjde pojedeme za Aimee spolu! Ještě popřemýšlím, jestli ji taky nenechám doma příště zas já...Fotky z výstavy jsou tady.


V neděli se mi pak snažila panička vynahradit svou sobotní nepřítomnost a byli jsme na dlouhé vychajdě dokonce i srnečky jsem si prohnal! No panička se snažila, tak jsem ji teda ten sobotní výlet nakonec odpustil a hodil jsem i pár podzimních póz...Ale jelikož je paňucha pomalouš, budou fatky z vychajdy až zítra, tak se těšte, páč jsem na nich jak jinak než krásnej, že

 

 


15.10.2008

Dnes na vycházce jsem zjistila, že nám chovatelé nejspíš lhali a místo maďarského ohaře nám prodali MIMOZEMŠŤANA!!!

 


13.10.2008

O víkendu jsem si užívali krásného počasí procházkami a ani foťáček nezahálel. V něděli si dal Barny menší rozcvičku nejdřív s bulíkem Irzim a odpoledne ještě se Cindou! Prostě vydařený podzimní víkend. Fotky z víkendu jsou tady.

      

   


3.10. 2008 
To sou věci, to Vám povim. Nějakej divnej tejden to byl, asi špatná konstalace hvězd...Ale nakonec naštěstí všechno dobře dopadlo.
Tak nejdřív se mi paničky neustále vrtaly v uších a tvářili se, že jako nechtěj, ale beztak že chtěly! Pak mi jeden den pěkně nateklo oko a myslel jsem, že jako budu muset zas k vetce:( Naštěstí oko dorána splasklo a ouška už mám taky v pořádku.
A co dál? To byste neuhádli! Cindince se v úterý podařilo se ztrati! Naštěstí jen na jeden den! Kde byla nikdo neví. Ona je to občasná tulačka, naučila se chodit se sousedkou a jejím pejskem na vychajdy tím způsobem, že vždycky přeskočila plot a utekla za nima. Akorát, že teď už nechodí jen se sousedkou, ale i jen tak, ovšem vždycky je za chvilku zpět. A to podotýkám, že její páníček s ní chodí denně na prochajdy, na krátkou vychajdu ještě i ráno než jde do práce (Do práce odchází v 5:00 ráno!!!)
No a poslední novinka! Napadl mě jezevčík! Může to znít vtipně, ale mně to tedy vtipné nepřišlo, když mi ten prcek visel na pysku a nechtěl se pustit. No udělal mi tam tedy pěknou ďouru skoro naskrz Ještě trochu a můžu si tam dát naušnici:)
Ale mám i jeden primovej zážitek. Páníček taťka se rozhodl, že bych se mohl skamarádit s naším králíkem z králíkárny Bylo to moc prima. Pustili nás spolu na louku a mohli jsme si spolu hrát. Králík byl super, vůbec se mě nebál a když už ho jako otravovaly mé neustálé výpady, tak na mě vyjel:) Panička říkala, že já bych rozhodně nemohl být lovecký pes...

Barny má nateklé oko, tak vypadá, jako by spal, ale byl ve střehu:)     Ano, vidíte správně-králík je ve vzduchu-útok proti Barnymu:)
                     
Tak jak králíčku, budeme kamarádi, ne?:)
 
Dalších pár fotek s králíkem tady

Září 2008


27.9. 2008

Dneska je tomu na den přesně jeden rok, co jsme si domů přivezli malého zrzavého ďáblíka! Všechny si nás hned omotal kolem prstu svou veselou a rozvernou náladou. Přinesl s sebou k nám jen radost , jsme strašně rádi, že ho máme, potvůrku naší chlupatou:)

 


26.9. 2008

Panička dneska zkoušela nový foťák a kdo ji asi tak mohl stát modelem, že? No nikdo krásnější než já v okolí ( a vlsatně vůbec) není. A podařilo se paničce zachytit srnčí rodinku...fotečky k nahlédnutí zde:)

  

Vždyť já to říkám pořád, že mi to tu panička pěkně fláká! No ale to nejni to nejhorší! Kdybyste jen věděli, co ona si zas na mě vymyslela! Prej jako že rozšíříme smečku mi pořád říkala a já už byl tááák moc natěšenej na novýho čtyřnohýho kamaráda. No a pak přišel den "D" a co myslíte? No čtyřnohý to je, zrzavý taky, ale MORČE! A co jako já budu dělat s morčetem! Panička říkala, že ho asi budu muset přijmout do smečky...No tak to ať se nebojí, to já ho přijmu a pak zase hned vyloučím! Jen se ještě musím rozmyslet, jestli ho při tom příjímání ještě před spolknutím skousnu, nebo ho spolknu celýho! Si představte, že ona se s tím dokonce mazlí! Jako bych ji už 100* nevysvětloval, že na mazlení jsem tady jen a jen já a nikdo jiný se mazlit nesmí!!! Ale mě s tím  pomazlit nenechá,to by měl morčoun rychlý, to vám povidám! Tuhle jsem si už stihnul blíznout a nebude to špatná večeře:) No co dodat, jsem hluboce rozhořčen a znechucen touto situací a abych jako paničce dokázal co si myslím o hlodavcích, každou vycházku mám v podstatě celou dobu zabořenou hlavu v zemi a hledám nějakou tu potvoru myší, abych ji jako mohl ukázat, jak že ten náš hlodavec (odmítám to nazývat jménem, dyť je to v podstatě krysa, prej mazlíček! ) dopadne. Tak se na něj podívejte, no krysa, co jsem říkal!


Ke všemu, beztak je to proto, že mě panička vystavuje takovému stresu, jsem musel zavítat k naší pani veterinářce Panička byla nějak znepokojena mou neustálou snahou upravit si ocásek! Nu co, viděl jsem na fotkách spoustu vizsel, co mají ale mnohem kratší ocásek jako já. A jak mám asi tak ulovit nějakou tu fénečku, když jsem módně zcela out?! No panička říkala, že je to jako špatnej nápad zkracovat si ocásek sám. Tak mě vzala k paní vetce a já myslel, že mi ten ocásek jako zkrátí ona! Ale kdeže, byla to na mě jen finta! Když jsme přišli k doktorce, tak se teda ale panička ani vetka vůbec nezabývala mým ocasem, ale pořád mi zkoumali zadek a něco mi tam mačkaly No ne že bych jako byl stydlivka, ale tohle teda bylo i na mě moc! Ještě že zavřely dveře do čekárny, tohle někdo vidět, no radši na to nemyslet! A vrcholem bylo, že se pani doktorka rozhodla mi opět diagnostikovat zánět v uších (panička to prý tušila, ale to mi teda neřekla, páč to by mě teda k vetce nedostala!) Takže už zase kapeme, fůůůj!

A nemám já pak mít podzimní depresi! To je ale situace!!! Panička říká, že už občas vypadám, jako by mi z toho hráblo:)

   


15.9. 2008

Koukám, že mi to tu panička zas pěkně zanedbává, ale důležitý je, že se věnuje mně, víte. Chodíme spolu na každodenní vycházky, skoro každej den se chodím vykoupat a běhám dycky úplně nejrychlejc pod sluncem. Taky jezdíme do Herálce za Cindynkou, Kessinkou a dokonce jsem tam minulý víkend poznal další novou kámošku Amélku-roční jack russel terierku-a ta mi teda dala, to vám povim:) Už i u nás mám novou kámošku, je sice ze sousední vesnice, ale na vychajdách se občas potkáme, chodíme stejným směrem-je to malá hnědá labradoří čertice a je úžasná, ještě se těším, až trošku povyroste, aby mi stačila v běhu, to bude teprv žůžo:)

Taky se panička nějak zase zapálila do loveckého výcviku (jsem zvědav, jak dlouho ji to vydrží:) Byla se totiž o víkendu podívat na podzimkách-Cindynka byla dokázat, že je šikulka největší a panička u toho nemohla chybět. A že to Cindynka nakonec zvládla je snad všem jasný. Sice měla prý nějaký malý problém s reakcí na střelbu, protože to s páníkem málo trénovali (doma totiž Cindy žádnou reakci nemá, ale na zkouškách byla dost vyjevená a jakoby ustrašená, ale to se do příště zlepší!) a zkončila kvůli tomu ve II.ceně, ale jinak měla prý body na I. a to v pohodě:) prostě je to šikulka největší a taky se tam prý všem moc líbila. Panička se zase roplívala nad pointrem, kterého ale viděla jen při zahájení, páč bohužel nedokončil...:(

Cindy z Podsrpenkých lesů-šikulka naše největší:)

 

No a když přijela domů, tak si jako chtěla zkoušet okoukané věci ze zkoušek na mě...ne že by mi to vadilo, nechala mě běhat po louce jak se mi zachtělo a občas mi teda ukazovala kam že mám běžet. Podařilo se mi při tom běhaní najít postupně dvě srny a vypíchnout je. No a jelikož jsem šikulka největší, tak jsem za nima neutekl, hned asi na 2 zapískání (panička pískala jak šílená, páč mi moc nevěřila, že nezdrhnu) jsem se otočil a běžel k ní, srneček nesrneček! Druhou srnečku jsem dokonce vyhnal přesně před paničku, měla ji jak na dlani a ani jsem za ni dál nepokračovaj, šel jsem prostě k paničce aby mě mohla moooc pochválit. No panička říkala, že sem šikula obrovská, což ostatně už všichni víme, že Ale taky říkala, že i kdybych měl PP, tak bych stejně nikdy žádný zkoušky neudělal, páč jak by mě tam vypustila, zvěř nezvěř, pískání, volání, všechno šum a fuk, hlavně že by tam byla spousta pejsků na hraní

 


3.9. 2008

Tak a už je mi dobře, až mě panička podezřívá, že jsem s ní táhnul za jeden provaz a bylo mi zle z jejích nervů:) Taky už se zase pěkně cpu, takže ztracené dekagramy a možna i nějaký to kilčo nabírám rychlostí blesku, na to jsem vážně dobrej Jinak, panička se rozhodla, že mi udělá radost a když teda nemůžu dostat za svou krásu nebeskou titul já, že prej nemám průkaz původu- kdyby jen věděli kdo já jsem! Mám v krvi beztak nejmíň 20 šampionů, páč po kom bych byl pak tak krásnej a dokonalej, že?! Nu ale to odbíhám, panička se rozhodla, že když mi ten titul nedaj, že mi teda sežene nějakej sama a přivezla ho včera z Brna No teda, nechápu jak ho sehnala, za krásu ho teda dostat rozhodně nemohla...asi ho někde čajzla... každopádně, máme to doma!!! A tak jsme to dneska oslavili pořádnou vycházkou a koupáním. No a teď už by to tak mělo být pořád, ne? Když už nemusí panička jezdit do tý školy...nové fotky tady!

   

28.8. 2008

Ach jo, tak si představte, že na mě vlítnul nejspíš nějakej bacil či co a už tři dny mi není dobře. Panička teda tvrdí, že jsem zblajznul něco fakt humusního, když mě to takhle trápí...ale já jim přece vždycky jen samé voňové dobroty! Mám běhavku a dneska jsem dokonce zvracel! Chjo, dostal jsem dietu, ale teda moc to nezabírá. Dneska na mě už koukali páníci dost ustrašeně, páč jsem prej za ty tři dny už pěkně pohubnul, dieta nedieta, pořád mám průjem Chjo, tak to tak vypadá, že budeme muset zítra vyrazit k paní vetové, tak snad aspoň pak dostanu nějakou odměnu! Hlavně aby mě tam moc netrápili...


26.8. 2008

Tak panička zas udělala nějaký ty fotky z vychajdy, tak mrkněte tady!

   

25.8. 2008

Takže, mám se moc dobře! Panička se mě v posledních dnech snaží vždycky unavit tak, abych dopoledne prospal a ona se mohla učit...No, musím přiznat, že se jí to celkem daří, jezdíme totiž do Herálce za Cindynkou a po takovém venčení nejde být neunaven Dneska jsme k tomu ještě přidali odpolední vycházku s koupáním a večer jsme jeli zase do Herálce! A nejlepší na tom bylo, že dneska se k nám při venčení přidala ještě jedna krásná zrzka, ridgebačanda Kessinka! Takže jsem byl obklopen hned dvěma kráskama čtyřnohejma. I když teda úskalí vášnivých běhacích kreací ve společnosti dvou aktivek jsem poznal několikrát za vychajdu, třeba když jsem si jako naivně myslel, že se budeme přetahovat o klacíček, ale holky byly jiného názoru a chtěly si klacíček vzít (obě dostaly ten nápad ve stejnou chvíli). Obě se rozběhly mega fištama ve směru svého cíle (=klacíček jsem měl v mordě) a já stál uprostřed jejich střetu...No, malinko teda kulhám, ale zuby mám naštěstí všechny! Jen škoda, že panička neměla s sebou foťákk:( No tak snad příště!

23.8. 2008

Takže konečně se panička odhodlala a udělala nějaký ty fotečky! Chvílema jsem na nich i zapózoval, ale spíš jsem se musel věnovat kámošoj, byl u nás totiž na návštěvě zase malej Irzi...No malej sice pořád ještě je, ale roste jako z vody! Taky je to teda pěknej ďáblík, to že vážím asi tak 7* víc než on mu teda ale vůbec nevadí a pěkně na mě vrčí, třeba kvůli kostičce a tak. Nu panička říkala, že jsem hlupáček, nejen, že jsem si nechal vzít kostičku, ale když jsem si ji chtěl vzít zpátky a Irzi (10 týdení štěně) na mě zavrčel, tak jsem bral roha Nu co, jsem totiž slyšel, že prej ti bulteriéři jsou nějak nebezpečný, tak proč riskovat, že jo!

   


15.8. 2008

Přátelé, kamarádi! Tak jestli mě panička do předvčerejška občas omlouvala frází "je to ještě rozděšený štěně", tak s tím má už teda útrum a bude muset vymyslet něco nového Už totiž nejsem žádný mimino, včera jsem oslavil svůj první rok života! To znamená, že jsem už krásnej velkej bafan a taky bych měl mít prej už aspoň malinkou trošku rozumu, ale to se teda panička přepočítala! V rámci pořádku jsem byl přeměřen a převážen a musim se teda pochválit, že jsem za těch 10 měsíců u páníků vyrostl do krásných 62cm výšky (takže ideál) a vypapal jsem se do skoro šestinásobné váhy oproti prvním dnům doma, vážím okolo 28kg! No prostě ideální postavička a prej je ze mě taky šíleně velkej krasavec, panička říkala, že se o mě prej budou fénečky prát. No s tou láskou v praxi jsem na tom teda krapet hůř, pořád ještě ani trošku nezkouším jak na to, ne že by to páníčkům nějak vadilo, ale prej jsem asi divnej... Ale já vím svý, šetřím se totiž až pro svoji první a jedinou lásku a pěkně až po svatbě, viď Aimee

Samozřejmě jsem k narozeninám dostal spoustu dárečku a taky spouuustu dobrot! Bohužel ani jeden foťák není doma, dorazí až v neděli, takže pak určitě panička udělá nějaký fotky, aby jste všichni viděli, jak vypadá fešáckej roční vižlák


7.8. 2008

Fíhá, koukám, že mně to tady panička teda pěkně zanedbává! No jo, ale tak je léto a není čas sedět u počítače, však to znáte, lepší je to někde venku na loukách nebo ještě lépe v lese. No a co je u nás nového? No tak jak už to o prázdninách bývá, zážitků je spousta:) Chodím se koupat, teda sám, jak vleze do rybníka panička mám strach, že mě jde utopit a prchám na břeh Taky jsem se pochlapil a už se nekoupu pouze v jednom rybníku, ale vlezu už do dvou, ale do jinech mě teda nedostanou ani párem koňů!:) Taky se často jezdím venčit do Herálce za Cindynkou, ty jo, je z ní čím dál větší čertice! Panička říkala, že kolikrát už vypadám utrápeně z jejích neustálých kousacích her, ale nakonec se stejně rozběnu a kousnu ji taky, však ji to přece musim oplatit, ne?Taky jsme byli s páníkama rodičema na výletech, v Orlických horách jsme si dali příjemný výšlap a taky nějakou tu mňamku:) Nu a taky jsme byli v Jihlavě, chtěli jsme do ZOO, ale pozor, normálně mně tam nepustili! Si představte, tam maj toliko zvířat, třeba i s většíma zubama než mám já a oni MNĚ tam nepustí! To jsem teda nepochopil. Akorát se u mě v poslední době projevila mořská nemoc a jak se tak pohupuju v kufru auta, většinou to špatně dopadá. Takže cestouvání už nemám teď moc v oblibě a jak se jede dál jak do Herálce, tvářím se jak nejutrápeněji to jen umím, aby jsme jako už zastavili a šli se raděj projít.

Jinak, novinka největší! Mám nového kámoše! Je to ještě prďolka osmitýdení, ale je to fešák a lotr! Jmenuje se Irzi (snad to píšu dobře:), je to zatím maličký bulteriér, ale panička říkala, že za chvilek, bude mít stejně velký zuby, jako já, tak ať ho prý moc nezlobim...jsem jako nepochopil, já a zlobit??? Ale teda, když jsem ho uviděl, byl jsem maximálně nadšen, myslel jsem, že mi pořídili čtyřnohýho sourozence, no to by bylo žůžo! Takže jsem kolem Irziho mírně poskakoval, chvilkama na mě teda koukal dost divně, ale ať se moc netváří, za pár týdnů bude taky vyvádět tak jak já:) Máme i pár fotek, tak mrkněte, Irzi je vážně roztomilej.


  



červenec
13.7. 2008
Tak se musím podělit o zážitky z víkendu! Hezčí jsem snad ještě nezažil, bylo to úžasné! Sobotní ráno začalo podezřele, páníci rodiče vstali hroozně brzy, odnášeli jakésy velké tašky a než jsem stihnul pořádně rozlepit oči, byli fuč...tak jsem nahodil smutný výraz a koukal, co na to panička, jako že nás tady nechali tak samotinký. A ona normálně nic, pořád si tak poletovala, něco pořád verklovala v kuchyni, no občas se ke mně donesla i mňamkovní vůně, takže jsem šel mrknout, co že to tam kutí. Dopoledne uteklo jako fík a já byl teda pěkně naštvanej, že si jako panička nevzpomněla na vychajdu a já musím tvrdnout doma. Jenže pak cinknul telefon a já jen slyšel, jak panička někoho navádí, jak se dostat k našemu baráčku. Tak jsem to hned šel ven omrknout. Před domem zastavilo autíčko a já málem omdlel blahem, když jsem uviděl, kdo že to z auta vystupuje, nejdřív Janča, Honzík, a pak prosím mé dvě lásky, Aimee a Rosie! To bylo to nejlepší překvápko, co mi mohla panička nachystat, už jsme se s mou vyvolenou neviděli tááák dlouho! Hned jsme se k sobě s Aimee rozběhli a v podstatě od té doby jsem bez Aimee nedal ani ránu No pozor, to ale ještě nebylo všechno, za hodinu před domem zastavilo další auto a já koukám a nevěřím vlastním očím! Panička mi snad na víkend sezvala celej harém (jak já ji mám rád! ;), z auta vyskočila krásná Ennie! A s ní přijela Anetka s Petrem:) No to už teda ale bylo všechno, je fakt, že těch pejsků mohlo být klidně ještě víc, ale já bych to stejně nestíhal, se všem věnovat, už tak mě to stálo opravdu mnoho sil, odtrhnout se na 5 vteřin od Aimee a věnovat se Rosie nebo Ennie, na paničku čas už pak prostě nezbyl, ale tak to je pochopitelné, že?!:) Po úvodním řádění na zahradě, kdy jsem například několikrát nedopatřením narazil do tyče od šňůr na prádlo, jsme se vydali na prochajdu, pěkně tam, kde to máme rádi, kolem rybníčků, na Vojtěchův kopec a nakonec ještě k jednomu rybníku-Krejcaru. Celou cestu jsem se poctivě věnoval své vyvolené a ona mně, prostě láska jako trám, jak všichni říkali. Někteří to naše řádění nazývali i jinak, že Petře, nu ale my víme své, z lásky to hold v hlavě občas šibne:) Rosie s Ennie si prochajdu taky užily, hlavně teda Ennie se zas jednou podívala do přírody a ne jen na fotbal a taky dostala piškotky, což je pro ni taky svátek, že Petře Honzík našel cestou krásnýho praváka, Anetka si nechala masírovat nožky od trávy a kamínků a myslim, že jim dopřála i mírnou bahení lázeň (to je komfort, panička prý od teď už nevyrazí na vychajdu v jiných botách než v žabkách), zbodli jsme pár lesích jahod a borůvek během cesty lesem, kdy nás vedla Janča se svým báječným orientačním smyslem (jinak jsme se určitě ztratili...:) a právě díky Janče jsme nakonec dorazili zdárně domů, i když nakonec lehce promáčení deštěm, ale ani to nám nezkazilo náladu:) Páníci usedli ke stolu a musim teda prásknout, že nepili jen vodu (díky Jani a Honzíku za výborné víno), ale ani u vína nezůstalo...Každopádně, to mi bylo jako dost jedno, hlavně že jsem tam měl své psí kámoše! Nakonec se nám večer nějak protáhl, Anetka s Petrem a Ennie, nás tedy ještě v noci opustili, ale ostatní statečně drželi dále. Já už byl ale hotovej, a tak jsem se rozhodl nalákat Aimee do peřin. Nejdřív se jí moc nechtělo, takže jsem pro ni asi 10* přišel a odvedl jsem si ji, ale dycky utekla. No pak jsem ji teda přesvedčil, Aimee ulehla do peřin...Ale to už jsem zase nevydržel já, nějak jsem se styděl lehnout si k ní do pelíšku a tak jsem normálně srabácky utekl do jídelny na gauč. Na oplátku si zas několikrát přišla Aimee pro mě a chtěla mě dostat do peřin, ale já byl neoblomný stydlín, a tak jsme nakonec usnuli každý zvlášť.
V neděli měla paňucha naplánovanej velkej výlet, ale jelikož páníci to večerní až skororanní posezení trochu protáhli a někteří se prostě ne a ne donutit opustit vyhřáté peřinky (ti dnešní chlapi fakt nic nevydrží), nezbyl nám na ten výlet nějak čas...Mně to teda bylo celkem jedno, zvládáme s Aimee řádit velmi slušně i nazahradě:) Po obědě jsme se vydali na prochajdu, nakonec jsme se ale museli vrátit, páč panička je choulostivá, trochu zabouří a už musí domů. A že jsme lehce zmokli...no tak se maj páníci namočit rovnou v rybníku jako my a pak už se nemusí strachovat o promáčené věci:)
Hrozně rychle to uteklo a Rosie a Aimee museli s páníkama navečer naskočit do auta a ujíždět směr domov. Chjo:( Ale i tak jsem moc rád, že tu s náma pejsci a jejich páníci strávili víkend a  připravili tím nám, ale myslim, že i sobě příjemné chvíle! Moc děkujeme všem zúčastněným, za super víkend, snad to zase brzy zvopákneme!
Foteček moc nemáme,mrkněte tady, foťák nestíhal naši nadpozemskou rychlost a skoro všechny byly rozmazané. Ale Janča jich má spoustu a krásné, mrkněte na fotky tady.

   

   


7.7. 2008
Tak se mám báječně! Prázdniny užíváme všchni plnými doušky, pěkně se koupeme a jezdíme za Cindynkou. I když teda, ne že by mě ta voda nějak nadchla, vždycky tam jen tak rychle vlezu, abych se celý namočil a jelikož jsem potom už přece ochlazenej, tak prchám na břeh a čekám, až se vyráchá jedna z paniček, aby si se mnou mohla jít hrát. V lepším případě je u rybníka ještě někdo a to má potom tu čest, že mu věnuji svou vzácnou pozornost a může (musí) si se mnou hrát.Na cvičení nějak není v tom teple nálada, i když teda, přece jen panička malonko přitvrdila Ale nebojte, stejně je ji to houbeles platný! Jak uvidím někde pejska, tak má prostě smůlu:)
Dneska se konečně trošku umoudřilo počasí, a tak panička vytáhla tu divnou věc s dvěma velkýma kolama, co se do nich tak prima kouše a vyrazili jsme na vyjížďku! A dneska jsme museli dokonce už přejet i nějkých 500 metrů po hlavní silnici! No, přežili jsme to oba ve zdraví, i když teda jednou, když jsme zrovna na té silnici míjeli obr náklaďák, jsme skoro paničku stáhnul do příkopy, jak jsem se lekl. Ale to si zas nemyslete, že jsme hazardéři, dycky, když nás předjížďělo nějaké auto, tak panička řekla stůj a jelikož jsem pes vysoce inteligentní, dycky jsem zastavil a ješt jsem si poslušně sednul, aby jako panička viděla, co maj doma za poklad:) Dorazili jsme k prima rybníku s labutěma, ale ani ty mě dneska nedonutily, abych vlezl do vody, však u nás je dneska jen 15 stupňů, tak nejsem blázen, ne? Taky jsme jeli kus lesem, tam už jsem nemusel být na vodítku, paráda, těch pachů! Jenže zas panička si to celkem fištěla, takže jsem na nějaký čupr čmuchání neměl moc času, páč ona by snad byla schopná mi ujet, či co! No ale bylo to prima, krásně jsem se vyběhal a teď už si jdu dát večeři a odpočívat, ať mám zítra zas hodně sil, pojedeme za Cindynkou!


2.7. 2008
Tak nám s paničkou konečně začaly prázdniny a já to oslavil po svém. Nejdřív jsem se k paniččině velké radosti rozplaval v rybníčku (fotky tady) a pak k mé radosti jsem zas sežral hovno... Myslím, že není co dodat...

  




Červen

23.6.2008
Tak panička tento týden konečně dodělá tu její zázračnou diplomku! Hurááá, už aby to bylo. Musim Vám prásknout, že mě teda pěkně zanedbávala poslední měsíc a posledních pár dní se mnou dokonce nebyla ani na vychajdě! Ještě, že mám paničku mamku, stejně ji mám ze všech nejradši! Ta na mě totiž má čas vždycky a chodí se mnou každý den na minimálně tři vychajdy A nejlepší na tom je, že ani nijak moc nedrilujem poslušnost, takže žádný stresy:) No každopádně, panička říkala, že mi to teď zas začne, páč dneska jsme byli na vychajdě a ona po mě chtěla, abych poslouchal Jsem nějak zapomněl malinko, jak se to dělá, takže byla panička mírně rozladěna, nu ale co, může si za to sama! My jsme totiž už skoro měsíc vůbec necvičili, panička byla pod tlakem, jak říká a neměla na to sílu  A abych ji teda trošku přivedl na jiné myšlěnky, přemýšlí teď totiž pořád jen o škole:(, tak jsem ji předvedl, jak se loví pulci! No, co Vám budu povídat, mrkněte se na fotky tady.

    


16.6.2008
Dnes slaví své první narozeniny Barnyho největší láska, Aimeenka! Přejeme Ti, zrzečko naše, hodně zdravíčka, štěstíčka, spousty originálních vizsláckých nápadů! Ať jsi pořád tak milá a šikovná, ať máš pořád spousty lásky od páníčků a ať s páníkama a Rosienkou prožívate jen samé skvělé zážitky!!! Posíláme velkou pusinku!
 
15.6.2008
Tak dneska se panička rozhodla, že teda nebude celé odpoledne koukat do bedýnky a že raděj zajedeme za Cindynkou do Herálce! Hurá! Udělala mi teda pořádnou radost, i když za Cindynkou jezdíme skoro 2 krát týdně, nikdy mě to naše společné řádění neomrzí! I když teda, dneska jsem Cindynku asi malinko naštval. Ona je totiž zvyklá, že veškerá má pozornost patří jenom jí a že jí jsem neustále za zadkem:) Ale dneska teda to tak úplně neplatilo. Potkali jsme totiž na vychajdě krááásnýho australáka Agiho. No a když vám řeknu, že byl asi tak stejně poplašenej jako já, tak musíte mít jasno! Začali jsme se honit po louce jak šilenečci, hopsali jsme po sobě jak staří známí,váleli jsme se ve struze s vodou, no prostě jsme si kápli do noty. Jenom na Cindynku jsme v tom všem řádění malinko zapomněli Panička říkala, že se Cindy chvilkama snažila přidat k nám, ale my jsme si ji s Agim asi nevšimli a tak si šla sednout k paničce a jen smutně koukala...Po chvilce jsem se ale s Agim musel rozloučit, páč šli s jeho paničkou jiným směrem než my a tak jsem se hned Cindynce zas začal věnovat, nebojte! Panička říkala, že jsem teda pěknej nevěrník a že Cindynka ze mě teď bude mít bolení u srdíčka! Ale to já jsem jí to pak zas pěkně všechno vynahradil! Aspoň holka ví, že mě nemá tak jistýho, ne? Jen škoda, že panička neměla s sebou foťák, dneska by to určitě stálo za to! No tak snad zas někdy Agiho potkáme!

14.6.2008

A je tu zase jeden ze slavících dní! Náš Barnyšek má dneska už celých deset měsíců! Je to náš obr miláček a jsme strašně rádi, že ho máme! Nevyměnili bysme ho za nic na světě! Ale nebojte, to on moc dobře ví:) Je to takové naše velké pohlazení po dušičce!

3.6.2008
A máme tu nový měsíc! Toto letí! Panička je poslední dobou docela dost znechucena školou a odmítá sem přepisovat mé každodenní zážitky. No musíte ještě chvilek vydržet, sám taky doufám, že už to brzy skončí! Ale nemějte strach, mám se báječně a v podstatě je u nás vše při starém:) Akorát teda panička jak je teď pod tlakem, jak říká, tak nějak nemá už sílu na nějaké drilování povelů, takže já si tohle její stersové období náramně užívám:) Ke všemu panička teď hází hlášky o jakési canisterapii zlepšující psychické zdraví a v naději, že by se sad mohla ještě vyléčit mě pouští každý den pod peřinu
No a co se asi tak událo za nejdůležitější události. Byli jsme zase několikrát za Cindynkou v Herálci, dokonce už spolu řádíme i ve vodě, ale teda zatím oba jen tam, kde dostanem. Panička nás dokonce vzala na vychajdu jednou bez Cindynýho páníka a to si pak teda pochvalovala, jak má šikovnýho pejska. Cindynka ji totiž naprosto ignorovala:) Poslouchá hold jen svého páníka. Já jsem byl děsně šikovnej a po pár vysvětleních jsem se nechal krásně odvolat nejen z řádění se Cindynkou. Ale přišel jsem dokonce i když se okolo prohnal neznámý pes! No tak to se teda panička dmula pýchou:)
Další, co se mi podařilo, bylo skamarádit se aspoň krapet s krásným nohatým psem. Brouzdám si takhle trávou a zničeho nic vyskočil takovej fakt velkej bafan se štíhlíma dlouhýma nohama! No panička říkala, že se jmenoval srnec, nebo jak...Každopádně jsme se teda dost lekli v tom našem neočekávaném setkání. Já jsem nejdřív uskočil nejmíň o dva metry, kouknul jsem na paničku a jelikož jsem v jejích očích viděl, že bych jako neměl, tak jsem do toho šela vydal jsem se za nohatcem. Panička na mě pak ale křikla tak vehementně, že jsem si to teda nakonec rozmyslel a vydal jsem se raděj k ní. Však toho bafana zas určitě někdy potkáme a seznámíme se blíže:)
No a poslední novinka je, že panička je teď už vážně jenom moje a nikomu ji už nedám. Oficiálně jsem si ji totiž označil No nebylo to nijak těžký, zvednu nohu, dělám jako že teda nechci čůrat na paničku, ale že si jen tak blbě stoupla a je to! Už je jen moje! No a jakou z toho měl radost zbytek rodinky! Ty se smáli ještě u večeře, když si na to vzpomněli;) Jen panička z toho byla chvilku nějaká přejetá



Květen
23.5.2008
Panička nemá v poslední době čásek sem něco psát, ale aspoň jsme pro vás nafotili dneska nějaký fotky, tak mrkněte jak rostu do krásy. Taky panička přidala nové video, prej abyste věděli co všechno musí doma poslouchat:) Video je tady

     
       
 


23.5.2008
Tak u nás se v poslední době nic moc neděje. Za prvé bylo dost hnusný počasí, takže výcházky byly spíše nutností než radostí. Každý den jsme se s paničkou vraceli mokří jak zmoklé slepičky. Takže jsme raději ani nefotili, stejně by v tom hnusným pačásku pořádně nevynikla má krása.
Panička taky poslední dobou dost vysedává u kompu a občas ji v těch knihách co má okolo není skoro ani vidět. Snaží se asi spolknout všechnu moudrost světa, či co. Jako by nevěděla, že stačí říct mně, já bych ji přece všechno vysvětlil a poradil ji co že do té diplomky napsat!
Ale přece jen jedna novinka by byla! Panička se rozhodla, že jsem už docela šikovnej a že teda konečně začnem vycházkovat bez tý hnusný desetimetrový šňůry, co jsem za sebou musel neustále tahat! No to víte, že si to parádně užívám. Panička mi hned pohrozila, že jestli nebudu poslouchat neni problém šňůru zase připnout...Takže jsem ten přechod k neposlušnosti naplánoval tak, aby to nebylo tak nápadné První tři dny jsem poslechl na slovo, ají od zajíčka jsem se nechal krásně odvolat, a že to teda nebylo lehké pro mě! Ale tak něco pro tu svobodu přece udělat musim:) Každopádně po třech dnech jsem začal paničky trochu zkoušet;) Nu, občas jako nadávala, že jsem prevít a neposlucha, ale to se dá vydržet! Každopádně dneska jsem to už asi přehnal a koukal jsem, že stopovačka je už zase připravena... Nu ale co jsem měl dělat. Byli jsme totiž dneska snad po měsíci na společné vychajdě s Moničkou a Benem! Bájo! Vycházka by se v podstatě dala nazvat coursingovým tréningem. Návnada pro Bena byl pach zvěře a návnada pro mě byl Ben! Následoval jsem ho rychlostí světla a je snad všem jasné, že v takové rychlosti jaksi není nic slyšet. Občas jsem měl pocit, že snad slyším píšťalku nebo nějaký křik, asi jsem už tím výcvikem poznamenanej, že ty povely slyším pořád a všude... Nakonec jsem taky konečně pochopil, proč že Ben neustále probíhá lesy a začal jsem si to nahánění zajíčků užívat taky! Jenže to už teda panička nějak ne a ne překousnout! Jednou jsem se totiž z lesíka vrátil dokonce až dobu po Benoj a to už jsem se teda pak z vodítka nehnul Takže prý už s Beníkem bez stopovačky ani na krok a to prej Beník tu stopovačku bude muset mít taky...No tak to jsem zvědavej, jak nás pak paňuchy budou rozmotávat No panička říkala, že se mnou ta puberta teda hází! Ale já si nevšiml, že by se mnou někdo házel, asi už ji z toho šprtání hrabe, či co


14.5.2008
A je to tu zase, dneska opět slavíme měsíčniny, tentokrát už deváté! Panička byla včera úplně naposledy ve škole na úplně poslední zkoušce a přivezla mi z Brna dárek- obojek a objednala mi nějaká mňamky
Taky jsem byl u příležitosti toho minivýročí přeměřen, mám už 61 cm a vážím necelých 27kg. No jo, jsem už asi vážně velkej kluk.
Ráno jsme byli na vychajdě a nafotili jsme pár póziček mezi pampeliškama, tak mrkněte:)

       
                             

13.5.2008
Tak Vám musím písnout, jak jsem si báječně užíval prodloužený víkend! A bez paničky! Normálně se sebrala a ve středu mi frnkla! Tak jsem se jako zamyslel, jak ji to vrátit a vymyslel jsem to báječně! Prostě jsem dělal jako by nic! Panička volala domů, jak se mám a jestli se mi nestýská a taky mě chtěla k telefonu, ale to teda joko ne, nemá jezdit pryč, jen ať si trpí:) Taky jsem dělal, že se mi teda ale vůbec nestýská, jen ať si nemyslí! Oni se teda páníci rodiče taky moc snažili, aby se mi nestýskalo. Za těch pět dní jsme byli na třech výletech autem. Páníci se rozhodli potlačit můj strach z lidí, který se u mě z čista jasna objevil, a teda, udělal jsem jim myslím velkou radost, když jsem se pokaždé během chůze davem snažil s každým skamarádit, o chůzi u nohy nemohla být řeč, jak bych se asi pak mohl pořádně socializovat.
Taky jsme jezdili s páníkama skoro každej den za Cindynkou. Jednou jsem byl dokonce dán na dvě hoďky do péče Cindynýmu páníkoj a šli jsme spolu na vychajdu. No říkal, že by ze mě za pár dní udělal poslušnýho psa. Jenže to by se paničce zcela jistě nelíbilo, páč by se se mnou pak nudila a co s nudnym psem, že jo! Takže nebojte, pořád jsem to já, třeštidýlko Barny! ;)
No nakonec se teda panička v neděli vrátila. Když přijela, byl jsem zrovna s páníkama rodičema na výletě, aby si jako nemyslela, že na ni celé ty dny čekám doma. Báječně jsem to měl vymyšlený, co? No a když jsme přijeli, šel jsem ji teda uvítat, ale jen tak aby se neřeklo! Vypadala překvapeně a rozhodla se nedbat na mé rozpoložení a muchloval se se mnou jak jen to šlo. Já jsem teda jako dělal, že nemám zájem, ale tak to je jasný, že jsem byl rád, že ji mám zas doma! Nakonec jsem to ale přece jen nevydržel a když mě navečer vzala panička mamka na vychajdu, asi 500 metrů od domu jsem to otočil a šupajdil jsem domů za paničkou, aby mi zas někam nefrnkla.
Fotky z víkendu bohužel nemáme, páč panička měla foťák s sebou na dovči. Nutno podotkount, že zcela zbytečně, páč v ovíněném stavu zapomněla mačkat spoušť a nemá ani fotečku...I když ono možná lépe:)

5.5.2008
Tak jak jste se už všichni mohli dočíst, bylo u nás začátkem prodlouženého víkendu dost rušno. Paníčci přivezli ve čtvrtek večer zrzka, skoro stejnýho, jako jsem já. Nejdřív jsem si myslel, že to jako bude prima, páč jsme si hráli a tak. Jenže pak se mi usadil na gauči a taky se pořád chtěl hrozně mazlit s mýma páníkama a od všad mě odstrkoval. Takže nakonec jsem byl rád, když se u nás v pátek navečer objevilo cizí auto a po chvíli vykecávání si ty lidičky zrzounka Bruna odvezli. A taky jsme dostali s paničkou krásnou kytičku, jako že za hlídání Bruna Akorát mně se zdáli některý kvítka moc hustě navázaný, takže jsem je hned krapeto protřídil:)
V sobotu potom panička rozhodla, že se pojede za AIMEE! No sice jsem neměl zrovna náladu na výletění, páč jsem si chtěl odpočinout po návštěvě Bruna. Ale za Aimee bych jel třeba na kraj světa, takže žádný caviky, pěkně jsem naskočil do auta a těšil se, že ji uvidím. Bohužel nám plány maloko zhatilo počasí. Janča nám po chvíli co jsme vyrazili psala, že se u nich na chatičce kazí počasí a vypadá to na déšť a protože to od nás k nim byl celkem kus, rozhodli se páníci otočit to a frčet zpátky domů. Chjo a to jsem se na Aimee ták těšil! Panička mi to teda odpoledne vynahradila vycházkou, počasí se nakonec umoudřilo a svítilo slunko až dovečera.
A neděli jsem si taky celkem užil. Nejdřív jsem měl naordinovanou zvykací kůru. Mám totiž v poslední době strach z lidí. Panička říká, že nechápe, kdy se to stalo, ale otočil jsem o 180stupňů. Ještě před týdnem jsem každého vítal, skákal na lidička a oblizoval je a najednou se nechci nechat ani pohladit.:( No a hlavně teda od dětí, ty vypadají obvzlášt nebezpečně. Nu, ale abych to dopověděl. Paničce se tohle moje nové image vůbec nelíbí a prej, že si jako musim na děti zvykat. Takže v neděli k nám přijela kamarádka paničky mamky s 9 letou dcerou Eliškou. No nejdřív jsem na holčinu štěkal, aby si jako nemyslela...Chtěla mě hned chytat kolem krku a tak!:(  Ale pak jsme se vydali s paničkou a Eliškou na vychajdu a Eliška mi cpala neustále nějaký mňamky, takže za chvilek jsem za ni dobrovolně chodil a pak jsme se ještě přetahovali o klacek. No, musim uznat, že ti malí dvounožci asi  přeci jen nebudou tak nebezpeční...
No a jelikož jsem zvykací kůru zvládl, hupsli jsme po odjezdu Elišky ještě s paničkama do auta a jeli jsme do Herálce za Cindynkou. No co Vám budu vykládat, krásně jsme se proběhli, pohráli jsme si. Cindy se mi pokoušela ukousnout packy, já jí spolknout celou hlavu:) No prostě báječné
A dneska jsme byli s paničkou na vychajdě, tentokrát už sami. A panička i něco nafotila, mrkněte tady!
                              
 
2.5. 2008
Pejsek je už u svých páníčků! Přivítání Bruna s páníkama bylo bouřlivé! Kluci si ještě pak chvilku pohráli, Barny stihnul Brunovi natrhnout kůži u oka:) A jelo se:) Tak snad si z toho Bruno vezme ponaučení a už se od páníků ani nehne...i když, vypadalo to, že se mu tady celkem líbilo, tak nevim, jestli to bude to správné ponaučení

1.5. 2008

Dnes byl v obci Herálec pod Žákovou horou nalezen pejsek maďarského ohaře krátkosrstého. Je to mladý pes, velmi drobný, má asi jen 20 kg. Je hravý, kontaktní. Na krku má zelený obojek. Nemá ani známku, ani není tetován. Majitel ať se přihlásí na telefonním čísle 728 046 601. Volejte kdykoliv, pejskovi se moc stýská! Pejsek je zatím ubytován u nás, tedy v Chlumětíně.
Barny má sice kámoše, ale asi nám kluci zboří dům, tak snad se majitel brzy ozve. Další fotky nalezeného pejska (Bruna) najdete tady (řádí tam s našim Barnym:)

     
                   

1.5. 2008
Dnešek teda nevypadal nějak moc nadějně, paníčci na mě dneska neměli čas, byli v lese a já byl doma sám, prý nebyl čas pracovat o dřevě a ještě mě hlídat. Každopádně panička slíbila, že mi to vynahradí, a taky že jo, navečer jsme totiž jeli zase za Cindynkou! Byli jsme tam už včera a tak dneska stačilo otevřít kufr od auta a říct "Cindynka" a měl jsem jasno Bylo to skvělé, parádně jsme se se Cindynkou vylítali a krásně se okousali. Cindynka je totiž taky moje velká láska, pořád by sme si jen hráli, třeba až do rána, kdyby panička nezavelela k odjezdu:) Měli jsme s sebou foťák, takže můžete mrknout;)
A pak se jelo domů. Jenže asi 20 minut po příjezdu zvonil paničce telefon, prý že jsem se ji jako ztratil a že si pro mě má jet do Herálce...On tady totiž v okolí nikdo jiný vizsličku nemá, takže panička byla první na ráně. A tak ač já jsem se rozhodně neztratil a právě jsem si pochutnával na večeři, vydali se páníci do Herálce pro pejska. Panička si myslela, že možná ví, od kud se pejsek zatoulal. Ale domněnka se později ukázala býti mylnou. Každopádně, pejsek byl přivezen k nám a já se mohl zbláznit radostí. Chvilku už to vypadalo, že budeme spát dokonce venku, páč páníci se báli, že zboříme dům Ale nakonec je vše v pohodě a každý spinkáme jinde a v klidu. Jen ten pejsek pořád trošku pokňukává a někoho hledá...Asi se mu moc stýská, mně by se taky po paničce moooc stýskalo!

   
   

28.4. 2008

Musim se pochlubit. Panička dneska sebrala všechnu odvahu co měla, rozloučila se s rodiči a rozhodla se, že se půjdu učit běhat u kola! No měl jsem teda původně dneska jen jít vedle kola, páč panička si myslela, že jsem snad nějakej nenasyta a budu se snažit celý to kolo sežrat. Ale tak nejsem hlupec, ne! Hned jsem pochopil, že kolo teda k snědku asi nebude a vlastně mě vůbec nezajímalo...Jen byl malonko nezvyk jít po pravé straně, ale tak stačí říct, nejsem přece natvrdlej! Takže asi po 200 metrech se panička rozhodla nasednout na kolo a já jsem šel pomalu vedle. Malinko jsem teda ze začátku táhnul, ale panička mě jako dost nahlas usměrnila, takže se šlo! Nejdřív pěkně krokem, pak panička s hrůzou v očích lehce zrychlila a já teda taky. Bylo to celkem prima, akorát mě teda dost vadí, že si jako nemůžu cestou čmuchat. Asi po pěti minutách (měli jsme mezi tím i pár usměrňovacích přestávek) se panička rozhodla, že jsem veeelikej šikula a že teda zkusí jet ještě rychlejc. No to bylo báječné! Konečně jsem se mohl proběhnout a nemusel jsem na ni věčně čekat! Po chvilce se teda tahle idylka malinko pokazila, páč nám přes cestu prolétl krááásnej žluťásek... Každopádně nakonec jsme to dneska nad očekávání oba ve zdraví přežili a už se těším, že zas vyrazíme!
Byl jsem taky na chvilek vypuštěn abych mohl prohnat pár zajochů:) Panička fotila, tak mrkněte tady

25.-27.4. 2008
Tak o víkendu jsem se měl báječně. Vlastně jsem byl pořád venku, od rána pěkně až dovečera každý den. Když jsme si to už nevycházkovali, vyvaloval jsem se na zahradě a vyhříval se nebo jsem paničce upravoval zahrádku. Prostě pohodička. Nejvíc super ale bylo, že jsme každý den vycházkovali společně s Benem, takže jsme se krásně vyblbli. Dokonce v neděli jsem už nebyl tak hypernadšen z čtyřnohého kámoše jako obvykle a paničce se už i občas  podařilo posadit nás vedle sebe a my to pár vteřin i vydrželi.  Ke všemu se ukázalo, že Beníkova panička bude s největší pravděpodobností v budoucnu švagrová té mé A to se to pak vychajduje, když mě v sobotu vzal páníček brácha a šli jen s paničkou Bena. To oni maj pak oči jen pro sebe a my si mohli s Benem pěkně blbnout dle libosti Páníček brácha se pak jen divil, když mu z křoví místo zrzavce vyběhl černý smraďoch.
V neděli jsme tedy byli i s Benem na celkem dlouhé vychajdě. Teda, bylo to báječné, sluníčko svítilo, ptáčci zpívali. Akorát teda Beníka to po čase přestalo bavit a šel se proběhnot sám:) Ono je teda fakt, že pořád čekat na lenošné a pomalé paničky je pěknej opruz...Naneštěstí mě panička zavolala těsně před tím, než vzal Beník roha a já jsem ho tak nemohl následovat. Ale taky jsem to tedy celou dobu čekání na Beníka pěkně komentoval. No aby ne, Beník si někde proháněl srnečky a já tam tvrdnul 20 minut s paňuchama...Fotek moc nemáme, panička si vzpomněla na foťák jen v neděli a ke všemu začala cvakat těsně před tím než se Beník vytratil...Ale i tak něco málo z vychady jsme nafotili.

                                       


21.4. 2008
Víkend byl tentokrát nic moc. Bylo hnusný počasí a když se v neděli konečně udělalo celkem obstojně, zklamala zase panička. Slavila totiž narozky... No co vám budu povidat, celou neděli byla nepoužitelná! Ještě že mám ty páníky rodiče. Panička se léčila s gorilou na zádech a já mezitím vycházkoval, blbnul na zahradě a občas jsem ji zaběhnul domů zkontrolovat a vzbudit. Nu ale dneska už se měla teda naštěstí panička zase k světu, vykouklo sluníčko, takže jsme si to dneska pořádně užili. Nejdřív jsme si hráli a tak trochu fotili na zahradě a pak jsme se vydali k oblíbenému rybníčku, kde jsem se zas lehce smočil:) Taky jsem se snažil ulovit nějaký ten hmyz a opět mě jedna včelka, potvůrka ďobla. Panička říkala, že jsem se tvářil jak ublížené dítko, ale kdyby jen věděla jak to štíplo, tak by si podobné poznámky odpustila!
Fotky z dneška můžete vidět tady, jsou myslim celkem povedený (na paničku:), sluníčkový a dokonce jsem se snažil i pózovat

 
   

16.4. 2008
Takže jak se máme? Docela to jde. O víkendu bylo krásné počasí, takže jsem mohl být skoro celé dny venku. Chodili jsme na vychajdy, uklízeli jsme zahradu. Já jsem samozřejmě pomáhal.Taky jsme byli u mého oblíbeného rybníčku. A bylo tam hafo moc žabiček. Musel jsem se se všemi seznámit, takže panička se mohla v klidu vyvalit na louce a vyhřívat se na sluníčku. Ale aby jako věděla, že tam jsem, tak jsem ji běhal v pravidelných intervalech pozdravit a ťápnout na ni mokrou nožkou:)
V sobotu už ale žabky v rybníčku nebyly. Pořád jsem je hledal, ale slehla se po nich zem. Nu, ale zas když nebyly žabky, panička se odhodlala, sundala boty, vytáhla kalhoty a šla za mnou do vody. Nejdřív to bylo prima, jenže pak šla do čím dál větší hloubky. Asi si myslela, že za ni jako budu plavat...To tak a utopíme se oba! Takže nejdříve jsem ztropil hysterickou scénu u břehu. A pak jsem teda zvolil účinější metodu jak ji dostat ven, ukradl jsem ji botu a upaloval jsem si to s ní směr voda! No měli jste vidět, jak byla rychle venku Musim se ale taky pochlubit. Naučil jsem se aportovat už i klacíky z vody. Teda zatím jdu jen tam, kde ještě dostanu. Ale pak paničce klacík přinesu, předsednu a předám.
V sobotu odoledne jsme se pak byli venčit společně s Benem! Je to šikulka, někdo by si mohl myslet, že když ho přechází puberta nebudou už naše vycházky tak napínavé.Ale kdeže! U Beníka se v poslední době projevila další báječná vlastnost. Vyčmuchá každého zajíčka v okruhu kilometru a pak ho pořádně prožene. Nu a jelikož já si nemůžu nechat Bena utéct víc jak na dva metry, účastnil jsem se tohoto nahánění i já! Akorát jsem asi po 2 minutách zjistil, že nevidim paničku, tak jsem přece je musel nechat Bena Benem a utíkat zpátky, aby se mi panička neztratila. Nu dostal jsem pěknej slovní vylágoš. Každopádně, za chvíli Ben zas nasál a já jak opička upaloval za ním. Takže pak jsem museli oba na vodítko.
V neděli jsme zas byli venčit s Bertíkem v Herálci. Šli jsme kolem takové asi 1,5 metru široké říčky. A najednou se na druhém břehu objevil pán, kterého jsem potřeboval nutně pozdravit. Pokusil jsem se tedy říčku nejdřív přebrodit, jenže hned po vstoupení do vody jsem usoudil, že takhle teda ne. Byla tam totiž celkem hloubka a já se zas nechtěně potápěl:)  Pak jsem si teda řekl, že tohle přece musim přeskočit! Poprvé jsem se ale nějak málo odrazil a skončil jsem asi v půlce říčky. Další pokus skoro vyšel, ale makonec jsem se přece jen sesunul z protějšího břehu zpět do vody, chybělo pár centimetrů. Byl jsem ale tak v šoku, že plavu, že mě nenapadlo vylézt a upalovat za pánem. Plaval jsem raději zpět k paničce.
Nu a v pondělí jsme zas prozměnu potkali na vychajdě pána v zeleném a měl s sebou krásnou fousandu. Panička mě před pánem vychvalovala a asi jsem se mu fakt líbil. Říkal, že někdy paničce přinese zajíčka nebo bažanta, aby jsme zkusili aportek. A taky prý teď bude cvičit nějakého pejska, tak bychom se mohli něco přiučit!
Fotečky bohužel nemáme, páč stále nemáme foťák:(

14.4. 2008

Tak a už jsem zase o měsíc starší! Strašně nám to letí. Včera jsme prohlíželi miminkovský fotky a panička říkala, že to ani není možný, jaký jsem byl malý ksichtík.



11.4. 2008
Přidali jsme na rajče pár fotek z vychajdy a z koupání.

8.4. 2008
Kdo neuvidí, neuvěří, říkala panička! Dneska jsem si totiž poprvé v životě zaplaval. Ale jelikož nejsem žádný troškař, hupsnul jsem do vody hned alá šipka s následným potápěním. Nutno dodat, že ani jedno jsem neměl úplně v plánu.
Šli jsme dneska na vychajdě kolem takového malého rybníčka a kousek od břehu vykukovala z hladiny parádní větev! Normálně by mě do vody jako nikdo nedostal, maximálně tak smočit jazyk a pryč. Ale tahle větev byla vážně luxusní. Prostě jsem neodolal a rozhodl se, že ji musím mít! Ač nerad, přijal jsem myšlenku, že si namočím přední nohy a šel jsem na to. Jenže ta větev byla pořád daleko. Po dlooouhém přemýšlení jsem se tedy rozhodl zariskovat a strčil jsem do vody i jednu zadní a pak i druhou. A světe div se, ta voda mě nesežrala. Pořád jsem ale na tu větev nedostal:( Každopádně jsem měl takovou radost, že jsem všema čtyřma ve vodě a taky panička mě pořád hecovala, tak jsem se rozhodl, že tu větev na břeh dostanu jako profesionál! Pořádně jsem se odrazil, a skočil jak nejdál jsem uměl...No myslel jsem, že to bude můj konec, před očima se mi promítl celý můj život... Máchal jsem nohama, ale zem pod nima v nedohlednu, nad hlavou voda...vypadalo to vážně beznadějně a trvalo to věčnost, než jsem se zase mohl nadechnout. Ke všemu se mi po vynoření jako první zjevila tlemící se panička! Tak člověk, teda pes, se tam topí a ona se směje, chápete to! Za odměnu jsem ji po úspěšném úprku z vody pořádně pošplíchaj a namočil! Aspoň něco z toho měla, ale ani tak se teda nepřestala smát Prej se mnou nemůže být nic normálně. Nu co, aspoň se ji neomrzim.

       


5.4. 2008
Novinka veliká! Viděl jsem se dneska zase s Aimee a s její paničkou Jančou! A musím říct, že dneska to bylo snad ještě lepšejší než minule. Teda aspoň pro mě. Rozhodl jsem se totiž dneska dokázat, že jsem vážně ten nejbláznivější a nejrozděšenější pes pod sluncem. Myslim, že Janče a Aimee z toho občas přecházel zrak, panička je holt už zvyklá.
Sešli jsme se s holkama ve Žďáře, Aimee tam byla s paničkou na návštěvě. Šli jsme na vychajdu k rybníčku a pak ještě do lesa, no bájo. I když já se musim přiznat, že si z toho moc nepamatuju. To kdyby jste se mě zeptali jak se Aimee tvářila v jaký moment, tak to vám odpovím obratem. Nespustil jsme z ní totiž celou vycházku oči. Ona je Aimee totiž stráášně moc pěkná maďaří fénečka a já se do ni zamiloval. Dával  jsem ji to teda dost znát, neustále jsem byl u ní a nehnul jsem se víc jak na dva metry. Možná snad na cvhilek, když bylo potřeba pozdravit a malonko pozlobit procházející důchodkyně...Pak paničce něco říkaly, asi děkovaly, že jsem je šel tak radostně pozdravit... Taky tam byla spousta cyklistů, ale měl jsem spoustu práce uhlídat si Aimee, tak jsem se rozhodl, že dneska teda hopsanda na cyklisty nebude, tak snad příště Jak už jsem psal, od Aimee jsem se nehnul a když mi věnovala dle mého názoru málo pozornosti, tak jsem se nebál ozvat! Paničky teda říkaly, že je ze mě Aimee už dost otrávená, nu ale já se nevzdal a vnucoval jsem se ji až do úplného konce prochajdy:)
Cestou jsme potkali ještě i pár dalších pejsků a lidí, takže jsem se zase pokoušel urvat paničce ruku. Pořád mi jen říkala, že si mám brát příklad z Aimee, jak krásně poslouchá a hlavně netahá. No jo no, je to prostě šikovná holka!
A pak už se jelo domů, panička mamka na nás čekala na parkovišti, takže jsem se musel ještě patřičně přívítat s ní. Jsme se totiž celé dvě hodiny neviděli! A pak jsem si to už chrněl v autě celou cestu až domů.
Fotečky jsou tady!

Jani, děkujeme moc za super vychajdu. Aimee je vážně šikulka, je to už rozumná dáma vedle toho našeho blázna. Snad to naše třeštidlo taky brzy vychladne. Hlavně doufám, že Barňula Aimee moc nevyděsil a bude se s ním chtít ještě někdy vidět.


  



2.4. 2008
Tak chodíme s paničkou pařád na vychajdy, já se poslední dny moc snažim a poslouchám abych udělal paničce radost. Dneska jsme už dokonce zkoušeli aportek i venku a panička říkala, že jsem byl moc šikovnej. Nejdřív jsem musel jít paničce u nohy a aportek nést v puse. A protože to jsem zvládnul bez problémů, zkusili jsem i regulérní aport se vším všudy. Teda, aspoň panička si to myslí, ona to vlastně ještě nikdy neviděla na vlastní oči jak to má vypadat... Sice jsem se občas s peškem proběhl, ale nakonec jsem ho teda paničce dycky přinesl
Pak jsme šli ještě prozkoumat nějaký to houští, já jsem lítal jak šílenej a hledal srnečky nebo aspoň zajíčka. A co myslíte, nakonec našla panička zajocha dřív než já, vystartoval asi metr od ní. A já u toho zrovna nebyl!

Jinak, dneska jsme zjistili, že máme nejspíš nové sourozence! Narazila jsem na inzerát našeho "chovatele". Fenečka má už třetí vrh během roka a půl, takže chovaj co to dá.





Březen

29.3. 2008

Tak dneska jsem se zase pořádně vyřádil, byli jsme na vychajdě s Beníkem. Bylo to báječné, aspoň pro mě, vůbec jsem se totiž nenechával vyvést z míry nějakými povely, panička mi byla putna, hlavně jsem musel být pořád v blízkosti Bena. Máme i pár fotek. 

                             
 
 
28.3. 2008

Tak jsme se s paničkou už nějak doma nudili. Ne že bychom neměli ještě co dohánět v poslušnosti... Ale vrhli jsme se na něco novějšího a zajímavějšího, na aportek! Zatím trénujeme jen doma, ale celkem mě to teda baví Nejdřív jsem teda peška paničce plival pod nohy, páč jsem chtěl už hrozně rychle dostat piškotek! Ale teď už vím jak se to má dělat! Pěkně si musim sednout před paničku a plivnout ji peška do ruky až když řekne. A jelikož jsem pejsek vysoce inteligentní a hlavně vysoce produktivní, pochopil jsem to docela rychle.

   
 
      Už ten aportek nesu!                                   Hele, moc mě nefoť, vem si to a naval piškot! ;)



23.3. 2008

 Panička přece jen nějaký fotečky z vychajdy s Rosie a Aimee vybrala, mrkněte TADY. Hezké fotečky má i Janča, takže na ty můžete mrknout TADY.

                       


Taky jsme dneska přidali odkaz na stránečky maďárka Charlieho!


23.3. 2008
Mám nejhodnější paničku na světě! Představte si, domluvila mi rande hned se dvěma krásnýma holkama čtyřnohýma! A jedna z nich byla ke všemu zrzka! No já myslel, že jsem v nebi Ale abych to vzal od začátku...
Naskočil jsem vesele k páníčkoj do auta, páč jsem si myslel, že frčíme zase do Herálce za Cindynkou nebo za Bertíkem. Ale teda po chvíli jsem začal být značně otráven, páč jsme teda už dlouho nezastavovali... Dokonce jsem paničce v autě lehce vynadal (za což se teď tedy omlouvám;) Po necelé hodince, říkala panička, jsme dorazili k takový obr louži, prej nějaká přehrada...Tak jsem teda s radostí vyskočil z auta a už jsem jako hlavně chtěl jít, co budu stát na místě. Ale panička se furt ne a ne hnout, no votrava! A pak to přišlo, najednou vedle nás zastavilo auto a z něj vyskočila kráááásná Aimee! Myslel jsem, že mám vidiny. No a když za chvilek vyběhla ještě malinká Rosie, tak to už jsem teda myslel, že mě panička bude muset vodnýst, jako že to se mnou sekne Hned jsem se za holkama přihnal, naštěstí mě panička vypustila, takže jsem se nemusel ještě při tom nadšení otravovat s ní! Bylo teda dost strašný počasí, páč hustě sněžilo a byla celkem kosa. Mně to ale jako vůbec nevadilo, vlastně jsem to počasí ani nevnímal:) Vydali jsem se na prochajdu, bylo to super, panička mě vůbec neokřikovala, páč Aimee a Rosie maj asi strašně moc prima paničku:) Prostě paničky se nám vrhly do debatění a my jsme si mohli lítat s holkama jak se nám zachtělo! Byl to sen!:) Aimee běhala jako pravá maďarka a já ji byl pořád, emm, jak se říká za zadkem, aby mi někam nezmizela;) A když Aimee na moment zvolnila tempo, rychle jsem upaloval za Rosie, aby si nemyslela, že ji zanedbávám!
K autům jsme se vrátili asi po 2 a půl hodinách, pěkně jsem se z holkama rozloučil a tajně jsme si pošeptali do oušek, že se určo musíme zase někdy vidět! Pak už jsem byl tedy tak unavený z toho lítání, že jsem skočil na zadní sedadlo naznak a spal jsem až domů:)
Panička s sebou měla foťák, ale nejen, že bylo tak hnusný počasí, že z těch fotek nejspíš nic nevybere, ještě nám do foťáku natekla voda (hrozně sněžilo...)  a ten přestal zcela spolupracovat. Každopádně, Janča byla mnohem šikovnější a tak se můžete podívat aspoň na její fotečky z vychady.
Ještě musíme s paničkou moc poděkovat Janče, Honzíkoj a Radkoj za vychadu a těšíme se, že se zase někdy uvidíme!

   



20.3. 2008
Dneska u nás od rána s přestávkama chumelí a řeknu Vám, užívám si ten snížek mnohem víc, než když jsem byl ještě malej prcek (=před dvěma mesíci:) Byli jsme s paňuchou na vychajdě a udělali jsme pár nových fotek, mrkněte, u některých se myslím pobavíte
            


19.3. 2008
Ta drzost! Panička se včera zase vypařila a neřekla ani slovo o tom, jestli náhodou nechci jet s ní! No chápete to!  Jede se raděj nudit do školy než aby se mnou byla doma! Já bych se ji o nějakou tu zábavu už jistě postaral! Jistě chápete, že jsem takovéhle chování nemohl nechat bez povšimnutí! Navíc jsem se teda doma taky dost nudil, takže jsem se rozhodl, že si to tady zas krapeto zútulním!Nutno říci, že už v zárodku mého plánu bylo jasné, že musim dneska zase utíkat rychleji než panička, až se vrátí No, co bychom kolem toho chodili jak kolem horké kaše, prostě, mrkněte sami, jak jsem šikovný!
                                 

Ovšem sami uznáte, že to zas nebyla tak velká pomsta, takže své dílo jsem dokončil ještě dnes ráno. Když se panička nekoukala, nenápadně jsem se zmocnil takovýho toho stříbrnýho, co do toho paňucha věčně něco mele a dělá že se s někým baví a pěkně jsem se na tom vyřádil!:) Teda, zvládl bych to i líp, kdyby paňucha nebyla tak zvědavá co to žvejkám.


16.3. 2008

Takže o víkendu bylo zase krásně, tedy až na dnešní dopoledne, ale tak to jsem stejně odpočíval! Včera jsme totiž vyrazili s paničkou a páníkem na výlet. Původně jsme měli jet na jakousi zříceninu, ale kdo by byl zvědavej na hromadu šutrů , že jo. Tak jsem teda vysvětlil paničce, že bude mnohem lepšejší zastavit někde u lesa a projít se tam. I když teda, byl jsem i dost ošizen, páč panička říkala, že na té zřícenině bude určitě hafo moc lidí a že se tam se mnou odmítá jet na dvě hodiny přetahovat kdo z koho. Bála se, že by prohrála, totiž! Užili jsme si tu vychajdu suprově, i když teda panička vypadala na nervové zhroucení. Jsem nějak za poslední týden zapomněl jak se chodí na vodítku Naštěstí pro paničku to vypadalo, že jsme dorazili na stejnej konec světa jako je naše pidivesnice, a že nejspíš nikoho nepotkáme. Na druhou stranu, naštěstí pro mě, se tato domněnka ukázala býti mylnou a za chvilek už jsem předváděl své skákací kreace krásnému haskymu. Panička se mohla ukřičet, prostě jsem měl mnohem důležitější věci na práci. Hasky se zdál býti malonko nevrlý, tak ale co já s tim, že! Jen škoda, že byl, narozdíl ode mě, na vodítku. I když já jsem tam po téhle příhodě zkončil taky Panička se jen omluvila paní na druhé straně haskyho vodítka a byla ráda, že se paní nezlobila. Taky kdo by se asi tak na mě mohl zlobit, že jo! Akorát pak jsem teda už musel jít na vodítku. Paniččinou smůlou bylo, že cestou zpátky šel asi půl kilometru před námi jakýsi pejsek a já se mohl strhat, jen abych se k němu dostal! To že se díky tomu panička málem několikrát ocitla na zemi je už její blbost
 

14.3. 2008

A už je to zase tady, je mi už zase o jeden měsíc víc, dneska už je jich celkem sedm! Mno, panička se pochlapila a dostal jsem super plyšový psisko a ještě prasátko! Psisko má už teda kupírovanel ocas a jedno ucho jsem taky krapeto zkrátil! N evěřili by jste, jak ten bafík prokoukl Panička natočila, jakou jsem měl z dárků radost a i něco málo nafotila:)

   
 
A abych nezapomněl, přidali jsme nové odkazy! Na krasavce maďárka Matýska, a na pár vizslích slečen, na Goru a na Bublinku!


12.3. 2008
Takže, mám se moc dobře! Panička se včera dokonce ulila ze školy, takže tento týden nebudu ani jeden den sám!
Jinak jsem si všiml, že paňucha o mě poslední dobou všude prohlašujem že jsem teda pěknej puberťák! Jako, pěknej, to já jsem, to bych se jako nezlobil. Ale puberťák! To si vyprošuji! No tak jsem se ji tedy dneska snažil dokázat opak. Měl jsem nějak dobrou náladičku a tak jsem se teda rozhodl, že budu poslouchat na slovo. Je jasný, že potkat pejska, tak to neplatí, to snad nemusím ani zmiňovat. Nu ale nestalo se...Dokonce jsem daunoval už na slušnou vzdálenost a jednou jsem zalehl, i když před námi proběhla v dálce kočička (kterou jsem samozřejmě moc dobře viděl!) No to bylo radosti! Jen doufám, že teď už je všem jasné, že o nějaké pubertě v mém případě nemůže být řeč!
Panička dneska zas brouzdala po internetu a narazila na strašně zajímavé stránky MODRÝCH výmarských ohařů. Ani jsme s paňuchou nevěděli, že nějací takoví výmaři existují...A jsou moc krásní, určitě na ně mrkněte! Mimochodem, mají doma i jednu zrzavou maďarskou krásku, Debbie, která má taky své stránečky!



10.3. 2008
Hurá, hurá, hurá! Už nekulhám! Teda, panička je stále na pochybách, ale ona už je chuděra zblblá věčným pozorováním mé chůze...Jednu vycházku mě dokonce podezřívala, že jsem začal kulhat ještě na zadní Je holt chuděra mnou už krapet poznamenaná
Jinak, víkend byl báječný, sluníčko, teplíčko! Byl jsem skoro pořád venku, když ne na vychajdě, tak jsem pracoval s paničkou na zahradě. Akorát jsem neviděl žádnýho psího kámoše, prej si raděj ještě mám počkat! To jsou věci, život mi utíká pod packama a já mám pořád na něco čekat! No rozhodl jsem se s tímto tedy něco udělat. Když jsem nemohl na vychajdu s žádným psím kámošem, tak jsem se rozhodl, že se vyběhám sám. Jenže kdybych při tom měl pořád čekat na paňuchu...no však to znáte. Tak jsem se odhodlal a běhal dáááleko, i když paňucha si mohla vyřvat hlasivky. Po nějaký době jsem se teda zaběhl mrknout, proč tak jančí. Chvilku jsem poslouchal a pak jsem zas rychle zmizel! Panička byla na nervy, ale nemohla nic dělat, ona mě totiž nemůže potrestat, když k ní, s "malým" spožděním, přece jen dorazím Jo, paňucha říkala, že na mě leze jakási puberta a prej pořádná! No snad s tim nebudu muset zas k pani vete!
Dneska jsem na zahradě našel novou hračku! Akorát byla krapet divná, strašně mě píchala do tlamy, když jsem si chtěl kousnout! Bude to asi čupr hračička, páč se trochu i sama hýbala, asi je to na baterky! No panička natočila video, jak se mi ta nová hračka líbila, tak mrkněte tady!

  

                                                                                     
  Lov včel!


6.3. 2008

Na stránkách "lovecký pes v nouzi" jsou v nabídce dva krásní maďaři, jeden dokonce s PP. Mrkněte, třeba by se u někoho doma ještě trochu místa a hodně lásky pro pejsky našlo!




5.3. 2008
Takže, co je u nás nového? Tak předně, v poslední době jsem se postaral páníčkům o trochu adrenalinu Nu co, jinde by za to museli platit těžký prachy:) Včera jsme byli s paničkou na vychajdě a z lesa najednou vyjeli dva obrkoně zapřažení ve voze. A důležitá informace, šel s nimi i pejsek! Nu, problém byl, že paňucha to zjistila dřív než já a byl jsem odchycen. Ale tak to bych nebyl já, abych něco nevymyslel. Pěkně jsem škubal za vodítko, do všech stran a světe div se, najednou byl obojek pryč a já byl volný jako pták. Paráda, akorát jak jsem vyběhl, tak se ti koníci malonko lekli. Panička to svádí na mě, ale beztak se polekali toho jejího řevu! Nu, pán na voze byl asi celkem hodnej a dokonce se na paničku i smál, i když teda panička říka, že se nesmál na ni, ale ji, jak mě bezmocně nahání Paňucha měla v očích výraz děsu, páč si myslela, že si půjdu hrát s těma koníkama. Tak jsem blázen? Měli kopyta větší než já hlavu! Mně šlo o jediné, dostat se do blízkosti toho pejska! Nu, nakonec se mi to podařilo, akorát jsme neměli moc příležitost se seznámit, páč jsem byl odchycen...Tak ale sranda to byla!
A aby toho nebylo málo, dneska jsem byl odpoledne na vychajdě s paničkou mamkou a hned za bránou jsem ucítil blízkost pejska, takže jsem vyrazil hluše vpřed! Slyšel jsem teda od paničky kolikrát vyprávět, že je u nás nějakej bafan, kterej trhá ostatní pejsky na počkání a že teda nesmí za každým pejskem tak lítat. Nu ale kdyby jste viděli tohle psisko! Krásnej, 55kg Hovawart! Ke všemu se jmenoval Vojta, jako já! No tak ten by mi přece neublížil! I když teda, když jsem byl nadosah, začal na mě lehce cenit obrzuby, ale to mě nemůže odradit, že! Naneštěstí byl Vojta odchycen a já taky, páč s Vojtou byli dva páníci Když doběhla panička mamka, byla tak v šoku, že jsem nedostal ani vyhubováno...No prej to byl ten trhač, ale tak to přece nemůžu vědět! A ke všemu, na mě by byl určitě hodnej, na mě si totiž jen tak někdo netroufne, přece!
Ale abych nevypadal jako nějakej nevychovanec...Panička mě dneska na vychajdě moooc chválila, jak krásně poslouchám. Akorát teda když někoho potkáme, máme velkej problém! No ale když my někoho potkáme na vychajdě jednou za 14 dní a někdy ani to ne! Tak řekněte, kdo z Vás by vydržel, nerozběhnout se za nimi!
Nafotili jsme nové fotečky, a jelikož se k nám vrátila zima, jsou fotečky lehce sněhové!

   


2.3. 2008
Tak nakonec jsme u té paní doktorky v pátek přece jen byli... Nu co, aspoň jsem se jí tam vycvrk! Pomstil jsem se ji za to trápení s ouškama, tenkrát. A bylo nám tedy nakonec sděleno, že s nožkou nemám snad nic vážného, pravděpodobně natažený sval nebo šlacha. Ovšem malý otok mi pani doktorka nasahala, takže kdybych do 14 dnů nepřestal kuplhat, tak prej frčim na rentgen Sice nevim co to je, ale zní to hrozně, teda hlavně to znělo hrozně z úst té trapitelky!
Víkend jsme si ani moc neužili kvůli tomu počasí, vyšli jsme s paničkou v sobotu před obědem na vychajdu a zastihla nás pěkná bouřka. Strašně se blejskalo a hroznej rachot to byl. Jsem se teda rozhodl, že je bláznovství v tomhle někam jít (i když se šlo už domů), takže jsem hodil kotvu pod nejbližším stromem. Panička byla tedy nadšená. Jenže po chvilce přetahování začaly padat kroupy a to už jsem zase táhnul já paňuchu, páč to teda pěkně bolelo, takhle mi vyprášit kožich!
Nu a dneska jsme byli na návštěvě u paniččiný babičky...moooc hodná paní, pořád mě chtěla něčím cpát A taky tam byl ještě Nikolas a Míša. Jen paňucha z toho byla krapet nanervy, páč jak tam bylo tak rušno, tak jsem nechtěl zaniknout v davu... skákal jsem na všechny, žebral jsem u stolu, rozlil jsem nějaký to pití, přeskakoval jsem židle... Nu prostě jsem byl za atrakci, což byl účel, že Jen panička říkala, že asi bude muset v té výchově přitvrdit, tak nevim...


29.2. 2008

Tak jsem se po obědě vzbudil a kulhání je skoro pryč, jak mávnutím kouzelného proutku...Ono se mi totiž moooc neche k pani vetce Tak jsme udělali s paničkou dohodu, že půjdeme teď na vychajdu a když už teda nebudu kulhat, tak tam nepojedem! No snad to vyjde!

Taky panička udělala super video! Jsem tam zachycen v 7 týdnech jak řádím s Šíšou! Určitě mrkněte, jsem tam k nakousnutí!:)



28.2. 2008

Tak už se nám zase blíží víkend, ale neplánujem žádnou velkou akci, protože pořád ještě cítím tu moji bolavou tlapičku a pořád ještě kulhám, i když teda se to zlepšuje, no, ale panička říkala, že prej mě ještě raděj nebude zatěžovat! Hlavně, abych se uzdravil do příštího týdne, mám totiž příští neděli domluvený rande hned s dvěma festovními fénečkami, s Aimee a s Rosie, tak abych tam nebyl za slabocha...

Jinak na vychajdy chodíme,i když jen na krátké a taky musim mnohem víc než obvykle chodit na vodítku, abych jako byl v klidu. Jenže panička mě pak stejně na chvilek vypustí a to si to pak užiju třikrát víc než obvykle No když já při tom běhaní na pacičku dycky úplně zapomenu. Můžete se přesvědčit sami, panička mě při tom vypuštění párkrát zvěčnila, tak mrkněte na nové fotečky!

      


25.2. 2008

Takže, naštěstí, břichabol pominul a já už mám zas apetit, který by mi mohl leckdo závidětAkorát teda tu pacinku pořád malonko cítím, hlavně teda když se panička kouká, to pak kulhám jak o život. Ale ještě pořád ta moje paňucha nepochopila, že tak kilo piškotů by to kulhání úplně odstranilo Jinak jsem Vám včera ještě zapomněl napsat, že jsme s paničkou zjistili báječnou novinku. Nejsem alergický na hmyz. Štípla mě totiž včela, přímo do pysku. Panička mi tahala žihadlo a ani mi to nenapuchlo. Mimochodem, je to báječná zábava, lovit ty bzučáky. Dokonce jsem se rozhodl, že udělám paniče radost a když u nás je tak málo drobné zvěře, učím se vystavovat právě na bzučácích, je to strašná sranda

  

 A takhle odpočívám na zahradě....                                       Ovšem, nelze to dlouho vydržet



24.2. 2008

Tak ještě pořád to není to pravé ořechové, ráno jsem neměl vůbec chuť na dlabanec, což je u mě vážně dost divné... Ale nakonec jsem to přece jen snědl a zatím to v sobě držím, tak snad už bude dobře. Jen ta pacička pořád bolí! Panička už zas plánuje navštívit pani doktorku, chjo, já nechcíííí!

                                                 
                                                A takhle teď doma odpočívám...

23.2. 2008

Takže,dnešek vypadal slibně hned od začátku. Panička mi ráno dala nějaký nový granulky, byly fakt mňamkovní, takže jsem je zhltnul a panička byla nadšená, že nemusí ten 15kg pytel někde těžce prodávat. Pak mi teda paňucha na chvilek ujela, ale po obědě se pro mě zastavili a jelo se do Herálce! Jasně, že za Bertíkem! A abych paničce udělal taky radost, tak jsem se hned po vyběhnutí z auta šel vyvenčit, ale pozor, zvednul jsem nožku! Sice jsem se u toho krapeto klátil a víckrát to za celý den nezopakoval, i tak to bylo ale slávy!
A pak už jsme vyrazili na vychajdu, Bertík se mnou zase moc nekamrádil, ale i tak jsem se vyběhal, pořád jsem mu tahal za vodítko (stopovačku) a panička říkala, že by jsme mohli chodit na vychajdu jen spolu, že bych vždycky Bertíka vedl, aby neutekl Cestou jsme potkali spoustu mňamek, které jsem musel ochutnat a ze všeho nejvíc mně chutnala voda z kaluží!
Nakonec jsme potkali ještě Cindynku a šli jsme se ještě vyběhat spolu! Bylo to báječné, akorát Cindynka je ještě pořád rychlejší než já, musím začít trénovat! Jak jsem se tak snažil Cindynce stačit, začala mě při tom lítání bolet pacička. Ovšem, před Cindykou nemůžu dělat slabocha, takže kulhat jsem začal, až když jsme Cindynku doprovodili domů. No a pak už si teda panička myslela, že snad nedojdu ani k páníkoj domů, aby mě odvezl...Panička koukala, pořád mi prohlížela pacičku, ale nic nenašla, tak nevim Prej to mám možná jen namožený, no musim to rychle vyléčit, hlavně aby mě zas nenutila jít k pani doktorce Ovšem pozor, to ještě není všechno, doma jsem se pohodlně uložil na gauč a asi po půl hodině odpočinku jsem se pozvracel! Možná ty granule nebylo úplně to pravé ořechové, ale panička říká, že jsem asi taky něco ne zcela čerstvého zas zdlábnul...Tak nevim, snad bude zítra lépe!

 

21.2. 2008

Tak se u nás za ten týden nic moc nestalo. Bylo krásné počasí, tak jsme chodili na dlouhé vychajdy. Plot je spravenej, takže výlety už žádný.

Akorát dneska se mi podařilo prohnat zajocha a v důsledku toho připravit paničku o hlasivky Takže dneska dvojnásobný úspěch a to den ještě zdaleka nekončí:) Taky jsme dneska na vychajdě nafotili, i přes děšť, nové fotečky, tak mrkněte, panička říkala, že na některých mi to obzvláště sluší, hlavně na té úplně poslední... To sou fóry!

Nakonec jsme  ten dnešní den zakončili ještě lítáním se Cindynkou! Dneska to bylo o to lepčejší, páč Cindynka vybrala báječný terén, bylo to tam takový voňavý...na té louce se totiž venčila sposta zrzavejch ptáků, kvokavejch. Akorát mě pak páník taťka teda moc nechtěl vzít do auta a doma jsem musel absolvovat koupel s pěnou...Ale za to to stálo

     

 

14.2. 2008

A je to tady, dneska je mi už 6 měsíců. Nějak nám to s páníkama rychle utíká, ale všichni se teda samozřejmě shodnou na tom, že jsou moc rádi, že mě mají. Teda, kdo by nebyl, takovýho hodnýho,šikovnýho, poslušnýho, krásnýho a skromnýho pejska kde by jinde našli.

Tak dneska to na mě paňucha zase zkoušela...prej si potřebuje nutně zajet na hodinu něco zařídit a abych nemusel být zavřený doma, tak že to prej hoďku na té zahradě vydržím. No ale to známe, že jo. Dneska je to hodina , zítra celý den a pozítří už si na mě ani nevzpomene... Člověk to čtě na netu každý den. Takže jsem musel nutně začít taktizovat. Šel jsem na to nejdřív po dobrém, předvedl jsem "menší" hysterický záchva a štěkal jsem jako by mě na nože brali. I tak ale ta moje neponaučitelná paňucha nalezla do autobusu a odjela. No je Vám snad jasné, že jsem musel zařadit vyšší stupeň...Vyrazil jsem tyčku od plotu a zdrhnul jsem. Šel jsem přímo po stopě paňuchy (samozřejmě po silnici). Jenže ta už byla za kopečky a tak jsem se tedy rozhodl, že se vrátím. Naneštěstí ta díra v plotě byla nějaká menší najednou, takže přišel hysterický záchvat číslo dvě (z vyprávění obětavé paní sousedky). To už ale nevydržela jedna ze sousedek a šla se mnou sdílet moji nezáviděníhodnou situaci. No měli jste vidět ten výraz v ksichtíku paničky, když za hodinku spěchala od autobusu a já se tam promenádoval na vodítku se sousedkou. Tak doufám, že jí ty výlety do budoucna přejdou!


12.2. 2008

Ti moji páníci se asi zbláznili. Je jako pěkně a i mně se venku moc líbí, ale co svítí sluníčko, jsem vlastně pořád někde na vycházce a mně pak už nezbývá žádná energie na ničení domácnosti. Může se to zdát banální, ale já se pak cítím, jako méněcenná vizsla.  Tak třeba dneska, vrátím se z tříhodinové vycházky, lehnu chvilek na gauč a než stihnu zabrat, stojí ve dveřích panička mamka a už na mě mává vodítkem...No tak přece bych ji to nemohl udělat, poslat ji na vychajdu samotnou, ještě by mi vyplašila srnečky:) Ke všemu ještě možná odpoledne pojedeme za Cindynkou. No a teď babo raď, kdy mám kácet kytky, krást ze stolu, trhat polštáře...chjo, budu si muset nějak přeorganizovat denní režim

Máme zase fotečky, a zase moc pěkné, mrkněte!;)

         

          Tady jsem našel zajocha, za tím pařezem:)                                     A tady myšičku:)


 

 

10.2. 2008

Měl jsem vážně báječný víkend. I když teda panička málem přišla o nervy, tentokrát ovšem vyjiméčně ne moji vinou V sobotu jsme se s paničkou a páníkem vydali na vychajdu. Nejdřív mě naložili do auta a někam se jelo...Ale hned za chvilek jsme vyskočili a koho nevidím za brankou! Bertík! Měl jsem strašlivou radost! A jelikož jsem si tu radost nechtěl nechat pro sebe, štěkal jsem (jak šílenec=dodatek paničky). Pak už vzal páník Berta na stopovačku a vyrazili jsme. Já jsem byl za chvilek vypuštěn z vodítka a tak jsem se šel s Bertíkem hafózně přivítat Bertík teda neměl asi nejlepší náladu, ale koho to zajímá, že. Malonko na mě vrčel a dycky po mě vyjel, ale nejsem žádnej posera, prostě  potkat psa = hrát si, a nějaký vrčení a cenění zubů mě nemůže rozhodit. No byla to pořádná vychajda, asi po hodině a půl jsme došli k cíli-na Děvět skal...nic moc, pár kamenů, Ti lidi z toho nadělaj:) A pak jsme se vydali zase jinou cestou k domovu. Podotýkám, že nás vedl páník, páč kdyby jsme měli jít podle čuchu paničky, tak tam bloudíme dodnes A v tom se to stalo, Bertíkoj se zamotala stopovačka do nějakého stromečku, tak to páník musel jít vymotat, pustil asi na půl vteřiny stopovačku z ruky a Bertík byl v čudu. No a páníčci byli na infarkt! Hned jsme se za ním vydali, ale už jsme nezahlídli ani špičku vocasu. Chjo, a já byl odchycen, jaká nespravedlnost, mohli jsme se jít proběhnout za srnečkou spolu. Každopádně, zas taková sranda to nebyla, páč Bertík tady v tom lese byl poprvé stejně jako já, takže páníci o něj měli velkej strach. Běhali jsme tam jako blázni (což mi teda zase není nijak cizí:), já jsem paničce ukazoval cestu tak vehementně, až jsem ji malinko stáhnul na zem, pěkně do bahýnka a bokem přímo na pařez:) Jsem šikulka:) Ale Bertík pořád nikde. Jenže pak už to trvalo celkem dlouho, páníci vypadali rezignovaně a já se už dost nudil. Po hodině páník rozhodl, že půjdeme domů pro auto a budem projíždět lesy a hledat (u nás jsou lesy totiž fakt hodně hluboké). Panička z toho byla hotová, skoro brečela, ale nic jiného nám nezbylo, páč Bertíka nebylo ani nikde slyšet. A tak jsme se vydali na cestu. Páníci něco rozebírali a pak se páník otočí a kdo to za námi pomaloučku potichoučku nenašlapoval! No mědvěd to nebyl:) Jé to bylo radosti, hned jsem na Berta skočil a ten byl tak ulítanej, že už ani nevrčel. Panička byla šťastná, že se nám čertík Bertík někde na stopovačce neuškrtil! Po čtyřech hodinách a z toho jedné infarktové jsme se konečně vrátili, cestou jsem ještě potkal Cindynku, takže jsme se ještě půl hoďky vyblbli a pak už jsem chtěl jen a jen spát, panička mě musela z auta doma pomalu odnést

No a na neděli jsme si domluvili blbnutí s mou velkou láskou, Cindynkou! Byli jsme vypuštěni na louku za barák a pořádně jsme si to užili. Můžete mrknout i na pár foteček. Já už teď musim, jdu se ještě na chvilek proběhnout  a pak budu spát až do rána:)

                                         


8.2. 2008

Dneska u nás bylo náramně krásně, takže máme i krásné fotečky!:) Mrkněte tady.

                                             

7.2. 2008 

Tak panička na mě zkouší nějaký nový věci Už nestačí, že umím krásně ležet na povel, teď na mě při tom začala ještě vykřikovat nějaký "daun" (prej je to anglicky, ale já anglicky neumim, sem přece maďar!) No kdyby to jen vykřikovala, ale představte si, nemůžu se u toho ani pořádně rozhlídnout... Prej to budem potřebovat, abych neutíkal za zvěří. Ale tak to tedy ne, nějak ji to budu muset překazit, páč já se prostě se srnečkama kamarádit chci! No nějak to zvládnu. Dneska mě třeba panička taky už pěkně štvala, pořád na mě pískala píšťalkou a já musel pořád běhat za ní...Tak jsem takticky dělal hrozně poslušného, panička mě pak strašlivě chválila a hráli jsme si za odměnu...No a pak panička kouká, píšťalka je pryč. Hodil jsem nevinný pohled a dělal jsem, že ji hledám
Nakonec se z lesa vyřítilo asi deset srneček, takže píšťalka byla zapomenuta a panička byla nucena zase používat křik (teď co je lepší:)

Ze včera máme nějaký fotečky, tak mrkněte tady. A panička taky pořídila novou sekci s odkazy na chovatalské stanice v ČR a na několik v SR-to jen kdyby jste měli někdo doma nudu a chtěli by jste si pořídit malého ďáblíka


5.2. 2008

Byli jsme dneska s paničkou na super slunečný vychjadě, akorát jsme s sebou neměli foťák, takže si moje obdivovatelky budou muset počkat na pár nových foteček do příště. No snad bude hezky i zítra. I bez foťáku to ale bylo prima, panička mě vzala na jednu louku, kam chodí asi hrozně moc srneček a zajíců...Prostě jsem dneska běhal ještě mnohem rychleji, než obvykle abych to všechno stihnul vočmuchnout. No i když jsem byl taaaak strašně rychlej, trvala ta čmuchačka víc jak dvě hodiny:) Naštěstí i panička měla z toho sluníčka dobrou náladu a dneska mě ani moc neotravovala povelama

A abych nezapoměl, přidali jsme nějaké odkazy, konkrétně na zrzavou krásku Miu, labíka Chestra a vořešandu Izinku. Tak k nim určo mrkněte, jsou to prima psiska!

Tak a teď už musim na vychajdu, tentokrát s paničkou mamkou...musim být spravedlivej, aby se mi holky kvůli mě neporafaly

Právě jsme se vrátili z vycházky! Teda byl to adrenalin. Jdem si takhle s paničkou mamkou po louce a najednou dusot jako hrom. Tak koukáme a kousek od nás se vyřítili z lesa dva divočáci! No to bylo něco, ještě jsem je nikdy neviděl, takže je jasný, že jsem se rozhodl běžet si je prohlídnout z blízka! Tudíž, dusot byl přehlušen řevem paničky mamky, prvně jsem jako myslel, že křičí strachy, po chvilce jsem ale pochopil, že to se mě asi snaží přivolat...No tak jsem teda nechal divočáky a šel raděj za paničkou. Křičela totiž tak moc, že jsem se bál o její psychické zdraví Ale nebojte, moc dobře si pamatuju, kam ti divočáci zaběhli a hned zítra to tam prozkoumám!


3.2. 2008

Takže víkend jsem si náramě užil! Panička mi udělala velikou radost a splnila slib, že uvidím Bena! To byla paráda! Beník je ještě mnohem víc rozděšenej než já (říkala panička:), takže si to asi dovedete představit. Akorát celkem blbý bylo, že Beník si občas neuvědomoval svou sílu, nebo spíš svých 50 kg a tak jsem se občas musel běžet schovat k paničce. No jenže Beník má asi jednoutak delší nohy než já a nejen že mě vždycky dohnal, ještě mi i sebral moji odměnu! Ale to bylo všechno vedlejší hlavně že jsem se proběhnul zase jednou s čtyřnohým třeštidlem a panička byla taky celá nadšená, páč jsem pak doma padnul a spinkal s malýma pauzama na venčení až do rána:)

A aby toho nebylo málo, skočili jsme dneska ráno do auta a jelo se za Beníkem (jezevčíkem) a Bertíkem do Herálce! Běhal jsem zas jak zběsilej a z Běníka jsem si udělal přeskakovadlo:) Akorát je to teda nějaká choulostivka, páč pokaždé když jsem se k němu blížil tak kňučel a snažil se zmizet, marně No a Bertík, panička říkala, že to je držák:) Neustále jsem se na něj věšel, v běhu jsem mu kousal do tlamičky a narážel do něj co to šlo A Bertík? Naprostá ignorace

Z venčení s Benem máme i nějaké fotky, ale kvalita nevalná...:(

                                                 

 



                                                                              Leden

31.1. 2008

Takže dneska se mi povedl další kousek! Nemohl jsem zůstat pozadu, i já se dnes stal plavající vizslou Panička teda říká, že to s plaváním nemělo nic společného. Šel jsem si totiž zabruslit, jenže někdo udělal něco s tím ledem a já, ač jsem jak pírko, jsem se propadl do vodičky. Naštěstí tam nebyla hloubka a dostal jsem na dno. Ale koukala mi jen hlava a panička říkala, že jsem se tvářil jak vyoraná myš:) Jen se nám teda moc nepodařilo dodržet pokyn paní doktorky-držet uši v suchu.

Jinak jsme byli dneska na dlouhé vychajdě, ale dneska nebyly žádné srnečky:( Zítra přijede paničky kámoška a snad se zas po dlouhé době uvidím s Benem, už se moc těším

                                             


30.1. 2008

Přidali jsme nové fotečky ze včerejší výpravy za srnama.

Viděli jsme jich hned 7, bylo to bájo a panička měla velkou radost, že jsem poslechl a neběžel jsem za nima. Ovšem, dneska na vychajdě už to bylo silnější než já a prostě jsem musel.

       

 


29.1. 2008

Řeknu Vám, panička je poslední dny nějaká unavená, asi ze školy, či co. Ale já se tím teda nenechávám vyvést z míry a užívám si co to dá!:) V poslední době jsem se naučil báječný kousek, skočím na gauč a neustále koukám z oka nad ním, co že se tam jako děje, abych něco nepromeškal. Nu, tuhle bylo okno dokonce otevřené, takže jsem měl i audio zážitek:) A zrovna ten den se venku objevili nějací pánové, vypadali teda nějak znuděně. No a tak jsem se rozhodl, že bych je měl teda jako rozveselit Odrazil jsem se..a panička mě normálně v poslední chvíli chytla. Prej umím všelijaký kraviny, ale lítat jsem se ještě nenaučil. Jako bych nesvedl skok z pár metrů.

Včera panička dělala něco na počítači a tak jsem si taky tak trochu koukal z okna a najednou jsem zahlédl před domem přijíždět páníčkovo auto. Samozřejmě jsem to chtěl vzít za ním co nejkratší cestou, jenže okno bylo tentokrát zavřené Akorát se mi při tom podařilo nepatrně drcnout do květináče a ten spadnul. Teda, ono jich tam bylo víc a vyvolal jsem nejspíš nějakou řetězovou reakci a nakonec se sesypaly všechny čtyři kytičky. Naštěstí, žádná hlína se nevysypala na zem, to jsem byl rád, páč to dycky panička vyvádí.Tentokrát skončila všechna hlína na gauči... No i tak jsem koutkem oka zahlédl, že panička z toho není nadšená, tak jsem to mazal hnedka všechno uklidit. Pěkně jsem se v tom vyválel, abych jako všechnu tu hlínu nabalil na sebe. Celkem se mi to i povedlo, akorát ty kytky byly asi čerstvě zalitý, tak se to malonko rozmázlo. Panička se po chvilce (malonko delší chvilce) uklidnila a že to teda půjde douklidit. Vzala vysavač a jela:)No jenže když já musím dycky ten vysavač jako povzbuzovat a nějak jsem nedopatřením povyskočil víc než jsem chtěl a ta pitomá kytka spadla znova. Říkal jsem si, že to už snad ani nemůže být jen tak, toliko náhod najednou, jestli ono to nebylo znamení. Každopádně páňaska to lehce neunesla a vyhodila mě na dvě hodiny na zahradu. No však to znáte, po zimě se venku musí pořádně uklidit, takže nakonec jsem měl i na té zahradě spoustu práce, všechno uhrabat, načechrat, ostříhat...prostě báječný den:)

                                                                       

27.1. 2008

Tak jsem byl v pátek u té paní doktorky! A už tam nikdy nepůjdu! Představte si, vrtala se mi v ouškách snad třičtvrtě hodiny, strkala mi tam takovou divnou černou věc, svítila mi tam světýlkem a nakonec ještě poručila paničce, aby mi dál kapala kapičky! Nejraděj bych ji byl přinejmenším počůral, ale odmítl jsem se k ní znovu přiblížit, takže z tohodle plánu nakonec sešlo. Ještě že tam už nemusím na kontrolu...I když, při odchodu jsem se vyřítil z ordinace do čekárny, kde na mě vrtěla ocáskem nádherná bulička, tak snad kvůli ní tam ještě někdy možná zajdu

Aspoň, že se panička rozhodla, že teda půjdeme k té pani doktorce pěšo. Prý abych se aspoň trochu unavil a zas tam nevyváděl...jako by nevěděla, že řádit začínám až po pětikilometrové rozcvičce Potkali jsme cestou několik pejsků, nejvíc se mi líbil krásnej černobílej středoasiat, chtěl jsem se s ním hned běžet seznámit, jenže má drahá dvounohá polovička mě nepustila...nemyslete si, pak jsme měli tichou domácnost! Žárlivka I když možná se mnou panička nemluvila kvůli tomu, že zas padnul jeden mýtus, a to ten, že umím pěkně chodit na vodítku..jenže dyž ono bylo v tom městě toliko zajímavejch věcí, co jsem musel očmuchnout a těch lidí a ostatní havěti

Jinak, víkend jsme si s páníkama ani moc neužili, páč je u nás strašně vošklivo, fouká jak blázen a ještě prší! Ten nahoře musí bejt asi nějak naštvanej, že nám sem pouští pořád takový hrůzy!

Jop, panička konečně nahrála nějaký fotečky na rajče, jsou to hned dvě alba, jedno z prochajdy v lese

 

a druhé z cesty k pani doktorce.


     



23.1. 2008

Tak ouška jsou už lepšejší, i když teda úplně to ještě nepřestalo. A hlavně panička mi tam každý den dvakrát leje kapičky No ale já to vydržim, jsem totiž strašně statečnej Náhodou, dá se to krásně využít! No ne, když má někdo bolavá ouška, tak vždycky míň slyší, ne?  Třeba dneska, byli jsme na vycházce. Chtěl jsem už konečně nahnat nějakou tu srnečku a copak se do dá, když mám pořád běhat, jak panička píská! Tak jsem se rozhodl hrát to na hluchotu! Paráda! Běhal jsem si jak se mi zachtělo, prohnal jsem všechny myši v okolí, a to vše bez zbytečného běhání k paňuše, však oči mám dobrý a vidim ji i ze 100m, tak proč běhat blíž:) Jenže jsem to krapet nedomyslel, panička se totiž dneska nějak více rozoohnila a řvala jak smyslů zbavená (jak kdyby nevěděla, že já neslyšim, jsem přece nemocnej! Takže se srnečkama to ani dneska nedopadlo. A myslim, že po dnešku budou chuděry tak vyděšený, že se nějakou dobu neobjeví


18.1. 2008

Bolí mě ouška! Teda spíš hrozně svrbí! A nemyslete si, že jsem si to vymyslel, jen abych mohl jet navštívit pani doktorku, i když ne že by mi to vadilo. No prostě jsme tam dneska zas s paničkou vyrazili. Bylo to prima, pani doktorka mě hladila a drbala a já se u toho parádně vlnil, aby jako nepřestávala. Akorát jsem u toho shodil jakousi krabičku, nu ale jelikož jsem slušně vychován, hnal jsem se hned uklidit obsah! Panička to ale asi nepovažovala za nejlepší nápad, jako bych neuměl sebrat pár skalpelů Pak už teda přišly méně lákavé chvilky, pani doktorka se mi vrtala v oušku. No a dokonce se mi pokoušela něco do něj nalít. Ovšem, to bych nebyl já, abych něco nevymysle, poslední co jsem zaslech.."jedinou nevýhodou těchto kapek je že barví a nejde to vyprat, tak pozor.." Pak se ke mně začalo přibližovat to ošklivý kapátko, tak jsem použil jeden ze svých chvatů a červené kapičky skončily na zdi, paničce na bundě, pani doktorce na svetru a v neposlední řadě největší dávka uvízla paničce v oku No co, aspoň vyzkoušela, jestli to není škodlivé:) Za týden jedu na kontrolu, tak myslim, že už se na to zase všichni moc těšíme:)

Jo, už jsme vystavili nějaký videa, zatím jen domácí, ale jen co bude hezky, přibydou i nějaká z vycházek:)


15.1. 2008

Tak jsme si dneska udělali s paničkou tříhodinový výlet na Volákův kopec. Je to takovej lom malinkej a bylo to tam moc prima. Byly tam i nějaký skály a panička si hned chystala foťáček, jako že ji zapózuju, no tak jsem ji chtěl udělat radost a hned jsem se šel na ty skály podívat, jenže jsem asi zaujal špatnou pozici, páč panička začala vyšilovat, prej jestli se chci jako učit lítat, nebo co?

Jinak, včera ten dort vážně nebyl! No a já, jelikož jsem kluk velikej, tak držim slovo, našel jsem si dneska v křoví pěkně voňavou hromádku a pěkně jsem si pošmáknul a malonko se tou mňamkou i natřel:) No akorát se mnou teď doma nikdo nekomunikuje. Asi jsou na mě naštvaný, páč se ode mě všichni držej daleko a držej si nosy A to jsem prosím musel podstoupit koupel, ale ta vůně byla asi pravej francouzskej parfém, ten ze mě jen tak nedostanou


Taky jsme zařídili další sekci- Barny před kamerou- panička tam bude dávat pohyblivý obrázky, když se nějaký aspoň krapet povedou


14.1. 2008

Dneska mám zase narozeniny! Teda ještě pořád to nejsou takový ty co se oficiálně slavěj, ale to je fuk, hlavně že dostanu nějakou mňamku, když už jsem to štěně pětiměsíční!

Hned ráno jsme si s paničkou dali na oslavu dlouuhou vychajdu a já jsem běhal jak o život a taky jsem neposlouchal, když mám ty narozeniny. No uvidíme, jak se to dneska ještě vyvrbí, chtělo by to aspoň nějakej dort, když už jsem ten pes velkej. No jenže to panička dělá jako že nerozumí, když jí to vysvětluju. To jsou pořád řeči, že ať se jdu mrknout na váhu...jako by ty kila nosila ona, protivnice! Ale nebojte, když nebude dort, tak si seženu něco lepšího, voňavého na vychajdě:) 


11.1. 2008

Tak dneska jsme byli s paničkou zase na vychajdě, akorát teda panička byla vyšňořená jak na maškarní ples, dala si na nohy nějaký divný dřeva a snažila se na nich chodit, nebo spíš pohybovat:) V rukách měla klacky a jak všichni víme, všechny klacky v okolí patří mně, ale to nějak paňucha odmítla pochopit a pořád tak nebezpečně plápolala...
Nejlepší to bylo, když fištěla z kopce, myslela si, že ji já, nejrychlejší  živý tvor v okolí, nedoženu Tak měla smůlu, skočil jsem ji zezadu na ty prkna a chňapnul jsem ji za klacek a bylo to, pěkná rána to byla No a když už byla na zemi, využil jsem příležitost, skočil jsem ji na hlavu a ukradl jsem ji zas tu ošklivost z hlavy:) Byla to fakt sranda:) Panička byla pěkně nadurděná, jenže měla smůlu, páč na těch dřevech je pěkně nemotorná, takže čepice bala navždy moje:)


8.1. 2008

Dneska je u nás fakt krásně, taky to teda trvalo! Byli jsme na dlouhé vychajdě a panička měla s sebou foťák. Tak mrkněte na fotečky, jsou celkem povedené a hlavně tam už občas vypadám už i jako dospělák. Šli jsme kolem lesa a kolem krmelce, takže jsem si to náležitě užil. Hlavně já, panička už asi méně. Malonko jsem ji naštval, když jsem ji skočil na hlavu a ukradl ji čepici, ale vypadala fakt strašně a já se bál, aby mi nevyplašila srnečky. Dyť i já jsem se paňuchy lekl, když jsem ji viděl. Pěkně jsem ji tu hrůzu vyválel ve sněhu, aby byla pořádně mokrá, ale nepomohlo to, panička si ji pak na truc stejně nasadila...Což vysvětluje, že dneska jsme prostě žádnou zvěř nepotkali (krom mě-dodatek paničky:) Ale stop tam byla spousta a tak jsem pořád čmuchal a vystavoval myšičky. No klíďo bych už mohl na hon, nejsem totiž už žádný škvrně

Taky jsem paničce vysvětlil, že ten klacek, co držela je prostě můj...viz foto níže:)

                                 



6.1. 2008

Pořád chodíme hafo moc na vychajdy a moc si to užíváme. Přes svátky byla celá rodinka doma a všichni se mohli přetrhnout chodit se mnou na čmuchandu, čemuž se teda samozřejmě není co divit, že? Takže to byla paráda, toliko běhání! Akorát to počasí, to je teda fakt děs, pořád něco padá nebo strašně fouká, copak já, já jsem odolnej, ale co ty mí třasořidky páníci, ti nic nevydrží a postupně mi odpadají! Naštěstí, ven se mnou chodí pořád celkem s nadšením. Já bych jim to taky jinak nedaroval, bych jim doma předvedl pár kousků a šlo by se stejně

Dneska se nám procházka mimořádně vyvedla. Potkali jsme na silnici fénečku dalmatina. Hnala se ke mně se stejnou radostí, jako já k ní. Akorát ona měla jednu velkou výhodu, neměla s sebou paňucháky, za to já ty svý zas s sebou táhnul je vyvětrat. A představte si, panička mě odmítla pustit z vodítka, prej co kdyby jelo auto! Tak za prvé, v naší pidivesnici žádný auta nejezdí a za druhé, kdyby náhodou přece, tak snad počká, ne! Naštěstí, fénečka byla vytrvalá a šla s náma až na louku s tam jsem byl konečně vypuštěn, to byla paráda! Zítra tam musíme zas!

Taky jsme byli bruslit, ale o tom se tady teda zmiňovat nehodlám. Nechápu, čemu se jako paňucha smála, počkej příště, nabrousím drápky a budeš to mít! Jó, kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp!

Jinak pořád rostu, panička se zdráhá sem napsat kolik vážím, ale já se teda nestydím, no co jsem kus chlapa, ne! A co to je 19,5kg?!

                                         

 


1.1. 2008

A je tu Nový rok! Předně přejeme všem návštěvníkům našich stránek do nového roku 2008 hlavně pevné zdravíčko, veselého ducha, ať se Vám vše daří podle Vašich představ!

Včera byl nějakej divnej den, ale ne jako že by se mi nelíbil. Všude byla spousta jídla, chlebíčky a tak. Taky spousta pití, což ale není nic pro mě, že, tak to nic. Hned dopoledne jsme byli na dlouhé vycházce a odpoledne znova s paničkou mamkou. A pak už jsem se jen krásně povaloval na gauči a čekal kdo mi co dá:) Nakonec jsem řádně nažuchnut usnul a probudil jsem se až ráno. Páníci se na mě asi v noci byli ještě koukat, jako jestli se prej nebojim A čeho bych se měl asi tak doma na gauči bát? Je fakt, že venku se asi něco dělo, něco jsem jako zaslechl, no ale co já s tim, že jo:)

Jinak jsem už snad úplně zdravej, už jsem dostal i další dávku tabletek, ale už mi po nich ani nebylo zle a taky červíci mě už snad všichni opustili. Má to teda jednu nevýhodu, prej už mě teď nikdo neujídá, tak zas dostávám menší porce



Prosinec

30.12. 2007

Tak jsme s paničku strašně zaneprázdněni. Nebo takhle, panička místo aby sem povečerech psala zážitky a novinky tak chodí domů v noci a o chůzi se dá mluvit většinou jen s velkou dávkou dobré vůle!

Takže, vezměme to od začátku. Ještě jsem Vám ani nestihnul říct, co jsem to všechno našel pod stromečkem...předně, bylo tam strašně moc papírů, což teda bylo nejlepší a v podstatě jsem z toho měl největší radost. Ale jinak jsem mezi těma papírama našel i nějaký dobroty, jako šmakosky, uzený ouška, kostičky nejrůznějších tvarů a velikostí, sušenky, no, pak tam byly i nějaký hračky. A aby měla panička radsot a nemyslela si, že to koupila zbytečně, tak jsem se do jedný tý hračky hned pustil a bylo po ni asi tak za sekundu To bylo radosti:) Pak jsem ale šel už spinkat...na gauč jak jsem byl nemocnej, tak sem udělal dycky smutný voči a byl jsem na gauč nejen vpuštěn, ale i vysazen:) Naštěstí, panička je strašně zásadová, takže teď už ani pelíšek z ložnice nepřenášíme a na gauč už si nikdo krom mě nesedá:)

Další událostí, která stojí za zmíňku, bylo seznámení s Benem. Paničky to teda ani nechtěly, páč Ben má 8 stehů na nožce a měl by být asi spíš v klidu. Jenže, byli jsme s paničkou ve čtvrtek na vycházce, když jsme uslyšeli dusot a uviděli blížící se černý flek a bylo jasno. Byl jsem taky vypuštěn z vodítka a už jsme lítali. Bylo to báječné, šli jsme pak ještě na jednu vyházku odpoledne. Akorát já jsem teda pak dva dny prospal No ale paničky se jako dost nasmály. On má Beník něco mezi 45-50kg a hrozně se mě bál a pořád přede mnou utíkal. Měli jsme s sebou i foťák, ale byla mlha, takže kvalita nevalná. Ale i tak mrkněte na foto ze řádění s Benem.

A poslední událostí je návštěva závodů Tour de Ski. Panička mě musela vzít sebou, páč bych jinak zůstal doma sám. No a teda ještě že! Tam bylo toliko pejsků! Hned co jsem vylezl z auta zavrtěl na mě ocasem obrovskej a krásnej plavej howawart, potkali jsme i spoustu labradorů a dalších čtyřnožců! A jelikož jsem chtěl všechny ty pejsky poznat, tak panička měla posilovnu zadarmo. Nakonec jsme se zastavili někde u trati. Úplně jsem se lekl, jak ty lidi strašně křičeli a tak ti pánové na dřevách museli strašně moc rychle utíkat, páč oni by je asi jinak chytli a snědli...nebo nevim, ale vážně všichni křičeli strašně moc! I panička, ale ta teda mít hlad určitě nemohla, páč ta se teda na Vánoce nešetřila No a jelikož to bylo strašně nespravedlivé, páč těch lidí kolem tratě byla přesila, tak jsem se snažil paničku přesvědčit, že jako půjdu ty pány s dřívkama bránit a objehnu s nima to kolečko. Ale setkal jsem se opět s nepochopením Byly tam i kamery, takže jestli jste náhodou někdo v telce zahlédl štěkajícího zrzavce a za ním vlající paničku, tak to jsme byli my:)

                                                       


25.12. 2007

Tak jak psala panička, včera poránu mi bylo pěkně mizerně. Ale asi to bylo z těch tabletek, co jsem musel sníst. Dneska už je to ale dobrý, panička měla velklou radost, že jsem ji zase po ránu ožužlal vlasy po té co jsem ji skočil na hlavu a taky už testuju nové hračky. Ale asi to jsou nějaký šmejdy, páč jedna už nabyla neidentifikovaných tvarů a to jsem se ji skoro ani nedotkl
A abych nezapomněl, přidali jme nové fotečky z řádění Cindynkou!:)

24.12. 2007

Tak je tu Štědrý den, všichni si užívají klidu a pohody, sledují pohádky a těší se na dárečky. U nás je to ale malonko jinak, Barník je totiž nemocný. Už přes týden pozoruji, že není ve své kůži, nějak častěji přes den spí a je občas smutný. Taky jsem si několikrát všimla, že měl průjem, při další vychajdě ale bylo vždy zase vše v pořádku, tak jsem to nechala, v domnění, že asi zase někde zblajznul nějakou tu myš. Byl unavenější než obvykle, ale chodili jsme na dlouhé vycházky, tak jsem to přičítala tomu. Včera měl ale Barny zase po ránu průjem a já uviděla opravdu dlouhou škrkavku. Hrozně mě to vyděsilo, hned jsme volali veterinářce, která ale měla vypnutý telefon. Naštěstí se nám podařilo zastihnout veteřináře jiného a jeli jsme si pro prášky. Přitom byl Barny odčerven naposledy teprve před měsícem. Nejhorší to ale bylo dneska ráno. Barník mě vždycky poránu vítá, skáče mi na hlavu a olizuje mě. Tentokrát se ale nedělo nic z toho, jen si tak ležel v pelíšku a mrknul na mě jedním okem a spal dál. Málem jsem brečela, když jsem ho tam tak vyděla, chudáčka!

Odpoledne jsme už ale byli dvakrát na vycházce a na Barnym bylo vidět, že je rád, že může zase běhat a zapomenout, že ho něco trápí.  Zase jsme si hráli v obýváku a přetahovali se o hračku a vypadá už o mnoho veselejší. Moc doufám, že ta ranní nálada byla jen následkem prášků na odčervení.

Měla jsem si toho ale všimnout už dřív, dneska jsem si snad poprvé v životě přála bylet ve městě, tam bych si totiž při sbírání hromádek určitě těch potvor všimla! Jenže u nás se jedna hromádka v lese stratí...

Snad bude Barnymu už jen lépe a večer mu Ježíšek přinese zdravíčko!!! Nic víc nepotřebujem, Ježíšku, jen aby bylo to naše trdýlko zase v pořádku!


21.12. 2007

Máme nového spolubydlícího! Páníčci se konečne slitovali a pořídili mi kamaráda:) Je teda krapeto divnej a pořád je zavřenej v koupelně, ale to asi proto, aby nedělal loužičky??? Každopádně, jemu to ani nevadí, že je v té koupelně, protože on asi miluje strašlivě vodu a stejně když ho lákám, aby si se mnou šel hrát třeba do obýváku, tak nejede. Ale to neva, tak já jsem s ním v té koupelně a hlídám ho, aby mi ho zas někdo neodnesl:)

Jinak, dneska jsem se poprvé viděl s Benem, kterého mám v kamarádech. No, ještě jsme dneska moc neblbli. Panička se ho bála pustit z vodítka, protože on pořád vydával takový divný zvuky a my sme jako nevěděli, jestli jsou to zvuky radostné nebo naštvané. A jelikož Beníkův tatínek byl asi vážně dost přerostlej dalmatin (panička je v podezření, že to nebyl dalmatin, ale doga:) a Beník má tak odhadem 50kg, tak paničky nechtěly riskovat, že by mě sežralNo tak snad zítra nebo někdy zajdem na vycházku a lépe se poznáme a budeme kamarádi, páč s Benem, to by se běhalo! Má strašně dlouhý nohy!

                                               

                                Můj nový spolubydlící

 

20.12. 2007

Tak dneska mi bylo v noci teda pěkně mizerně. Asi jsem včera zas někde něco zblajznul a tak jsme se s paničkou moc nevyspali, páč jsme museli běhat pořád ven. A že mi bylo fakt špatně, dokonce jsem odmítl i ranní dávku svých granulek! No po nějaký chvilce jsem si to rozmyslel a rozhodl se, že teda ten vývar s kuřecím masíčkem, co jsem dostal jako marod, zbaštim. No a udělalo mi to moc dobře, takže pak jsem rychle snědl i tu dávku granulí, panička je totiž zapomněla uklidit:)

Ještě dopoledne jsme šli jak jinak než na vychajdu a bylo nádherně, takže jsme nafotili zase nějaká umělecká fota, a troufám si říct, že dnes jsem byl obvzláště fotogenický:) Ale teď už musím, pádíme zas ven

                



19.12. 2007

Dneska u nás byla strašlivá zima, asi jako na Sibiři, říkala panička. A tak si asi myslela, že se mi v takový kose nebude chtít ven. Pořád se vymlouvá, že bysme mohli nastydnout,hlavně prej já, když nemám žádnej ten obleček, ale já ji to nespolknu! Ale povim Vám, vypadalo to dneska už vážně dost beznadějně, kousal jsem co se dalo, ale panička už jen tak na něco nereaguje. Kytičky jsem zase zastřihnul, žebral jsem jak to šlo, štěkal jsem na ni když seděla u počítače a nevšivla si, že už jsem se ráčil vyhajat, běhal jsem po židlích a po gauči, kousal jsem do kabelů (což jsem teda čekal, že zabere), no ale nic. Jenže pak jsem dostal nápad, nenápadně jsem vytáhl něco paničce z tašky a doufal, že ji to naštve natolik, že se rozohní, aby ji jako venku už nebyla taková zima. A podařilo se:) Vytáhl jsem takový nějaký mini deodorant a začal jsem ho upravovat. Akorát se mi teda nepodařilo se našplíchat Paničce chvíli trvalo, než si všimla co žužlám, ale pak vylítla jak potrefená. Bylo teda divný, že by ji nějakej sprejík tak rozdováděl, i když on to byl asi nějakej spešl výrobek- pepřový sprej...asi aby si mohla někde ve fast foodu přikořenit:) No je fakt, že když mě se šáhne na něco spojené s jídlem, tak taky neskáču nadšením, tak asi proto. A tak se šlo ven, bylo to báječné, cestou jsme potkaly asi deset srnek. Já jsem je neviděl, protože mám ještě krátký nohy, ale cítil jsem je a tak jsem běhal a běhal! Báječné, akorát mě to teď už nějak zmáhá a budu muset jít asi spinkat. Tak přeji prímový sny, třeba o nejkrásnějším pejskoj pod sluncem... (kdyby to někdo nepochopil, tak ty sny maj být jako o mě:)

Málem bych zapomněl, přidali jsme pár nových foteček.

 


 16.12. 2007

To se nám ale dneska parádně povedla vycházka. Panička tedy zpočátku vypadala, že ji ze mě trefí, no ale prežili jsme to oba bez újmy, dá se říci:) Nejdřív jsme jeli na návštěvu k možná budoucí paní tchýni, která má ouplně novou kuchyň. Takže plán byl, mě tam vůbec nepustit...jojo, plány jsou ale něco jiného než realita, že! Takže jsem se páníkoj pěkně propletl mezi nohama a moje první cesta vedla samozřejmě kam jinam než do kuchyně. Naneštěstí panička byla rychlá a já jsem nestihl zanechat v té krásné lince ani jeden z mých mnoha uměleckých otisků. No tak snad příště. Hned po obědě jsme se potom vydali na procházku s Beníkem a cestou jsme vyzvedli ještě Berta. Bylo to báječné. Za prvé, Beník už je natolik menší než já, že už se prostě mým útokům neubrání, za druhé, dneska si se mnou malonko hrál i Bertík, což se ještě nestalo (no ono mu teda nic moc jiného nezbylo, páč už jsem skoro stejně velkej jako on:) Nejdřín jsme teda běhali hlavně s Bertem, ale postupně, jak mě docházely síly, jsem se věnoval více a více Beníkoj a ten z toho měl opravdu "velkou" radost. Jo a Bertík se cestou lesem rozhodl, že teda pořídí domů nějakej ten vánoční stromeček, že z něj jako pak budou mít doma větší radost a třeba dostane i víc dárků. Musí běhat na stopovačce, páč jinak by zmizel a nikdy bychom ho už neviděli. No a právě stopovačku se Bertík rozhodl využít jako nástroj k pokácení stromečku. Vyhlídl si opravdu jeden z nejhezčích stromků v okolí, několikrát ho stopovačkou omotal a pak už jen stačilo tahat a tahat. Jenže pak si Bertík všiml, že ten stromeček není úplně košer, nebyli na něm totiž žádný takový ty věci pichlavý, nejspíš byl nějakej nemocnej, dokonce na něm bylo místo jehliček několik lupínků, či co. No tak to teda Bertík raděj odpískal, páč takovej stromeček nemocnej, to raděj domů nebrat.

No co Vám budu dál povídat, užili jsme si dneska s klukama spoustu zábavy, panička udělala i spustu fotek jak jsme s klukama blbli. Tak můžete mrknout.

    

Bertík, Barny a Beník:)                                                           Barny toho má už dost:)

 

14.12. 2007

Dneska mi jsou už 4 měsíce!!! Vážim už 16kilo, ale výška se nám nějak nepodařila zjistit, asi máme špatnej metr, že to nešlo, či co.

Panička se mi dneska zase vrátila a přivezla veeelikou tašku. No a já, jelikož jsem zvíře od přírody zvědavé, jsem už stačil do té tašky zabořit čumáček a povim vám, já to cítil! Bylo tam určitě něco pro mě! Chtěl jsem si to hned vzít, ale paňucha mě normálně odehnala a říkala, že bych neměl nic pod stromečkem...blbost, stihla by přece něco nakoupit znova! Jinak, paničce už skončila škola, teď už tam prý pojede jen párkrát na jeden den, no to by mě mohla vzít třeba s sebou, uvidíme:) A jinak budeme celé 2 měsíce spolu! To bude zážitků!

Snad se nám podaří o víkendu udělat nějaké nové fotečky, aby ste viděli, jak rostu! Tak se můžete těšit:)


9.12. 2007

Tak to vypadá, že ty Vánoce přece jen budou! Už nám zase sněží a zima je tu jak v márnici:) Byli jsme dneska s paňuchou v lese. Bylo to úžasný, pěkně jsem si tam běhal a hledal klacíčky. Akorát paňucha pronášela divný poznámky o loveckém psu bez loveckého pudu. Si snad myslela, že jsem si toho zajocha, co vystartoval dva metry ode mě, nevšiml. No ne, já jsem o něm samozřejmě věděl, ale tak nebudu přece vyvalenej z každýho zajíce, ne? Cestou jsme potom potkali takovýho divnýho pána v zeleném. Šel s krásnou fénečkou, ale ta se nějak nechtěla kamarádit. Von teda i ten pán byl takovej divnej, říkal paničce, ať si mě raděj hlída a mačkal při tom v ruce takovou divnou věc...jo, pušku asi:) Panička to teda nepochopila, páč jsem v ten moment byl na vodítku a nechápala, jak už víc by si mě jako měla hlídat...No ale vzhledem k tomu, že se včera podařilo myslivcům postřelit či zastřelit (nevíme přesně) i člověka, šel jsem pak raděj domů už na vodítku

Taky jsme do fotogalerie dali nějaký fotečky z minulého týdne, tak mrkněte. Konkrétně jsou to fotky z vycházky a pak nějaké fotky jak jsem si hrál se slonem:) .


8.12. 2007

To byla ale krásná sobota, co? Sluníčko svítí, ptáčci zpívají...akorát teď žiju v nejistotě, jestli jsem náhodou nepropásnul Vánoce, vypadá to totiž spíš na blížící se jaro. Rozumějte, nejsem materialista, o dárečky by mi zas až tak nešlo...no ale to žrádýlko vánoční, o který bych tím přišel. Dyť mě se o něm už v noci i zdává!:) No tak snad ještě přece jen ty Vánoce budou...

Dopoledne jsme byli s paničkou na dlouhé procházce a panička mně asi chtěla udělat radost, páč vybrala báječnou cestičku plnou bahýnka a nejrůznějších dalších dobrot (vedlo to kolem místa, kam nedávno vyváželi hnojíček:-). Moc jsem si to teda dneska užil! Akorát panička mě dneska nějak míň ládovala odměnama, páč si pořád držela ruku na nose, asi tam má bolest, nebo co...No ale to mě jako nevadilo, sehnal jsem si dobroty vlastní Jediná věc, kterou mi to dneska paňucha zkazila byla ta, že mě po návratu šoupla do vany. No jo, ale tak jsem to chvilku vydržel, když ji to moje mytí tak baví..A abych paničce teda taky udělal radost, vyběhl jsem po koupeli na zahradu, maloučko si zahrabal, párkrat jsem udělal parakotoul a podobný věci z mé sestavy a šupky dupky domů...:) nutno podotknout, že na zahradě je mnohem bahnitěji než obvykle:)

 

  




7.12. 2007

Dneska se mi vrátila panička po celých pěti dnech odloučení, takže si asi dovedete představit, jak to asi vypadalo v autě, kde jsme se po tak dlouhé době vítali. Jeli jsme totiž paničku vyzvednout na autobus a panička si naivně myslela, že bude lepšejší přivítat se v autě, páč venku je jaksi bahnito (nechápu teda v čem je problém, dyť bych si přece packy otřel...paničce do bundy. A protože v autě bylo docela málo prostoru, už jsem totiž ten velkej chlap, takže měl z našeho vítání pěkný zážitek i paniček taťka, který vše sledoval z místa řidiče a chvílema se k nám i připojil- to když se mě snažil sundat z paniččiný hlavy. Ale já se nedal.

Jinak, když není panička doma, spávám v ložnici na pelíšku u postele s paničku mamkou a páníkem taťkou. Moc se mi tam líbí, hlavně, že nejsem v noci sám. No ale co teda páníci nepochopili, mysleli si, že tam budu spát snad i dneska, když se vrátila panička! No chápete to? Prej panička bude muset ještě příští týden do školy, tak abych si neodvykl s nima spát. Tak jsem jim to teda hnedka hlasitě vysvětlil. Prvně dělali, že neslyšej. Byli totiž už zalezlí v peřinách. Byl jsem ale neoblobný a vydával jsem své oblíbené zvuky v obvzláště vysoké tónině, takže panička mamka nakonec nevydržela, popadla pelíšek a už jsem byl u paničky, jupí:)

No a poslední novinkou je, že ze mě bude asi žralok. Ještě v neděli to teda vypadalo spíš na pizizubku bezzubáka, ale dneska si panička všimla, že vypadávání zubů ustalo a naopak zuby přirůstaj, tzn. tvoří se mi druhá řada zubů i tam, kde ještě první nestačily vypadnout a další nejspíš ještě přijdou. A to pak ze mě bude teprv dravec


1.12. 2007

Užíváme si s paničkou víkend, takže sem ani moc nestíháme písat. Jen jsme Vám chtěli sdělit, že jsme přidali několik odkazů, konkrétně na maďařího šampiona Alexe (Alex Via Lucis), na maďaří princeznu Aimee a její malou spolubydlící Rosie, na psí dámičky Káťu a Amálku, jejichž vtipné stránečky už ale stejně jistě znáte. Ještě nekončíme, nově je v odkazech i zrzinka Amálka (Bessi z Vlčí hráze) a nakonec ještě webík krásné boxeří dámy Borůvky z Červeného Hrádku.

A abych nezapomněl, včera jsem na procházce ulovil svoji první myš! Jsem už totiž strašně rychlej,tak jsem ji dohonil ještě než skočila do díry. Panička teda říká, že ta myš se moc nehýbala a byla nespíš mrtvá, což je ale blbost, viděl jsem totiž jak na mě mrkla než jsem ji nacpal do hubiny. A mrtvý myši nemrkaj! Doufám jen, že ta myšička nebyla už zkažená. Dneska totiž trpím nechutenstvím. Říkala paňucha, že jsem dneska sežral granule za 30vteřin místo za obvyklých 15. Ještě abych zhubnul



Listopad

28.11. 2007

Mám skvělou novinku pro všechny hafíky a hafinky, kteří milují snížek!!! Přišel jsem na to, jak se to dělá! Jako to sněžení! Dneska jsem byl zase sám doma, tak jsem měl čas o tom přemýšlet, protože to dá rozum, že samo se to nenasněží! No ale, abych vás dlouho nenapínal. Takže, to se musíte pořádně rozvičit, abyste si nenatáhly nějakej ten svalík, a že já jich mám, hlavně na břiše, jen ještě musim zapracovat na tom, aby ztvrdly, ty svaly, ale to už je maličkost, hlavně že je pořádný základ. No ale to jsem odbočil... Pak obrovskou rychlostí přiběhnete k pélíšku, přidržíte ho nohama, zubama chytmete za roh a uděláte rychlý chvat hlavou! A je to:) Pak stačí chytnout pelíšek z druhé strany a běhat jak nejrychleji dokážete, nejlépe všude, kam se dostanete. A už je to tady, sněží a sněží!!! A ke všemu to má obrovskou výhodu, tento snížek nejen že nestudí, ale hlavně nikdy neroztaje Takže v následujících dnech čekám kandidaturu na Nobelovu cenu, vlastně už dnes můžete zasílat gratulace. Panička mi to ale teda asi závidí, že budu slavnej, jen co jsem ji svůj vynález ukázal, nebyla s ní řeč

27.11. 2007

Ode dneška probíhá na fufik.vesela-tlapka.cz soutěž o nejhezčí psí stránky a my se taky účastníme, tak jestli se Vám tu líbí, tak hlasujte, máme číslo 8!!!

 

26.11. 2007

Musíme opravit údaj o mé váze. Moc se mi to nezdálo (nejsem přece koule!), tak mě dneska panička zase posadila na tu divnou skleněnou věc a ukázalo to tentokrát "jen" 14,2 kg. Takže nejsem koule, jen taková malá kulička A když už jsme byli u toho, tak mě panička i změřila a už jsem fakt velikej kluk. Naměřili jsem asi 49 cm, neni to přesné, páč jsem tam moc neviděl a musel jsem se pořád za tím měřidlem otáčet a panička na to asi taky neviděla, pač se u toho kroutila a tak jsme se tak točili dokolečka. No a to je mi teprv 15 týdnů, takže jsem kus chlapa!

Jinak jsme byli dneska na vycházce, i když bylo teda dost šílený počasí. Ale když já jsem se doma už tak moc nudil, tak jsem nakonec paňuchu přece jen nakonec vytáhl:) A když už bylo to šílený počasí, tak abych nebyl nějak mimo mísu, tak jsem se dneska předvedl alá šílený štěňoch:)

                       



25.11. 2007

Už zase nám sněží! Je to paráda. Vydali jsme se dneska za kamarádama do Herálce a moc jsme si to užívali...Akorát teda panička vypadala jako strašidlo No ne, kdo to kdy viděl, malovat se do takového počasí! Tak to má:) Dneska jsme se vydali na vycházku ve třech,já, Ben a Bert. Nejlepší to bylo s Beníkem, on si se mnou narozdíl od Bertíka chtěl i hrát no a když ho to přestalo bavit, tak to měl teda blbý, protože mně neuteče:) Když jsme přišli domů, tak jsem si ho skoro splet se sněhovou koulí...pěkně jsem ho totiž vyválel. Já jsem totiž už nejen větší než on, ale asi už i těžší. To Vám panička eště ani nepísala, že jsem se včera vážil a co myslíte? No přibral jsem, jasně, taky ze mě bude kus psa! Mám už....pozor... 14,7kg!!! Ale tlustej nejsem, to jako ne, já se hlídám, každý den se prohlížím v zrcadle, tak nebojte.

Včera večer u nás byl ještě paničky kamarád. Jo a kamarády ty já rád, hlavně když se nechá okusovat.  A když jsme se teda krapet pomuchlovali tak začal povidat něco o loveckém psu a takový nějaký věci nesrozumitelný a po chvilce se přihnal s něčím v ruce...No a to byl teda šok! Představte si, on přinesl zajíce a bažanta. No jó, jenže oba byli mrtvý!  A ještě mi to hrozně strkaj pod nos! No fůj, málem jsem v sobě neudržel večeři! Takže příště, když mi bude chtít nějakej kamarád udělat radost, přineste něco živýho, ať se můžem aspoň proběhnout!!!
                                                                                                                                                                                               

 
     

24.11. 2007

Tak si s paničkou náramně užíváme víkend! Chodíme spolu ven a cvičíme. Panička byla totiž celá nesvá z toho, že když nás paniček v Brně asi na hoďku vypustil z auta, tak jsem ji teda uplně neposlouchal...Ale je to jinak! Stále zůstáván nepochopen! Chtěl jsem paničce sehnat nějaké nové známé, a tak jsem se vrhnul na pár kolemjdoucích. A paničce se to nezdá. No co byste na to řekli, kdybych se přihnal třeba k Vám?! Byli byste nadšeni, to dá rozum! A ta moja paňucha to né a né pochopit. Dyť já vlastně přináším lidem kolemjdoucím do života radost! Dyť budou Vánoce, tak co bych pro ně neudělal. No a že jsem párkrát v té rychlosti nezaslechl co panička volá, tak to se snad dá v této situaci omluvit, že!:)


23.11. 2007

Jedu zase na výlet, jedeme si s páníkem taťkou do Brna pro paničku, tak už se moc těším, až ji zase pořádně oblíznu

20.11. 2007

Tak jsem konečně dneska ukázal páníkům, jaký že jsem to šikula obrovský. Chtěl jsem jim to ukázat už dávno, ale poslední dobou se mi nějak nepodařilo být ani chvilku osamotě. No ale dneska to přišlo. Panička je ve škole a páníček brácha si musel asi tak na půl hoďky odskočit! No půl hoďky mi bohatě stačilo, klidně mohl přijít i dřív, já jsem totiž vysoce produktivní pejsek. Ladným skokem jsem si pěkně otevřel dveře (oni mě totiž zavírají jen do jedné místnosti) Hned za dveřma visely zateplený oblečky páníků, chtěl jsem si je trošku očmuchnout a abych to měl pohodlnější, tak jsem si je stáhnul na zem. Při tom se mi podařilo ukořistit i dva věšáky, který neudržely moji váhu (nechápu, vždyť jsem jako pírko). No a pěkně jsem si v těch bundečkách ustlal...ale měl jsem málo pod hlavou, tak jsem si přinesl ještě pár věcí z koše na prádlo a jelikož mě popadl strašlivý hlad, tak jsem si do svého nového pelíšku donesl i spoustu dobrůtek z koše! No paráda! Nechápu, proč chce panička utrácet takovej majlant za pelíšek, když já si umim vyrobit vlastní!

19.11. 2007

Panička nemá moc čásek sem písat, páč už zas kouká pořád do knih (jak kdyby z nich mělo vypadnout masíčko, nebo co...) Každopádně jsme byli zase dneska na vychajdě a máme nové Fotky!

               

Odpoledne jsme byli s páníkama na výletě! Jeli jsme autem, ale teda byl to jen kousíček. Jen co jsem se uložil ke spánku paničce na klíně, hned jsem zas musel vstávat. No a šli jsem domů k nějaký paní! Já ji teda už znám, protože už u nás několikrát byla, ale já u ni byl na návštěvě poprvé. Tak jsem se tam hnedka hrozně přihnal, protože tam byla všude cítit zvířátka! Paní na mě koukala a říkala, že takhle s radostí tam většinou zvířátka nechodí, ale mně to bylo jedno, pěkně jsem ji na uvítanou oblízl a malonko kousl. A ona se se mnou zaodměnu mazlila. No a představte si, během toho mazlení mě teda pěkně kousnul nějakej komár nebo co to bylo! Asi si budu muset vzít s sebou příště nějakej repelent... No ale panička si toho komára asi taky všimla a dala mi za odměnu psí bonbóny, jako že jsem to kousnutí vydržel a bylo dobře. No a pak už mě zas vedli pryč, což teda nechápu, klidně bych se s tou paní ještě mazlil, i kdyby mě mělo ještě něco kousnout, páč ta paní byla strašně hodná! Už se za ní zase někdy moc těším! (i když teda panička prý doufá, že dřív jak za rok ji neuvidíme...asi si holky nepadly do oka, či co...) jo, jmenovala se nějak od Vé...

17.11. 2007

Tak dneska se mi zase konečně panička vrátila! A má plno zážitků, které mi vyprávěla! Byla totiž na MVP v Praze! Původně jsem měl jet taky, jenže jsme neměli odvoz a autobusem by to na mě bylo prý ještě moc dlouhé...škoda, mohl jsem poznat osobně nějaké zrzavce, tak snad příště. Zase mi ale panička přivezla spoustu dobrůtek, tak aspoň něco z toho mám. No a panička říkala, že tam viděla strašně moc pěknejch pejsků, ale ten nejkrásnější tam teda chyběl

A hned jak se vrátila, tak jsme se vydali na vycházu, panička pěkně s masíčkem v kapse, takže jsem na malé vyjímky celkem i poslouchal. Potkali jsme cestou dva pejsky a nějaké lidičky a panička říkala, že je teda ráda, že jsem nakonec na té výstavě nebyl, že kdybych se tam chtěl takhle s každým vítat, tak jsme tam ještě teď!


14.11. 2007

Teda, to to letí, dneska mi jsou už 3 měsíce! Dostal jsem spoustu dobrůtek a taky nové vodítko a obojek. Ten je mi ještě teda trošku větší, ale ne dlouho, uvidíte! No a teď teda jdeme s paničkou na mininarozeninovou prochajdu, prý ať si to užiju (to asi dneska nebudu muset ani poslouchat)

Nakonec to bylo dneska báječné. Hned ráno jsme vyrazili s paničkou do lesa a cestou jsme potkali krmelec. A to jsem byl v sedmém nebi! Takových stop, co jsem musel očmuchnout a těch bobků, co jsem musel ochutnat. Ale to ještě nebylo všechno, když jsme se pořádně rozhlídl, tak jsem za stromem uviděl dvě krásný srnečky. Chvilku na nás koukaly a pak si pomalinku odběhly. No žůžo, byly strašně blízko, ale neběžel jsem za nima, páč tam bylo strašně moc sněhu, tak bych se musel moc brodit a co kdybych zapadl do nějaký díry, co by si asi pak paňucha beze mě počala, hm? Tak jsem aspoň ochutnal, cože tam maj k snědku, no teda nic moc, příště jim tam vemu trošku granulek, ať si holky trochu mlasknou taky!

Odpoledne jsem pak byl  jetě jednou na vycházce s paničkou mamkou a navštívili jsme kámošku Barču (bílý špic), tak jsme se vyblbli, škoda, že paniška neměla foťák. A když jsme se vrátili, tak jsem se musel nějak paničkám odvděčit, páč na mě byly celej den tak hodný. Panička mamka byla blíž, tak jsem skočil a udělal jsem jí dírku na naušnici v nose:) No, malonko jsem to asi netrefil, no co nemám ještě tolik praxe! Teklo teda dost krve, ale zas si tam panička může dát širší naušnici, ne!?! No nejsem já šikula!


13.11. 2007

Dneska u nás bylo krásné počasí, tak jsme si dali s paničkou dlouuuhou procházku ve sněhu a konečně jsme s sebou měli foťák, tak mrkněte jak ve sněhu ještě víc vynikne má krása. Fotky jsou tady a jsou celkem vydařený (na paničku:)

         

No a když už jsem u toho, tak Vám musím popsat jednu takovou vážnou věc. Představte si, dnes jsem byl napaden kokrem! A představte si, odnesl jsem si z toho bolístku. No panička to teda vidí trošku jinak, prý jsem toho kokra tak dlouho provokoval a tak dlouho jsem po něm hopsal, až se hold staroušek naštval. No a to bebínko jsme chtěli s paničkou vyfotit, ale bohužel, foťák to nebere...no ale zas tak malý to být nemůže, koukal jsem se do zrcadla a já to teda vidím!

 

12.11. 2007

Povim Vám teda, to byl nejlepší víkend, co jsem kdy zažil! Nejen, že u nás napadlo tolik snížku, že mě v něm není skoro ani vidět:) Ale hlavně u nás bylo posvícení! Už od rána jsem seděl u sporáku a hlídal ty kachničky, co se vevnitř vyhřívali. Hmm, to byla vůně, ale to Vám nemůžu ani popsat, to se musí zažít. Ani jsem nechtěl jít s paničkou ven, aby ty kachny zatím někam neuletěli. No panička teda pořád vyhrožovala, že stejně nic nedostanu, ať si nedělám zbytečně chutě, jenže pak přijeli nějaký příbuzní a kdo by odolal mému pohledu, že:) Takže jsem se pěkně nacpal, bylo to žůžo! A nemyslet si, bylo tam spousta dalšího jídla, než jen kachničky, které jsem musel ochutnat. Třeba takový koláček...ten mi nikdo nechtěl dát, tak jsem si ho k velké radosti všech páníků ukradl.


Ke všemu odpoledne přijel i můj kámoš Nikoušek, tak jsme se i pěkně vyblbli. Jenom teda doma, protože venku by z něj prý v mžiku byla velká sněhová koule(je to boloňáček), ale i tak jsme si to užili. Hlavně jsme na sebe teda štěkali, páč panička se bála, že bych ho jedním skokem rozpůlil (o což jsem se hned po jeho příjezdu pokusil)

No fotky zatím žádný nemáme, panička říkala, že by byli škaredý, páč pořád chumelí...výmluvy, je choulostivka a zábly by ji při focení ruce! Tak ji dneska zkusim přemluvit a snad pár foteček uděláme.

Dneska jsme si taky přidali do odkazů webík krásné vizslí slečny Anie z Kulivé Hory, tak mrkněte!


7.11. 2007
Tak teda zase nic se nemá přehánět! Snížek dobrý, zvykl jsem si, že to zebe na pacičky a na jazyku, když to dlabu, ale teda aby mě to záblo i na bříšku...někoho nahoře to sněžení nějak moc baví. No nic, museli jsme to s paničkou rozběhat, musim říct, že tentokrát se klepala víc než já. Ale nebojte, já jsem ji pak doma zahřál! Vlezl jsem ji na klín a pěkně jsem si u ní spinkal. No a večer jsem se schoulil k topení a ani jsem se nehnul! Panička říká, že jsem teda blázínek, páč ona na tom topení ani ruku neudrží a já se na to mačkám jak nejvíc můžu. Ale to je taktika, nabírám si totiž teploučko do zásoby!

Ale neřekl jsem Vám to nejdůležitější! Potkal jsem dneska toho border koliáka od oveček! A skamarádili jsme se! Neviděli jsme se teda douho, páč on musel utíkat za panečkem, kterej se tam proháněl na skutru, ale byl na mě hodnej a příště si třeba spolu už i pohrajem...teda jestli se tam ješte přes ten sníh přebrodíme...:(


6.11. 2007

Sněží!!! A já konečně překonal odpor ke snížku a pěkně jsem si to dneska užil! Hned ráno, jak jsem při venčení zjistil, že je bílo, tak jsem se odmítal vrátit do pelíšku. Panička měla taky radost, že se může v 5 ráno proběhnout. A taky se už vůbec neklepu, zahřívám se totiž běháním:) Tak jsme šli dopoledne s paničkou na vycházku. Cestou jsme hráli koulovanou:) Já vyhrál, chytil jsem víc sněhových koulí! A taky jsme cestou potkali ovečky, byli celý bílý, zasněžený. Chtěl jsem si s nima hrát, ale panička mi to nedovolila, on tam byl totiž nějakej psí hlídač a ten by mi prý dal...ale pak jsem zjistil, že teda kecala, protože ten hlídač byl border koliák! No a s tím by jsme se určitě pobavili...škoda, tak snad příště. No a když jsme se vrátili, tak jsem byl ještě chvilku na zahradě a představte si, přišel mě navštívit takovej jeden velikej pejsek, panička říkala, že se jmenuje Vojta a je to hovaward. No byl krásnej, ale byl jsem teda rád, že byl jen za plotem, páč byl fakt děsně velikej.
Jo a dneska mi bylo už 12 týdnů a vážím 11,7 kg. Jsem už velkej kluk!

 





 

5.11. 2007

Dneska u nás bylo celkem hezky, tak jsme si uděli s paničkou dlouhou pondělní vycházku ve dvou. Bylo to prima, nejdřív jsme běhali po louce, pak jsme zašli i do lesa, na silnici jsem se učil chodit spořádaně tak nějak u nohy a celkem mi to i šlo. Jo a panička si na mě vymyslela novou zbraň, koupila dloouuhý vodítko a myslel si, že snad budu poslouchat Jenže já ji přelstil, loudal jsem se dycky za ní, takže žádne cukání moc nešlo, páč to by se panička musela vracet pro to vodítko, co jsem táhnul za sebou. No a to nebylo přiliš praktické...Tak mě pak raděj pustila. Ale já jsem celkem poslouchal i tak...když ji vidim, jakou z toho má dycky radost... Máme i pár foteček, kouknout můžete tady (jsem tam fakt krásnej, ostatně jako vždy a všude:)

 


4.11. 2007

Asi jsem se zamiloval! Byli jsme dneska zase v Herálci a vycházkovali jsme se Cindynkou! Bylo to báječné! Pořád jsme běhali a skákali, Cindynka mě občas přeskakovala když jsem se ji připletl do cesty a ona mi nechtěla podrazit nohy. Taky jsem koukal jak krásně poslouchá a panička říkala, že si z ní mám brát příklad (no když budem vycházkovat se Cindynkou častěj tak slibuju, budu ten nejposlušnější pejsek pod sluncem! Máme i několik foteček, tak mrkněte:)

 

Pak jsem si šel odpočinout a po probuzení jsme vyrazily na výlet. Jeli jsme někam autem, do nějakýho města, či co...prý abych si trošku zvykl na ten hluk aut a na lidi. No bylo to moc prima, toliko nových tváří, které jsem MUSEL poznat (Ono je to totiž neslušné se s někým nepozdravit). Ke každýmu jsem běžel a kroutil jsem ocáskem tak moc, že jsem se vlastně kroutil celý:). No a když jsme náhodou potkali peska, tak to jsem byl úplně v sedmén nebi! Panička se teda na to moc netvářila, ale občas když mě viděla, tak se smála, až se za břicho popadala:). Prý mě asi jen tak do Brna nevezme, páč bych oblízal všechny v šalině, včetně řidiče a ještě by jsme se mohli vybourat Ale zase se musim pochlubit, že všichni, na které jsem se dneska "vrhnul", byli strašně hodný lidičky a pořád říkali jak jsem krásný! Tak proč jim upírat tu možnost si se mnou zašpásovat, že?


 

3.11. 2007

Nevim jak u vás, ale u nás je teda pěkně ošklivo pořád prší a je mlha...to už byl snad lepšejší ten snížek, aspoň jsem ho mohl sníst. Takže vzhledem k počasí jsem nenavštívil žádného z mých kamarádů, jak jsem měl původně v plánu a byli jsme dneska jen na jedné vycházce, páč panička říkala, že se klepu jak ratlík. Trošku jsme se proběhli, vyčuchal jsem asi 20 myšiček a šlo se domů. Přesněji, já jsem nešel, ale uháněl a doma jsem se pěkně hned namáčkl na topení, abych se zahřál. No ale někde se ta energie vybit musí, že, takže opět lítaly květiny a já se rochňal v hlíně, vylepšil jsem nějaký noviny a sežvek všechno, co bylo v okolí, takže produktivita práce nadprůměrná! Paničky ze mě byly nadšené, úplně křičely radostí.


2.11. 2007

Juhůůůů, panička se vrátila Teda to bylo zase vítáního, jen teď nevim, kdo z nás skákal radostí výš. A prý to všechno zvládla, takže tam teď už nebude muset na tak dlouhou dobu, do tý školy protivný! Ale nemyslete si, i když tady paniška nebyla, i tak mám spoust zážitků! My jsme totiž s páníčkem taťkou cestovali! Byl jsem až v Brně a cestou jsme se zastavili na procházku a došli jsme k takovýmu velkýmu rybníku...lom se to jmenovalo,myslím:) No bylo docela hezky, tak bych tam i vlezl, ale panečkoj se to teda moc nelíbilo a říkal, že jestli tam vlezu, tak mě tam nechá, tak jsem teda raděj neriskoval. No protože domů to bylo ještě strááášně daleko a musel bych běžet tak tři miliony dvanáct dní, než bych doběhl do pelíšku.Fakt!

Při tom cestování jsem měl taky důležitou funkci, štěkal jsem pánečkoj na křižovatkách jestli jako můžem nebo musíme čekat, no prostě, beze mě by do nás určitě narazilo aspoň třináct aut:) Fotky jsou tady, tak koukněte, že nekecám!

Jinak jsme chodili každý den na vycházky s paničkou mamkou! Moc se mi to líbilo, protože panička mamka je strašně hodná a když jsme cvičili a já udělal něco dobře, tak jsem dostal velikou odměnu (mnohem větší než obvykle od panišky) Panička mamka je taky vášnivá houbařka, tak jsem ji teda chtěl udělat radost a našel jsem pár hříbků, prý z nich bude dobrůtka...na jak myslej, hlavně když já dostanu svý masíčko.

A ještě se musím pochlubit. Hned jak se dneska panička vrátila, vyrazili jsme na vychajdu. A panička byla strašně nadšená, prý jsem veliký šikula a krásně poslouchám (aby ne, když měla v kapse kuřecí masíčko)

 

Závozník:)                                                                                                         Od paničky se teď nehnu! Aby mi zas nezmizela!

PS: mám novou přezdívku: kulička Už mám 11,4 kg!

 



Říjen


31.10. 2007

Tak a je tu konec měsíce a mně už včera bylo 11 týdný. Jinak jsme sem dlouho nepísali, páč panička musela odjet do Brna do školy, takže nemá úlně přesné zprávy co vyvádím a mě nebaví to tady psát samotnýho, takže hned co v pátek přijede, tak to doplníme, slibujem:) No ale nebojte, sám doma nejsem. Dělám totiž závozníka a strašlivě mě to baví! Dneska jsme byli až v Brně, ale paničku jsme teda neviděli, páč byla ve škole (prejže rejže, beztak byla někde na pivu:) No a on taky páneček spěchal, tak by sme ji stejně nestihli. Ale teda už aby byl pátek, paničce se po mě totiž strašlivě stýská, tak aby z toho neměla nějakýho nerva, nerad bych měl neurotickou panečku.

Taky jsme do odkazů přidali nějaké stránečeky, konkrétně stránky maďárka Nicka a MOK princezny Ájinky, tak mrkněte, jsou to oba krasavci.



28.10. 2007

Zase jsme byli v Herálci! Teda povim Vám, asi tam budem jezdit častěj. Byli jsme u paniččiný babičky. Nejen, že jsem se tam pěkně nažuchnul.Ale poznal jsem tam další psí kámoše. A to hned tři. Byl tam totiž paničky strejda s rodinou a všichni tam měli svého pejska, takže jsem poznal boloňáčka Nikolase, bandoga Pejsiho a australskou honačku Dafinku. Jen škoda, že jsem si s něma moc nezablbnul, páč Pejsi je hrooozně velikej a malonko na mě vrčel, i když je to teda taky teprv roční štěndo. A tak panička měla strach aby si mě nedal k svačině (jako by nevěděla, že bych ho přepral). Dafinka je z útulku a nesnáši jiný pejsky a to ani štěníky, no a Nikolas zrovna odjížděl. A protože jsem u babičky vyváděl, tak mě panička raděj vzala na vychajdu. No a tam jsem taky viděl věci! Potkali jsme hned dvě srnky. V rybníce plavalo hejno kačen, ale hlavně, na zpáteční cestě jsme se zastavili u kámošky fousandy Sindy a s tou jsme si hráli! Prostě krásný den!




27.10. 2007

Téda, to už jsme sem dlouho nepsali. Panička toho má totiž teď nějak moc do školy, tak raděj věnuje volný čas mně než internetu, heč. No ono se toho ale vlastně zas až toliko neudálo. I když o víkendu jsme si udělali s paničkou výlet a seznámili jsme se hned s dvěma pejsky. Byli jsme v Herálci a vzali jsme totiž na výcházku bafíka pánikovi babičky. Jmenuje se Bert a je to kříženec labradora a asi kokra. Panička se nejdřív bála, jestli se mnou bude Bertík kamarádit, ale tem mě hned oblízl a bylo! Šli jsme se projít do lesa, ale Bertík byl tak rád, že je zas jednou venku, že na mě neměl vůbec čas, musel totiž všechno označit a očuchat. No a představte si, že se nechytal, ani když jsem na něj vrčel a štěkal. Tak jsem za ním pořád běhal a otravoval ho a ták jsem se u toho unavil, že jsem sotva došel domů k páníkoj. Tam jsem se ještě seznámil s Beníkem, jezevčíkem páníkovejch rodičů. Beník je skvělej. Nejen, že on si se mnou hraje, ale je natolik vykrmen, že jsem mnohem obratnější než on a to mě ta hra potom teprv baví! Hlavněj sem si ale musel dávat pozor, aby mě nezalehl, protože to bych nemusel rozdýchat:)

No panička s sebou měla foťák, tak mrkněte tady. S Beníkem pár fotek máme, ale Bert je na všech fotkách jako dlouhá, černá rozmazaná čára

PS: už má 10,1 kg



24.10. 2007

Tak jsme byli v lese (mrkněte na fotky tady) Zatím se tam ještě trošku bojim, takže jsem se držel paničky jako klíště a panička z toho byla nadšená, jako že jsem tak hodný a poslouchám. No ale jen co jsme vyšli na louku, tak jsem začal běhat. Chytal jsem paničku a pak zas ona mě, no prostě báječné. Akorát pak jsem se nějak nemohl uklidnit a panička říkala, že jsem sice geniální, že jsem se základní povely " naučil" během 3 týdnů, ale že mi to teda moc dlouho nevydrželo a už neposlouchám. Hlavně povel " ke mně" mě teda strašlivě obtěžuje! Většinou to přijde v nejméně vhodnou dobu, když objevuju něco nového nebo když už se moc těším domů do pelíšku. To se pak panička může stavět třeba na hlavu. Tak kdybyste někdo náhodou věděl nějakou fintu, jak mě to " ke mně" pořádně naučit, tak ji to hlavně neříkejte!

 

 

Jo a máme novou návštěvní knihu, panička musela poprosit o pomoc paničku kámoše Joeyho! Tímto Ivče moc děkujem!

 


23.10. 2007

Tak dneska mám 10 týdnů! A taky jsem se ráno vážil a panička valila oči, protože už mám 9,1kg! To jsem už velkej kluk, co? Moc jsme těch 10 týdnů ale ani neoslavili, protože je venku hrozně škaredě, pořád tam lehce prší a je tam strašlivej vítr! Takže jsme dneska byli jen na jedné prochajdě, trošku jsme se vyblbli, ale panička říkala, že to bylo málo...snažil jsem se ji totiž odpoledne udělat ještě jednu dírku v uchu (no co, má za to někde těžce platit?). Pak jsem uklidil sušící se prádlo, skoro jsem utrhnul tygrovi hlavu (má nejoblíbenější hračka) a dostal jsem nové jméno=" vztekloun" . Ještě teda přesně nevim, co to znamená, ale bude to asi něco o tom, jak jsem krásný a šikovný.



22.10. 2007

 
Tak a je to tady, první zranění, aspoň to říkala panička. Včera jak jsem byl hrozivě zmrzlý z toho sněhu venku, tak jsem přišel domů a rychle jsem se namáčkl ke kamínkům. No panička se mě snažila vyhodit, beztak chtěla moje místečko, bylo tam totiž parádně teplíčko. Ale já jsem ji tam nepustil, dyť vona má svetry a všechny možný takový zateplovací vymoženosti! Taky jsem občas zaběhl k troubě, tam bylo taky teplíčko, ale hlavně tam voněla nejaká pečínka...no tak nevočmuchni to! No a dneska ráno panička kouká a mám prý spálenou bradu, no prý mi to říkala, ať k těm kamnům nechodím...já nic neslyšel. No a jako správný lazar jsem si teda zalezl do peřin a léčím se


     

Při odpolední prochajdě jsme potkali opravdovýho koníka, nebo spíš koně. Byl fakt velikej a tak jsem se k němu raděj ani moc nepřibližoval Navíc na mě koukal, jako kdyby mě chtěl sníst. Jako já vím že koně pejsky nedlabaj, ba ani žádný jiný maso (nevědí o co přicházejí, ale aspoň zbyde víc pro mě). Ale tenhle byl fakt hodně velikej a víte co se říká, vyjímka potvrzuje pravidlo, tak co kdyby náhodou! Po prochajdě jsem se pokusil opět skamarádit s našima číčama...jenže to moc nejde, oni se hrozně bojej psů a já jak si chci hrát, tak na ně občas bafnu a oni to nachápou a prchaj. Snad to ještě nějak vypilujem, ten náš vztah!



21.10. 2007

Povim Vám, počasí že by psa nevyhnal...a ta moje bláznivá panička chce hrozně chodit ven, nevim, co na tom vidí, brodit se v tý hnusný studený hmotě! (na fotky mrkněte tady). To já se raděj válím doma. Ale vyzrál jsem na ni, hodil jsem tam klepavku třetího, tedy nejvyššího stupně a domů jsem se nesl v náručí (a že už se pronesu) Ale jinak je to paráda, o víkendu jsou všici doma, takže mám víc palců na kousání:) Všichni se mi věnují a rozmazlují mě. Měl jsem dostat nový pelíšek, ale panička se rozhodla přidělit mi jedno křeslo, heč! No a až se nevejdu na křeslo, tak tam bude panička a já se budu rozvalovat na gauči (o tom teda ještě páníci nevědí, ale ono to nějak půjde:)




19.10. 2007